Zapadlo světlo
za čtverec domu.
Je vůbec říkat to komu?
Koupím si dveře, namaluju namodro,
prásknu s nimi nadobro.
Koupím si šátek, zavážu oči,
prý obraz skončí.
Koupím si cukr, osladím žíly,
aspoň na chvíli.
Koupím si batoh s motivem pomněnky,
dám do něj myšlenky.
Koupím si boty, roztančím nohy,
život bez bot je totiž strohý.
S hudbou v uších, s hudbou v hlavě,
cítím se hravě.
Aniž bych věděla, co je to haiku,
oblékám krajku.
Aniž bych věděla, co je to podstata,
oblékám kaťata.