22.10.2013
Hrneček od čaje
Na stole v kuchyni zbyl po tvé návštěvě nedopitý hrnek;
beru ten kus porcelánu, co se kdysi směl mazlit s tvými rty,
a přikládám jej ke rtům svým;
ne že bych chtěla pít ten dva dny starý čaj,
jen chci ochutnat stejná místa jako ty;
potěžkávám ten kus nádobí s namalovanou žirafou
a hledím přes pokoj
a vduchu si znovu přehrávám ty chvíle,
nevrátí se a nebudou další;
hrnek tu zbyl, tys odešel,
kuchyňský stůl jako by chtěl kýchnout
a smést to harampádí na zem
a zapomenout.
proč on může a já ne?