Být
tou vlnou,
tím
neustálým pohybem vlastního proudu,
mohylou
postavenou před vybydleným domem.
Stát
před těmi životy,
které
mají nekonečnou potřebu následovat někoho jiného.
Jak
zvládnout svou roli,
jak
zachovat to správné chování hodné hrdinů?
A
co když poznají,
že
jsem idiot,
že
jsem se narodil proto,
abych
se choval jako prase ve zlatém kabátě?
V
tom případě je nutné mít v rukávu ještě několik náhradních
životů
a
alespoň jeden z nich by neměl obsahovat slovo spasitel.
18.6.2014
Praha-Holešovice
před
výstavištěm