něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 15. 4. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Hovnich (fanky) • Pierre Piéton, advent 2013 (poezie, Pierre Piéton) • ARBEIT macht frei! (Kolemjdoucí) • K.B.P. aneb Západovýchodní (poezie, AN') • Norma (poezie, Jakub Krčál) • Prdíme a říháme s doktorem Janem Rytířem (Kolemjdoucí) • O podivných symbolech (Kolemjdoucí) • O muži, kosti a psu (Kolemjdoucí) • Kocourek (poezie, Turda) • Tomu všemu mé díky (poezie, Rogo) • Pár tezí poslaných po vodě (úvaha, fanky) • Moje hlava (poezie, AN') • Skořicoví motýli (obraz, Kalimeee) • Popis jednoho zápasu, aneb: The Importance of Being Earnest (poezie, Kolemjdoucí) • Když se dva voli baví o voze, kterej táhnou… (úvaha, Kolemjdoucí) • Fáze a fráze umělce (Kachna) • Rozloučení operního pěvce s profesí (Nesmyslon) • Šíp a cíl (poezie, Mlyje) • Lament (poezie, Turda) • 1000 (poezie, Turda) • Jednou (poezie, Rogo)

28.2.2014  (upr. 2.3.2014)
Jednou

Až mi jednou bude sto let
budu-li se moci hýbat,
navštívím všechny ženy,
které ještě nemají vrásky.

Budu starý a statný,
opora první třídy,
po sklence
a další po ní.

Do hrobu až mě uloží,
všechny budou plakat,
zpívat zázračně dlouho,
dokud se samy nenasytí.

Vzpomínky psané perem
a plakáty všech hvězd,
stanou se mojí poctou,
mimo město
a mimo les.

21.2.2014

Praha-letná

26.2.2014
1000

Tisíc
Tisíc tisíc
Tisíc
Tisíc
Tisíc tisíc
Ti Síc
TISÍC
Tisíc Tisíc
Tisíc tisíc tisíc
Tisís
Tisíc
Tisíc
Jamais Vu

26.2.2014
Lament

Ó můj Bože, vole,


proč jen moje tramvaj jede

pozdě, doprdele?

26.2.2014
Šíp a cíl

Každý šíp letí k cíli

Ten Boží vždy k srdci míří

Někdy nedoletí

Někdy mu cestu změní

suky na jeho těle

pokřivenost

nebo příliš mnoho oleje

 

Když šíp mine srdce

nerozechvěje jej pravda

Když šíp vnoří se v játra

zůstane bolest marná

25.2.2014
Rozloučení operního pěvce s profesí

Adieu árie!

25.2.2014
Fáze a fráze umělce

kresba-5.svg

23.2.2014  (upr. 2.3.2014)
Když se dva voli baví o voze, kterej táhnou…

-Je to těžký? Zvládáš to?

-Ježiši, vůbec nemám problém, na pohodičku!

-…mě ti dneska přijde, že to není normální, že to tak nemusí být, takhle se dřít

-jako jak není normální, vždycky se to tak dělalo!

-Ale když jsme byli telaty…

-Když jsme byli telaty, tak to bylo něco jinýho, stejně si to pořádně nepamatujeme a navíc to je ten kumšt, bejt konečně dospělej, dělat velký věci, moct si vydělat na pořádný jídlo za práci a drbání a plavení a tak…

-no jo, ale stejně tak nějak uvnitř cejtim, že to není ono, že…

-nekecej a tahni, jde to do kopce, nebudu to tahat sám!

22.2.2014  (upr. 23.2.2014)
Popis jednoho zápasu, aneb: The Importance of Being Earnest

Neřikam že jsem svatej

Ale jsem hodně rychlej

V mym archetypu už mám vepsaný cíl na počátku

Vidím ho rovnou

Jen letmo se ho dotýkám

Abych naplno ochutnal tu pachuť tam dole

Abych mohl skutečně podat svědectví

O cestě do nebe

Ten kdo se mě dotkne, má dvě možnosti

Jít se mnou

Nebo se potopí v kanále hoven

Protože jsou jenom dvě základní cesty

Protože jsou jenom dva základní cíle

to všecko okolo

 Je jenom tak

Jako jestli pojedeš do Prahy

Vlakem, autem nebo pujdeš pěšky

Jestli se zastavíš ve Slanym a jinak pojedeš přímo

Nebo jestli to vezmeš přez Kladno a Kutnou horu

Je to jedno, podstatnej je jenom čas

A jak řikam

Jsem hodně, hodně rychlej

Nebaví mě se koukat z okna

Nebaví mě si to pamatovat

V týhle době, kdy je mi z každýho pohledu do krajiny obdělávaný takzvanym člověkem na blití

Je mi ouzko, když vidím mondénní pustinu hlav a tužeb většiny těch, kteří lehají se psy

Nebaví mě mluvit v hádankách

Rovnou vám řeknu: všecko ven!

