Blázni.cz - dobrý kanál

Slepý pastýř

Zas stíny stádo obchází,

od lesa vane strach.

Psí světla bloudí po mlází,

štěkají na poplach.

 

Zas rudě planou červánky

v předtuše hrůzných chvil.

Špatně to končí s beránky,

když právu dojde sil.

 

Zas temně voda hučí,

v bílé pěně peřejí.

Kdo sem vpustil smečku vlčí,

kdo otevřel dveře jí?!

 

Slepý pastýř nese vinu,

tvrdě dřímá v bodláčí.

Nerozpoznal ve svém synu

vlka v rouše beránčím.

 

Slepý pastýř je tím vinen,

že se nepostavil zlu.

Omámený sladkým vínem

přeslech štěkot věrných psů.

 - - - - -

Oči vyhaslé už nebolí

to proč srdce krvácí.

Slepý pastýř, sám, jen o holi,

se krajem trmácí.

 

A hledá stádo splašené,

rozuteklé do všech stran.

Kdo jen mu smutek zažene,

kdo zbaví jej na srdci ran?

 

Nechtěl kráčet hlavní třídou,

neměl záda hrbatá.

Napsali mu mastnou křídou

bílý nápis na vrata:

 

Tady žil a tady dožil

zloděj veršů a pastýř stád.

Terpentýn si vstříkl do žil,

by se vlků přestal bát.

 

Tady žil a tady dožil

slepý pastýř lidských stád.

Ustaranou hlavu složil,

když beránky spočítal.

 

Jeho ovčácký pes věrný

už ho ze sna nevzbudí.

Marně vráží do lucerny,

marně cloumá osudím…