Blázni.cz - dobrý kanál

Někdo hraje na klavír krásu. Venku se tetelí vzduch. Pulzuje zlatem, někdo něco říká. Zbytečnosti jako vždy. Kolem obrazy jako okna do jiných fantaskních světů. Zrcadla oken. Chtěl bych být vždy někde úplně jinde. Třeba v mrazivé vánici. Vrácený v čase o tisíc let zpět. Nebo u krbu hodných lidí. Mluví cizí řečí. Jak jsem se tu octl? Je to sen? Proč mě tedy bolí srdce? Pláču a slzy neuhasí oheň. Pálí. Roztéká se jako láva a teče očima dovnitř. Tam se krví zchladí. Teď plavu pod ledem zamrzlého rybníka. Okolo spousta montgolfiér a dokonce dvě latimérie. Dělají na mne posunky. Jako že jsem tu hostem a měl bych se tedy alespoň utišit a chovat se patřičně distinguovaně. Zdravím je tedy a stále si z nich tropím šprýmy.

Mám leteckou kuklu, a tak si myslí, že nejsem člověk. Nevědí, že jsem rejnok. Ani je to zatím nenapadlo. To až se kolem mě zableskne a zasrší to spáleným vzduchem. Teda vlastně vodou. Nezapomínejme, kde jsme! A kdo jsme? Já se v tomto okamžiku cítím být rejnokem. A vy?