Buďto stuj rovně, nebo budeš pohonkem

Rovnou, vidím to rovnou

A nemůžu se mýlit, protože luk je Bůh, tětiva je duch a já jsem šíp

Jak řikam, jsem hodně rychlej

A je dobře, že jsme se potkali

Teď možná budeš vědět kde hledat tis

Nemám rád slabost, začni rovnou z nejlepšího dřeva

Co je to čas?

Čas není přímka, je to vhled

Čas je špína, kterou to na tobě nechá

To co neodstraníš ze srdce rovnou

Zanechává to stopy jako dehet

A dehet ti zalepí peří

Jak chceš potom dýchat?

Čas je oheň

Čas je iluze plamenů

A v kouři je duch

Z něj si udělej tětivu

Miluju celej svět, ten stvořil můj otec

A on je ve všem, co hoří

Je i ve mně

A tak i já jsem ve všem

Můžeš „Mně“ cítit?

V páteří, za ramenem

Můžeš mě slyšet?

Hučí to jako telegrafní dráty

Ale sere se tu do toho ten velkej sráč, kterej všecko dáva zadarmo,

A rovnou si za to bere prachy

Ale ten kdo bere, stává se rovnou jeho potravou,

Konec nesmrtelnosti

Jenom její nekonečný hledání

A pokrok a pop, rock

Sračky

Všude

A smrad

A přesto je smlouva vepsaná v kamenech, trávě a stromech, kerý tu ještě zbyli

Tak se omývej vodou

Impregnuj kouřem

A nechlastejme

A nakonec

Já tady nejsem pro ty kecy, jsem tady pro tu změnu, kterou způsobují

Jsem tady pro to, abych tě donutil se rozhodnout

Jestli se na sebe podíváš

Jestli to ze sebe shodíš

Jestli uvěříš tomu co uvidíš poprvé

A rovnou se propadneš hanbou

Nebo se postavíš a podíváš se znova

A seznáš, že vidíš takovou podobu, kterou jsi

A že ty ty podoby můžeš měnit

Mě to nespasí, že něco řeknu

Ale ty zjistíš, kde stojíš a kdo s tebou mluví

A že to co se ti děje je jenom odraz tvejch vlastních očí

Jak říkám

Já jsem hodně rychlej

a mezi slovama je hodně ticha

Přestaň se zabývat mnou

Já nemám čas

 

18.2.2014  (upr. 23.4.2014)
Skořicoví motýli

Heda-Motýli.jpg

18.2.2014
Moje hlava

Vydej se na výlet mojí hlavou,
neboj se, zvu tě jen na chvíli.
Hlavu mám pojednou zase tak žhavou
ze vzpomínek na to, jak jsme se ztratili.

Už nerozeznám dobré, zlé...
Už poznávám jen TEBE:
mé druhé já, dobře ukryté,
co ke špatnostem vede.

16.2.2014
Pár tezí poslaných po vodě

Špatnost není odsouzeníhodnost, zavrženíhodnost.

 

Zavrženíhodnost vůbec neexistuje. Není nikoho, kdo by byl hoden být druhým zavržen. Každá bytost má mít naši naději. Existuje-li vůbec nějaké zavržení, je jím zoufalství v tomto bytí.

 

Etika neboli morálka neboli mravnost není vymezení prostoru libovůle vůči oblastem špatnosti. Dává životu směr. „Libovůle“ je neznat vlastní motivy.

 

„Z povinnosti“ není opakem „rád“. Naše povinování je náš ryzí motiv, naše čistá radost, Láska. Jinak to sotva může být mravní povinnost.

 

etika-davu.jpg

14.2.2014
Tomu všemu mé díky

První šátek

a poslední vydechnutí,

Není příliš slušné o tom mluvit,

ovšem jen tak spočívat je snad ještě daleko horší.

Nesvlékám šat při každém setkání

a ani v nejmenší nehodlám na svých zvyklostech cokoliv měnit.

