13.3.2015
Cesta blízko cíle
Sešli se na lavičce na Šibeničním
vrchu přesně tak, jak to dělali každého večera již půl roku. Ona byla drobná
hnědovláska v barevných šatech a on též hnědovlasý a jak se patří dlouhovlasý,
jen oblečení postrádal. Přesněji on ho ani v nejmenším nepostrádal, jen
společnost měla již po staletí tu nesmyslnou touhu každého oblékat. Pokud se
někdo lišil a chtěl zůstat ve své nahotě, byl označen minimálně za blázna. Adam,
jak se mladík jmenoval, se odhodlal k tomuto životu blázna zhruba před rokem,
jen v zimě se kvůli pohodlí balí do vlněné deky. Ukrývá se zatím relativně
úspěšně v Šumavských lesích. Relativně proto, že ho tu a tam někdo spatřil a
dal tím vzniknout některým za vlasy přitaženým legendám o šílenci z lesů. Eva
ho potkala jednoho jarního odpoledne, když procházela lesem a snažila se
navázat intimnější vztah s přírodou. Zprvu byla vyděšena z pohledu na nahého
mladého muže opírajícího se o strom. Ovšem energie obou těchto mladých lidí
byla natolik silná, že láska zaplála nevídaným žárem v několika málo vteřinách.
Domluvili si místo nedaleko města Kašperské Hory, aby to měl Adam z lesa a
hlavně do lesa blízko. Seděli dnes vedle sebe a ve vzduchu bylo něco silného a
nezastavitelného. Ticho prolomila Eva. ,,Lidi jsou slepí, vůbec netuší, jak
velkou pravdu máš. Už to nemohu odkládat, musím to udělat, tentokrát si jsem
jistá." Adam na ni se zájmem pohlédl a pro utvrzení toho všeho se jí
zeptal. ,,Opravdu?" ,,Opravdu!" Odpověděla Eva rozhodně a na důkaz
svých slov se svlékla do naha a nechala své šaty i se všemi doklady a jinými osobními
věcmi ležet na lavičce.
Oba teď stáli naproti sobě nazí a
hleděli si upřeně do očí. ,,Tak tedy jsi se mnou připravená jít cestou
nelehkou, ovšem cestou, která je návratem k počátku, návratem do ráje?" Zeptal
se Adam naposledy. ,,Ano, jsem naprosto." Odpověděla Eva a uchopila Adama
za ruku. ,,Tak tedy jdeme." Rozhodl Adam nakonec. Otočili se směrem k lesu
a zmizeli v hustém porostu. Legenda se změnila na dva blázny v lesích a spořádaní
občané trvali na zničení života těchto dvou mladých milenců. Nejvíce povyku
natropili rodiče Evy, nikdo v rodině prý nikdy neměl problémy s návykovými
látkami a šílenec se v rodě též nevyskytoval. Po několika dnech odchytli Adama
i Evu ležící pod planou jabloní. Převezli je do psychiatrické léčebny a
nasadili klepky. Ve stejný den a vlastně i ve stejnou hodinu zároveň nalezli
oba ve svých celách mrtvé, oběsili se na prostěradle. Cesta zpět nebyla již
nikdy tak blízko cíle.
22.1.2015
Tiché údolí