12.5.2015
Půl třetí šestého máje
V místnosti bylo ticho,
jen oči do sebe
v slabých třepetancích narážely.
Za okny bylo jaro
a také nutnost pomalu se rozloučit.
Zámek dveří zapadl s odříkavou ozvěnou.
Kroky směřující za dalšími okamžiky
se naposledy proplétaly.
Rozum zůstal stát,
aby do něj mohly postupně narážet
všechny známky prostopášnosti.
Bylo půl třetí odpoledne šestého máje
a určité stupně lásky
prožívaly svou malou smrt.
6. 5. 2015
Praha-Letná