něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 26. 11. 2018 na slet č.48 v 19h do klubu Paliárka.            
24.6.2018
Slovník jednoho myšlení

Vesmír

---

Vesmír je svět. Svět není zeměkoule, ale celek všeho. Vesmír je jen jeden a je to Bůh. Mimo vesmír nic není.


Předmět

---

"Něco" je vždycky něčím pro někoho. Všechny věci, všechno, co vnímáme jako objekt, jsou v mysli. Ta z nich totiž dělá to, čím jsou. Že něco "je" je to samé, jako že to je na světě. Přemět nemá hodnotu, jen prostě je.


Mysl

---

Mysl je vědomí. Není to mozek ani nic v mozku, naopak mozek je věc mezi jinými věcmi, které jsou v mysli toho, kdo se mozkem zabývá. Naše mysl je částí Boží mysli. Je jen částí, protože sami sebe omezujeme. Kdyby nebyla omezená, byla by to Boží mysl.


Bůh

---

V Bohu je všechno. Ne že by to byl jen prostor vesmíru, ale i naše mysl je v mysli Boha. Proto je Bůh osoba a nejen princip, protože je to mysl.


(Člověk)

---

...je předmět mezi předměty ("biologický druh"). Viz předmět.


---

Iluze, že jsme předmět


Ty

---

Takto oslovujeme mysl.


(On)

---

...je předmět mezi předměty. Viz předmět. Mluvíme-li v třetí osobě, mluvíme z perspektivy předmětů a dějů. Tady nám nepřísluší mluvit o dobru a zlu. To není perspektiva filosofických otázek, jako "jak žít".


My

---

Vžití do Tebe. My není nějaké "já a Ty" – "já tak, a ty shodou okolností taky tak", ale spíš "spolu", z našeho společného pohledu, společné vědomí. My je v podstatě Bůh, Bůh je to vědomí, které je základem našeho vědomí.


Děj

---

Tok předmětů ve světě. Děje nemají hodnotu, prostě se jen dějí, není to dobře ani špatně.


Hodnota

---

Jenom jednání má hodnotu. Je více či méně dobré neboli láskyplné nebo špatné neboli pomýlené


Jednání

---

Jednání není chování předmětu, jednání je jednání vědomí. Má hodnotu podle toho, z jakého principu ("motivace") vychází v jaké míře. Pochází do jisté míry z Lásky, a do jisté míry z principu já. Jednání je jenom naše jednání. "Jednání" někoho jiného je děj. Hodnotit ho můžeme jen když se do něj vžijeme – z principu "my" – když se na něj koukáme jako na něco, co můžeme dělat my nyní. Hodnotit ho jako děj je nesmyslné. Minulé "jednání" je také již dějem.


Hřích/vina/zlo

---

...se týká vždy /naší/ přítomnosti. On není zlý, on se děje. Ty nejsi zlý, ty jsi v Tvé podstatě Boží mysl. /My/ jsme v určitém smyslu zlí. Možná. Nemusíme být. Je to neštěstí, zoufalství, ve kterém jsme, ve kterém jednáme z já – mylného přesvědčení, že jsme předmět, identifikace s něčím – "toto jsem já", přivlastnění – "toto je moje". Hřích, vina či zlo je naše slepota k jednotě všeho přes klapky na očích, které jsou naším dílem.


Láska

---

Prožitek jednoty s Tebou. Láska je konkrétní, může společnou podstatu najít tu i tam, ale jinde ji nevidět. Společná podstata je ale všude.


Nic

---

Jednotlivé nic je totéž, co něco, jen z jiného pohledu. Všeobecné Nic je zas totéž co všechno, jen z jiného pohledu. Tak je to totiž s prázdnotou a plností. Když pod mořem sevřete dlaně, držíte vodu, nebo nic? Na vzduchu tomu obvykle říkáme nic, ale je to stejné, jako pod vodou. Když se uprostřed moře rozhlédnete, vidíte vůkol moře, nebo nic? A podobně jako to moře je tekutá jednota Všeho, tedy Ničeho.

<fanky>
Sdílejte: