něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 15. 4. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Laň a ostružiník (poezie, Kolemjdoucí) • Anděl v zahradě (Kolemjdoucí) • Zátiší s lidmi (fanky) • Špindíra (poezie, Turda) • Situace Karlova mostu (próza, Kolemjdoucí) • Čísla (úvaha, Kolemjdoucí) • Pozvánka k nám (poezie, AN') • Pojmy (poezie, Rogo) • Kat (poezie, Turda) • Perličky (na dně) (poezie, Kája) • Proč vám to tu všecko píšu (próza, Kolemjdoucí)

30.1.2014
Proč vám to tu všecko píšu

 Chtěl bych upoutat tu vaší přebuzenou pozornost. Každý se snaží něco urvat, každý se snaží replikovat, tak i já, tak osamocený ve vesmíru, trpící nepochopenými žádostivostmi, trpící vlastní slabostí, chtěl bych vám utrhnout křidélka a pozorovat vaší zmatenou a spěšnou muší chůzi na stole života. Chci se dívat na vaší velice pravděpodobnou smrt, na pravděpodobný zármutek, nebo snad potěšení, chci se dívat na slabší a bezmocnější bytost, než jsem sám. Chci vidět patos, protože ten patos, to je síto a tím sítem hledám to pevné, tím sítem hledám to trvalé.

 Nemusí dojít toho rádoby definitivního konce, že konečně rozdrtím tělíčko toho černého tvora obsedajícího a živícího se výkaly; je možné, je tu jistá pravděpodobnost, že sám opustím tělo, trefí mě šlak; a jednoho dne se to skutečně stane, čas ze mě udělá bezmocného staříka a přijdou jiní, kdo se mi budou podivovati. Jiní, kteří do mě budou pošťuchovati prstem. Do mojí vysušené a skrčené mrtvoly se skutečnou podobou toho života, s jeho opisem, do odživlé masky. Snad mě ti horlivější budou pitvat a pitvořit a drtit a mělnit a nenacházet a tvrdit a polemizovat… Ale nyní si vážně užívám tu vaši zvědavost, to vaše rádoby hledání, to slaboduché a malomocné pozorování, to vaše poohlédání a otáčení se po druhých. Tu vaši nejistotu. Tu vaší nepozornost. Až do mě vstoupíte, neboť já jsem past. Já jsem minulost. Já jsem to, čím je nafuturována hmota. Já jsem budoucnost. Já uvádím. Já prezentuji. Jsem totiž přítomnost.

 Někdy se stane, že vidím něco pevně a důstojně odolávajícího, nějakého skutečného nepřítele, nějakou entitu, která stojí za delší zkoumání, a málokdy, tak dvakrát, třikrát za život, potkám snad skutečného, který stojí za přátelství… nějakou skutečnou skálu, odolávající mému přívalu vln. Tomu se budu vracet k nohám, dokud se ve mně nerozpustí.

 Budu vám tlumočit, co říká. Neříká nic tak bouřlivě. Je to blázen a přece je pevně zakotveno v nicotě. Je uvnitř povrchu. Je to celé. Tak jasně se skrývá, jeho mimikry jsou tak důvtipné – tam bys ho skutečně nehledal, ty kdo se plahočíš.

 Řeknu vám, proč to tu všecko píšu, píšu to z pýchy, a možná to nepíšu z pýchy, možná to strážím, píšu to, jako jsem chcal ze stromu při pojídání třešní, píšu to jako ten, kdo dělá jakoby nic, jako ten, kdo pozoroval rozprskávající se moč o větve pod sebou, píšu to jako falešný svatebčan nenuceně se krmící, jako ten falešný svatebčan, který bývá nejlepší zábavník, po kterém se všichni ptají – kdo je ten, čí je to tento? – a který se nechá nakonec vyhodit, který se  schválně prozradí, protože se, přežrán a přepit, už nudí těmi kýčovitými výjevy lásky a přetvářky, jako ten, který toho už viděl dost, těch – lásek, aby věděl, že je to jenom počátek, jenom první dějství, jenom první bitva té války na Kuruovském poli.

