něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 20. 5. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Pes a most (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Matky (příběh z 21. století) (próza, Mlyje) • O tom, že naivita není vždycky utopie (úvaha, fanky) • Uličnice (poezie, Buri)

21.11.2012  (upr. 28.1.2013)
Uličnice

Pozvala jsem k sobě na návštěvu kočku z ulice

bude hodná?

hodná Uličnice

řekla jsem jí, že může přijít kdykoli chce

že na zahradě rostou slunečnice

a pálí  to tam do kožichu

tam může si příst

v klidu, tichu

 

12.11.2012  (upr. 17.12.2012)
O tom, že naivita není vždycky utopie

be-the-change-you-want-to-see-in-the-world

Tento článek je prvním článkem besedy:

1) O tom, že naivita není vždycky utopie -fanky- 

2) O vnímání dobra -JD-

3) Poznámka o dobru -William- 


 Jestli rádi s přáteli filosfujete, resp. špekulujete, řekněte: všimli jste si toho, že když se řekne slovo "dobro", během jedné až pěti minut zazní slovo "Hitler"? Mně se to stává celkem často. Je v tom nějaký tajemný gramatický zákon? Vždyť se ta slova k sobě už na první pohled moc nehodí.


Zdá se mi, že mezi těmahle diskutéry převládá takováhle úvaha:

"Žádné Dobro není, je jen socio-kulturně daná morálka. Kdo si myslí, že existuje nějaké Absolutní Dobro, je jednak cvok, a zadruhé, nebezpečný cvok. Bude se snažit ostatním vnutit svou naučenou představu morálky, přivést společnost k ideálnímu stavu, který mu straší v hlavě, a půjde přitom přes mrtvoly. Jak to dopadá, je vidět u autoritářských režimů."

Takže nyní bych rád přátele uklidnil, že dobro není nebezpečné. Nechci jim brát, že je nebezpečná utopie. Mají v té myšlence ale mezeru: proč by z toho, že nějaké dobro je, mělo hned vyplývat, že je třeba ho zavádět? Proč by z toho, že tohle dobro platí pro každého, mělo vyplývat, že zrovna my bychom měli hlídat, aby ostatní byli dobří?

Věřit v dobro znamená něco mnohem jednoduššího - začít u sebe. A skončit kde? Ptejme se, až si poradíme se sebou! Ten krok nebo skok od etiky k politice, co se běžně dělá, mi připadá nějak ilegální. A hlavně vychytrale-přihlouplý. Chceme obejít svůj úkol? A věříme, že někde najdeme něco lepšího, aniž na to připravíme sami sebe?

Hodil jsem navrch našeho kanálu pro začátek starou fotku Lennonovy zdi. Dohledal jsem ji potom, co jsem ji překreslenou zahlédl u jednoho výtvarníka na Karlově mostě. Lennonovo nejprofláklejší dědictví: "You may say I'm a dreamer, but I'm not the only one". Snílek, to je další takové slovo jako blázni nebo naivita. Naivita může znamenat: nekompromisní víra v dobro.

Takhle naivní byl Sókratés, když odmítal rozlišovat dobře žít a dobře se mít.
Takhle naivní byl taky Gándhí, když řekl: "You must be the change you wish to see in the world."

P.S.: Vím, že jsem teď velmi narychlo otevřel dost témat. Především: a co je to to dobro, když ne účel světící prostředky? Ale taky: opravdu je společnost naladěná proti slovu dobro? Nezískává dobro poslední dobou naopak na popularitě? Anebo: a co tedy s tou politikou? Příště, příště. Polemiky (hlavně ty s otevřenou hlavou) přijmu s otevřenou náručí na fanky@blazni.cz.

5.11.2012
Matky (příběh z 21. století)

Už o tom slyšel od přátel, ale tak nějak se zdráhal tomu uvěřit. Postupem času o tom slýchal stále častěji. Jednalo se o útržky náhodných rozhovorů - třeba v tramvaji nebo v čekárně u lékaře. Pomalu se smiřoval s faktem, že se to asi skutečně děje. Nakonec... proč ne? Svět se mění, přizpůsobuje se potřebám společnosti. Tak to vždycky bylo a bude.

Tyto změny se dějí pomalu. Jde o takový plíživý proces, který není na první pohled znát."Třeba jako když rostou vlasy," řekl si. "No jo, ale když mi přerostou vlasy... tak. Tak jdu k holiči a je to! Jenže svět k holiči jít nemůže," zakroutil hlavou. Zaplatil za oběd a vyrazil domů. Šel víceméně po paměti a přemýšlel o novém stavu věcí.

Zastavil se až u vstupu do starého parku v centru města. Vzpomněl si na maminku. Chodívali tam spolu celé jeho dětství, schovával se v dutinách stromů a tu a tam vybafl na páva, který se majestátně poflakoval kolem. "Tenkrát byl svět ještě v pořádku," pomyslel si a z nostalgie vstoupil do parku svého dětství. Jenže: Svět se změnil.

Pávy dávno odvál čas, Maminku vlastně taky. To ovšem neplatilo o skupině asi třiceti matek, které okupovaly park. "Takže je to pravda," uvědomil si. Tyto matky si byly podobné jako vejce vejci. Všechny byly oděny do elastických souprav, na hlavách měly čelenky, na nohou sportovní boty.

Přejel mu mráz po zádech.

Všechny ženy měly povislá ňadra a neforemná břicha. Přiléhavý oděv to jen umocňoval.

Podlamovala se mu kolena.

Vžechny ženy byly rudé v obličeji.

Ztrácel pevnou půdu pod nohama.

Všechny ženy s sebou měly děti. Žádné nebylo starší dvou měsíců.

Rozbolela ho hlava a vyschlo mu v ústech.

Všechny ženy používaly svá robátka jako sportovní náčiní. Jedna jako činku, druhá jako závaží na záda při dělání kliků, dvě si dokonce dětmi i házely.

"Takže je to pravda," řekl si ještě jednou. Rychle opustil místo, kde organizované skupiny žen používaly děti k tomu, aby vypadaly jako ve dvaceti. Ještě velmi daleko bylo slyšet zvuk, který mohl připomínat veselý zpěv pávů. Jenže pávy odvál čas. To jen děti plakaly nad počínáním vlastních matek.

Svět se mění.


3.11.2012  (upr. 2.12.2012)
Pes a most

 

Běží pes přes most

neboť má přednost

Kočka běží okolo

ptáček zpívá johoho.

 



⇡nahoru⇡         ➜ únor 2024


V případě, že budete chtít některé ze zde uveřejněných děl použít v nacistickém pornofilmu, Blázni.cz si vyhrazují právo na jednu kopii.