17.4.2013
Podvečer v zahradě
Voda lesknoucí se v zapadajícím slunci
slibuje lepší zítra pro vše živé. Jsme tak mladí a tak čerství. Hledáme své právě
rozkvétající druhé poloviny; své staré smutky odkládáme na kompost včerejška. Ještě
budou užitečné. Mohou být.
Den se svými stíny pomalu pokládá hlavu na polštář hebký jako kočičí kožich.
Přinášíme pro dnešek poslední oběti na
oltáře svých bohů a bůžků. Pobavíme je svými plány na večer. Stejně se zas
rozplynou v kouři.
Pastýř zahání své ovce do ohrady a těší se
na lože.
Je to tak prosté.