něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 25. 06. 2018 na slet č.26 v 19h do klubu Paliárka.            

Po boji (poezie, Dany Bell) • Noční lovci (poezie, Dany Bell) • My (poezie, Dany Bell) • Chápeš? (poezie, Dany Bell) • Opilecký ráno (poezie, Dany Bell)

23.2.2018
Opilecký ráno

Zamotáváš se do svých slov

tak jako mě hlavu

a doufáš že to příští ráno

nebude tolik bolet.

 

Do hlavy ti stoupá laciný víno

a na krku se houpá amulet

Dárek od kluka  kterýho si nepomatuješ.

Z gramofonu co sis nedávno koupila

Protože je to přece "in"

Hraje Leonard Cohen.

Zpívá něco čemu nerozumíš

asi o lásce

to ale není podstatné.

 

Je kolem tebe tolik tajemství

a přitom jsi čitelná jako noviny

Co si ráno koupím v trafice

abych je pak zanechal v metru.

 

A já vůbec nevím co z toho si mám vybrat.

Zamotáváš se do svých slov

tak jako mě hlavu.

23.2.2018
Chápeš?

Předháníme se v tom kdo má pravdu

a přitom nám uniká podstata věci.

Jsme zavření, uvěznění

jako dva ježci v jedný kleci.

 

Jako dvě duše v jednom těle

Ta tvoje pláče a moje se směje.

 

Jako dvě slova v jedný větě

řekni to znova tak dělej

"Miluju tě".

Jako dva vrazi co se nemůžou shodnout

jestli je lepší střelit a nebo bodnout.

 

Jako ta láska která tě lapí

Jako ten fet co tě denně trápí

Tohle všechno a o trochu víc

Tohle jsme my

Jen se to bojíme říct.

23.2.2018
My

Noční život nás dvou

Připomíná komedii.

Takovou tu trapnou americkou

Bez nádechu originality

A bez špetky napětí.

 

Proč?

Kam jsme se to dostali?

Kým jsme?

 

Ležíš spoutaná na posteli a čekáš

Já típám poslední cigáro

A s pocitem sebezapření se blížím k tobě.

Spíš.

 

Necháváš si zdát o vášni

A lehce se usmíváš.

Je mi z tebe špatně.

Ráno se probudíme

A začne nový den.

Už aby byl konec.

23.2.2018
Noční lovci

Ruka na stehně

na stěně

oněměl

ona s ním.

 

Dvě těla

jedno chladne

druhý sebou (ne)přirozeně škube.

Asi zima

je prosinec.

 

Znají se sotva hodinu

I to se stává

Postelový šílenství

postelový scény.

Není kurva.

23.2.2018
Po boji

Stojíme  ve vichřici vlastních pocitů

v bouři kde každý jeden - musí umřít.

Stojíme na hranici vlastního maxima

víc už udělat nedokážu.

 

Stojíme obnažení před zrcadlem

odráží se v něm všechno co jsme udělali.

A taky v očích v těch je to zapsaný.

Schovaný mezi řádky ale kdo umí hledat

kdo umí číst - ten možná pochopí.

 

Objímá mě pocit že ta křivka štěstí bude stoupat

ta samá křivka tvýho těla co mě nutila milovat

ta samá křivka co mě teď nutí nenávidět.

Všechno a všechny. A hlavně sebe.

Po boji je každý generál.



⇡nahoru⇡