Stanout pod cizím oknem

a to své stále míjet.

Co z toho všeho může tak vzejít?

První dopad nedosušené slzy

byl vždy jen pár kroků od nás.

Nikdo nebyl schopen vstát

a otevřít ty zatracené dveře.

Miliony pohlavních aktů pro ničemnou skutečnost.

Tam, kde jiní zanechávají odpočívat své kadeře,

zanechám rozum.

Který jen vzpomíná,

nevytváří.

Namaluj mi na tvář znamení hanby,

vydám se sám položit kámen mudrců tam,

kde ho již nikdo nenajde

a nepochopí tak nekonečnou zákonitost omylů.

První šátek se ve větru vlní

a mně není vůbec trapné o tom mluvit.

Je lepší se celé noci převalovat

a nikdy nedosáhnout spánku,

než se jen spokojeně kolíbat na arše nevědomosti.

Mohl jsem si zvolit zcela odlišný scénář,

bez zbytečných překážek,

bez slastí trhajících údy u samých kořenů.

Tolik již bylo polibků,

keců

a zpocených tváří.

Je možná na čase vše ukončit,

vykřičet se do větru

a usnout v tvém náručí bez možnosti odvolání.

Čekal jsem dlouho na vás všechny,

ale sám sebe jsem se nedočkal.

Odpusťte, mé veškeré múzy,

že jsem špatně naslouchal

a vyslovoval pokaždé cizí jméno.

Nejsem ten, za kterého jste mě snad mohli mít.

Jsem křivka na čáře života,

jsem dárce se špatnou krví.

Vyleťte, ptáci, z mých dlaní

a konečně dokonejte své dílo.

Kdo má vydržet to nekončící čekání?

Žádný hrdina není skutečný

a slova lásky jsou dost možná podvrh.

Pokud se i tentokrát mýlím,

je to jasné znamení toho,

že oči nevládnou pouze svým barevným odstínem.

Jako odraz hluchavky se snažím ukrýt před skutečným činem.

Nevládnu potřebnou mocí,

musím jen stát

a nechat na své tělo dopadat nikdy nekončící sílu naděje.

Právě pro ten pocit odloučení,

který znám z dětství

a nikdy mě ani na chvíli neopustil.

Dost možná se jednou přeci jen ukloním

a stanu se živou sochou.

Než se ovšem něco takového stane,

budu doufat,

že ještě jednou,

naposledy,

dostanu možnost za to všechno poděkovat.

13.2.2014

Domek-Mlýnská (uprostřed noci)

11.2.2014
Kocourek

Kocourku černej,

kampak ses mi poděl?

 

Můj táta tě vyhnal,

protože jsi smrděl.

11.2.2014
O muži, kosti a psu

Byl jednou jeden muž. A ten muž měl kost. Ta kost mu dávala sílu. Když tu přišel pes. Tu kost mu vzal. Muž psovi domlouval: vrať mi tu kost, nevíš co se stane. Ale pes ne a tu kost sežral. Muž chtěl psa zabít, ale v sobě si řek: když ho zabiju, vrátí mi to sílu? Jednou ten pes přišel, muže už neznal, ale ten muž ho měl v paměti. Pes chtěl jíst. Muž mu řekl: Dokud se neomluvíš a tu kost nevrátíš, nedostaneš nic. A ten pes nic. Dokud si nevzpomeneš, potud budeš jen psem. A ten pes zase nic. Možná dosud je ten pes psem.

11.2.2014  (upr. 23.2.2014)
O podivných symbolech

Proč hvězda, proč s pěti cípy?

Je to proto, že odtud pocházíme?

Proč hvězda, proč šesticípá?

Proč trojúhelníky? Že stůl má nohy?

Proč kruhy, abychom se v nich motali?

Proč pět kruhů, do sebe zaklesnutých?

Protože hvězda?

Proč okno? (windows) A proč je v tom okně kříž?

Neze hledět bez prizmatu?

Možná ty vidíš okno, ale já tam vidím kříž.

Proč jablko (apple), je to poznání, nebo hřích?

Proč utpení v kříži a proč v kalichu krev?

Proč had, proč had v kruhu?

Ökolo čeho se točí?

Proč oko? Proč oko v tajemství?