 Jsem tu na návštěvě. Jsem tu na obchůzce, říká. Vydávám se smrtelnosti, povídá samo sobě. Jsem zabavené v oddělenosti, jsem zabalené v obsahu, jsem mačkající šťávy. Jsem tady a teď. Že mám špatnou paměť? Musí to tak být, jinak bych se unudilo k smrti. Schovávám si věci napotom. Schovávám si je samo před sebou. Divím se pak svým nálezům. Divím se, jak krásně jsem se nalezlo, dívajíc se na své dlaně, sklouzávaje jimi až do srdce, až do morku kostí, až za zrcadlo, až za hranici slyšitelného, až se svým pohledem celé přetočím, celé vyzvrátím, až jsem naruby, že to, co je vnějškem, je uvnitř a to vnitřní mě obklopuje.

 

 Řeknu vám, proč to tu všecko píšu. Je to proto, abych se nalezlo. Je to proto, že já je král. Je to proto, abych rozehrál partii. Je to proto, aby se držitelé masek chopili svých rolí. A před každým představením je třeba ticha a tmy. A ke každému představení je třeba diváků, ani né tak divadla. Je to proto, že ke sledování je třeba očí a oči jsou nádoby klamu. A ty, kdo chceš mír, zjisti, jestli ho chceš doopravdy, jestli klid je to co hledáš. Nebo jestli tvé povykování není jen ticho a tma. Jak nejlépe hrát na T I´m ství? Reknu ti, proč ti to všecko říkám. Říkám to proto, abych ti ukradl peněženku. Sleduj moje ruce. Vidíš, tak ta pravá, tak ta je falešná. A ta levá, ta je pravá. No… a já už musím jít, hrozně spěchááám…

23.1.2014  (upr. 25.1.2014)
Perličky (na dně)

Metro duní pod nárazy

podpatků o mramor.

Neohlížíme se.

Je to rychlé.

Napínavé.

Tragické.
V jediném okamžiku pocítíš

malátnost, bolest a

výkřik se ti zadusí v očích -

tvé korálky se sypou kolem nás.

Je to jak z filmu.

Blyštivé perličky zaplavují metro.

Cinkají a v uších ti zní jemná hudba vzpomínky

za každý polibek, objetí

za slůvko kdesi pod jabloní.

Je to jak z filmu.

Prudce se otočíš a sleduješ

jak perličky bubnují o špinavou zem

a v rukou zachycuješ

prázdnou šňůrku.

Je to jak z filmu.

Napínavé.

Tragické.


"Nemáme čas!"

vykřikneš a běžíme dál.

Tak o tom je tedy život

řeknu si potichu a

každým cinknutím mě lehce zamrazí u páteře.

A ještě dlouho poté cítím

jak schody metra

požírají bezmocné

bílé

perličky.

 

Ale to už v žádném filmu není. 

22.1.2014
Kat

Napsal bych pohádku o katovi.

O všem, co by ten kat moh mít.

 

Třeba by měl kombu.

To je zvíře.

A nosil by ji na rameni.

Komba ušatá.

Byla by to jeho komba.

Kata komba.

 

A taky by měl pult.

Asi by to byl i prodavač.

Ale i kat.

Aby to byl kata pult.

Být katem je na nic.

To nechtěl nikdo nikdy dělat.

Ale byly za to dobrý prachy.

Tak tenhle kat by byl i prodavač.

 

Aby ho

měli lidi rádi

.

 

Moh by mít nějakou svoji strofu.

Tu by nosil pořád v kapse

na zmuchlanym papíře.

Protože ji napsal jedný holce,

která ho nechce.

Ani trochu.

Protože je to kat.

 

A tak se stane prodavačem, aby se do něj zamilovala.

 

Ale furt je to i kat.

A tu strofu jí dá, až u ní bude mít šanci.

 

Ta holka by se mohla jmenovat Líza.

Ale katalýza je s ypsilon.

A klyzma je klystýr.

To se do pohádky nehodí.

 

Takže by toho vlastně moc neměl.

Byla by to vlastně dost krátká pohádka.

 

Kataslova se rozpadají

jako lidé

na hlavy a zbytky.

 

Dolů,

shora,

zcela

.

 

aletapohádka

 

přijdemiblbá

 

ztratiljsemschopnostsmátsenormálnímvěcem

 

20.1.2014  (upr. 21.1.2014)
Pojmy

Pojmy popsané lidmi pomalu mizí,

to jen jako následek,

nikoliv příčina.

Tentokrát postačí jen otočit se a jít.

Tak dlouho se mluvilo o změnách, až nás přeci jen přesvědčily o své nevyhnutelnosti.

