Opět mezi kapkami stvořen pro zalíbení slunce.
Pro zalíbení nebes a zaslíbení hvězd.
Už zase skáču přes kaluže a pramen trýzně
pomalu vysychá.
Už zase skáču, létám a přistávací rampa zeje
prázdnotou.
Kdo se najde tentokrát, kdo poslouží ďáblům a
zbaví mě křídel.
Přijď, již na tebe čekám, co se má stát, nechť
se stane.
Mezi kapkami je cítit světlo oznamující naději
pro věčně zbloudilé.
Kapka za kapkou stéká po rozpálených rtech a
šílenství nové hnízdo nehledá.
Svítí lampy a můra přistála na mém parapetu.
Otevírám jí a pouštím dovnitř, dlouho do noci
jí vyprávím o svém životě.
Trpělivě poslouchá a chápavě mává křídly.
Již nikdy sám!
Již nikdy sám!
Již nikdy sám!
3.6.2013