 

Tajemství vodí v kruhu

Kruh je opakování

Opakování je ritus

ritus může být dobrý i zlý

zlý je past, dobrý je pokora úcta i zdrženlivost

9.2.2014
Prdíme a říháme s doktorem Janem Rytířem


Poznámka: Procházeje ztichlou knihovnou, užívaje dlouhých večerů zimy, nahledaje do starých knih a spisů, nalezl jsem rukopis, ladabyle založený za předsádkou tučné knihy. Užasle jsem četl jasný text, který psaný před téměř sto lety obsahuje tolik pravdy, pro dnešní svět potřebné, že jsem se rozhodl jej zde, ve velmi zkrácené a mírně upravené podobě předvésti. Laskavý čtenáři, považ, jaké moudro je zde k dispozici černé na bílém. Nač jezditi do Himaláje, nač se pachtit po Indii a vzdálených krajích. Indii nechme na Indy. Začtěme se nyní a ... prďme, prďme, do sytosti.


Jest toto dobře míněná rada o tom, co každý činí, ale většinou sobě dobré moudrosti nedbá, a sice že sobě potlačuje a zapírá, to co sama příroda dává, a co toliko procesem přirozeným a veskrze čistým je. Již ve spisech starého Řecka, lze se dočísti o tom, kterak takzvaní řitní pištci činili sobě blaho a ještě způsobovali mnohé pobavení svému okolí.

Dovolte, abych vám dobře míněnou radou vymluvil onu neřest, ježto se dnes hojně pěstuje a na zdraví celé populace se hojně projevuje. A tj. zadržování plynů sobě, prdění a říhání, kvůli takzvané slušnosti, čili studu, a nejistotě vlastní. Každý přec zná staré pořekadlo: Jeden prd je lepší než deseti doktorů! Ano, je tomu tak a proto ulevte sobě, neboť co na povrch jíti chce, to také jíti má. Oddělujte zrno od plev, pynnou frakci od pevné.  A dopřejte také svému okolí poznat, jací doopravdy jste. Mnohé věci tím prospějete, všeliké kruhy zbytečné se uspíší a přítel od nepřítele se oddělí, pokrytec od přímého člověka. Není nad upřímnost. Jsi to, co jíš, a tedy jaký jsi, pozná se podle toho, jak prdíš. Tato neřest, která se ve svých důsledcích projevuje dokonce i v lidském konání a prožívání - emoce se usazují, vznikají mnohe psychické obtíže - jest to stejná analogie. Co je na srdci, to se má sdělit. Co se od žaludku dere, tomu je třeba se podvolit, neboť to je prostý následek počínání člověka, který přímo vede k uvědomění a korekci jeho cest, co se jísti má a co nemá.

Co je to ta slušnost? Nic jiného než pokrytectví a šalba, která dnes hojně kvete. Následek je ovšem vždy zadán příčinou a proto, kdo v sobě tlačí, i navenek je bledý a nerudný. Zadržování plynů způsobuje nespavost, špatnou náladu a rozkolísanost, euforii střídá strmý pád k deprési.

Dopřejte sobě úlevy, poznání procesů lidskému tělu i duchu přirozených. Kolik zábavy otevřenému člověku způsobí tato kratochvíle. Vždyť vzpomeňte kolik radosti a smíchu, jako vedlejší produkt, způsobí hlasitý a umný prd bližního. Kolik mírných tváří a jiskřívých pohledů způsobý dotek toho nejvnitřnějšího ve chřípě čichového ústrojí kamaráda, nebo překvapeného okolí.

Prďte v domácím tichu, ale nestyďte se prorazit i na venek. Prďte ve společnosti, v tramvajích a v hromadné dopravě, uvidíte kolik uvolnění jeden takový čin síly způsobí. Ano, může se zdát, že nějaký nerudný jedinec se ohradí, ale sám vbrzku pozná, jak sobě uleví, když si od plic zanadává, či vyjeví svůj postoj, a to ještě nevěda, jak jeden prd by mu ulevil. To břímě sebedůležitosti, jež nosí pod srdcem, puklo by záhy. Jak zdravá by byla společnost takto levně a zdravě oživená. Prd totiž snadno způsobí osvícení, a to nejenom v tichu projevený. Když žena se souží, obličej zkřivený bolestí, já na to říkám, že právě to je to pojídání plodů poznání dobrého a zlého, že jinak chce býti viděna v mužových očích, jako čistá a mírná, a přitom prosté poznání tají: Ženy také prdí!