Není potřeba nic jiného než zavřít oči a jít.

Poznávám vytoužené přání již několik nocí,

to proto se cítím tak slabý,

to proto nedokáži zastavit třes.

Pokračuji dál,

víčka již dávno nenesou temnotu a nohy si nedokáží uvědomit únavu.

Šum potoka odnáší zbytečnosti do severních zemí v místa uskladnění a spánku.

Ponaučen touhou pokládám své tělo na hladinu,

proud jistě dobrou práci vykoná.

Je zima,

mráz

a já jsem tolik šťastný.

Kouzelný zvonek mě konejší,

jen díky němu vím,

že je ten pravý čas vytvořit nové pojmy.

 

14.1.2014 v domku Mlýnská

 

20.1.2014
Pozvánka k nám

Uklidňující zvuk šplouchání čaje v hrnku
sladce provoní sobotní ráno,
světlo svíčky
zútulňuje neuklizenou kuchyň
- doma je prostě dobře.

Teplo a důvěrně známé věci:
pár cédéček,
perníkové srdce,
hnojiva na kytky
a na stole láhev Ferneta
... pro návštěvy
... pro kolemjdoucí
... pro poutníky a blázny.

Už se k nám dlouho nezatoulal žádný...
Být doma a hostit hosty
je dobré jako samo bytí,
je to dobré, jak dobří jsou hosté:
Dobří lidé pojďte k nám!

16.1.2014  (upr. 17.1.2014)
Čísla

Ne čísla, ale jablko, květina, cokoliv..čísla svádí k určitému myšlení..kterého je všude dost..

15.1.2014
Situace Karlova mostu

Až někdy půjdete po Karlově mostě, nikdy se nezastavujte, nikdy nedělejte nic ne-normálního, natožpak volnomyšlenkářského. Nikdy si nesedejte na kamenné zábradlí a nepozorujte většinou přiblblé obličeje těch kulturistů, kteří hladí sochy na těch vyhlazených místech. Nedejbože, abyste se bavili s žebráky o životě. Dívejte se nepatrně okolo, radši sklopte zrak a pomalu se rychlostí davu pohybujte ke druhému břehu. Když budete fotit sochy a panoramata, bude to ideální.

Jestli to neuděláte, přijde potom taková pani v černém s nápisem security, nebo to bylo gestapo – už nevim, která vypadá jako muž a která vás začne osočovat, bude někam telefonovat a bude vám říkat, ať odejdete. Bude vám dokonce vyhrožovat, že jestli nepujdete dobrovolně, tak na vás zavolá příslušníky. Začne vás nazývat nežádoucí osobou. Začne vám potom říkat, že jste obtěžoval cizince, i když jste je svým chováním stokrát rozesmál.

Jestli se vám to už někdy přihodí, tak se s ní aspoň nepokoušejte komunikovat po dobrym a nevysvěštlujte jí nic o životě, neptejte se jí na její názor. Běžte radši rovnou doprdele. Jukněte se doma na nějakej pěknej dokument o tom, jaký to bylo, za komunistů, za fašistů...

A buďte v pohodě, jak řikaj v televizi, protože ekonomika je na tom líp, než jsme očekávali. 

 

Já se zkusim aspoň modlit, aby se „Karlův most“ nerozšiřoval po světě, aby jednoho dne nedošel až k vám do obýváku.


11.1.2014
Špindíra

Jsem morálně čistej.

Normálně jsem

ale celkem

špinavej.

6.1.2014
Zátiší s lidmi

kose.jpg

4.1.2014
Anděl v zahradě

Z výšky hledíval, vše bylo tak jasné

Sestoupil k Tobě, aby ochutnal, pojedl nějaká semena

S plným břichem a opilý usnul na mezi

Jak rychle, netušil, se z křídel ztrácí síla

Těžko se teď vrací tam, kde vše je tak jasné

Země je mu cizí

Peří mizí, tělo je samý rous.

4.1.2014
Laň a ostružiník

Ztratila jsem se v ostružiníku

Hledala jsem nějaký význam, nějakou potravu v tom, co říkáš

Teď jsem zapletená a zmatená

A kvůli pár plodům mám potrhané tělo



⇡nahoru⇡         ➜ prosinec 2013


V případě, že budete chtít některé ze zde uveřejněných děl použít v nacistickém pornofilmu, Blázni.cz si vyhrazují právo na jednu kopii.