Blázni.cz - dobrý kanál

Dvacet let jezdil jsem do Dejvic,

v podzemce na lince á a cé,

rouhal se: „Bože, no tak dej víc!“

cestou z práce a do práce.

 

Dvacet let v zašlé kantýně

s křivdou na rtu.

A s mastným tácem na klíně

z umakartu.

 

Dvacet let shrben u pásu,

dřel se pro slávu lampasů,

dvacet let hrál tu svoji hru na jednu kartu.

 

Dvacet let jezdil jsem do Dejvic,

v podzemce na lince cé a á,

rouhal se: „Bože, no tak dej víc!“

nevěděl, že není víc než mám.

 

Dvacet let v zašlé kantýně,

s křivdou na rtu.

A s mastným tácem na klíně

z umakartu.

 

Dvacet let shrben u pásu,

tajně jsem čichal k atlasům.

Dvacet let netroufal jsem snít si o restartu.

 

Tříštíš se v představách,

zázrak se ukáže,

když uvěříš tomu,

 

že ze střepů lze poskládat

barevné vitráže,

najít zas cestu domů.

 

V bludišti pocitů,

když voda přeteče hráz,

mysl zatemní hřmění,

 

objevíš zas, proč jsi tu.

V meandrech života krás

najdeš zas zalíbení.

- - -

ps: Život je jako meloun - je snazší, když ti chutná i s peckama.