Proto prďme a říhejme, mužové i ženy, národe český, plemeno silné a moudré, určeme směr těm, kdo ještě nestačili prohlédnou potenci, která v člověku jest. Těm kdo zapomněli, jaká je naše prostá a přirozená podstata. Evropa, ba celý svět na nás čeká s otevřenou náručí! Uvolnění, které nastane prospěje celému světu, jeho míru a blahobytu.

6.2.2014
Norma
létající lepek
glutamát co ti urve střeva
sýr ve tvaru kříže
prodavačka kterou
dlouho nikdo nepřefik
fronta pohledů který pořád
po něčem pátraj a přitom
není po čem
ticho
4.2.2014
K.B.P. aneb Západovýchodní

Kraslice: krásně malované
domky jak žužu táhnoucí se podél cesty
a říčka v tom městečku i v zimě živá.
Domy a pěšina nad tratí.
Kostely v tichu půlnoci
a překřikující se my.
A vlaky a pivnice. A pivo. 

Kavárny a židle
a obří čůrák na náměstí,
uličky a my jak malé děti
proti nepřízni počasí/osudu
bojujeme slovy
a teplou šálou
a den nebere konce...
...tak živé je to Brno!
Jeden den je málo.

A potom na sklonku týdne
tak blízce milo je doma
v Matce měst Stověžaté.

3.2.2014
ARBEIT macht frei!

"Šoková terapie pro rychlé snížení hmotnosti a objemu při prvním sezení…

Elektroporace s lipotickým sérem plus kavitace

Sekvenční presoterapie

Masáž krémem proti celulitýdě

1.950 Kč"

Nerad to říkám, ale...


Není lepší lágr?


Prosimvás, citace z časopisu, co nechce hořet, a ježto sem fakt nasranej na tento výrobek, je třeba mu dát co proto...mám jich tu hodně, jeden jako druhej, ač různých značek, zasralo mi to i kamna...


Kde berou peníze na tyto terapie ti, kdo vlastně nepracují, áč jinak by vlastně tlustý nebyly...

Jakým jediným způsobem se nakonec vyřeší tato bohapustá degenerace...

Kdo pomůže těm šedivým lidem, kteří chtějí být barevní? Snad opravdu další jezdec a umělec v jedné osobě, jako byl Hitler?

Zasloužím si za to co tu píšu?


"Nové tablety do myčky nádobí...poskytují vašemu nádobí a vaší myčce nádobí dokonalou čistící sílu jaru s oslnivými výsledky...Tyto tablety jsou vyjímečné díky svým třem tekutým složkám s aktivními přísadami, které odstraňují mastnotu nejen z nádobí, ale pomáhají také předcházet usazování mastnoty v myčce...

Tato jedinečná kombinace složek vám umožňuje vařt vše, co máte rádi a kdykoliv chcete..."

???

Potřebuje tohle ještě komentáře?


Lidi, co todle produkujete, vy si koledujete o pořádnej nášup, ač nemám rád zbytečné násilí, musím uznat, že většinou zbytečné není...

Dovolím si tvrdit jednu věc, podle toho jak meješ nádobí, podle toho se dá velmi dobře poznat jaký jseš...


Takovádle moderní civilizace je odsouzena k zániku, i když mi to zní jako oblíbený pleonasmus, je třeba to říct, kdyby snad to četl někdo, kdo se hodlá změnit, ačkoliv to nepředpokládam, obměna probíhá tradičně v kvantech již tisíce let, může za to oheň, který všecko stravuje a suchost a množství paliva jež je k dispozici...a já vidím stráně plné suchých křáků a trávy, jen odhodit nedopalek, nějakej kuřák, nebo turista...kam potom emigrovat? Když už je to všude? No, potěš pánbu...

Dejte mi aspoň pokoj, já si budu chodit na soušky, ale to voni ne, voni snaď nakonec zpoplatněji i to slunce, i ten vzduch, a já snad budu se muset podílet na tomdletom svinstvu, abych jim za to mohl zaplatit...to ne, přátelé, takhle to nepůjde, jen přez mou mrtvolu...


 

2.2.2014
Pierre Piéton, advent 2013

1.jpg



↪ Další stránka

2.2.2014
Hovnich

Když poslouchám dnešní zprávy
dost předvčerejší hovnich je
shledávám, že ze mě koule
netočí se zas ta krychle



⇡nahoru⇡         ➜ leden 2014


V případě, že budete chtít některé ze zde uveřejněných děl použít v nacistickém pornofilmu, Blázni.cz si vyhrazují právo na jednu kopii.