Blázni.cz - dobrý kanál

Silnicí,

nad níž vítr mocně duje,

hučí a třese stromy v zahradách,

se sluncem v zádech kráčím

od města stále dál.

 

Blátem,

vyjetou cestou v křovinách

jdu jen co noha nohu mine.

Divoký příboj větrný

ještě neustal.

 

Než dojdu tam nad vsí ke křížku,

můj větře, nesraz mne do kaluží!

Nejsem ti o mnoho víc než pírkem.

Vím, že jak s tenkým stéblem trávy,

rád by sis i se mnou hrál.

 

Za vesnicí vidím,

že na autobus se nedostanu.

Přes cestu teče rozvodněná řeka

Vítr se zklidnil a jen drobné vlnky

po rozlité vodě přes silnici hnal.

 

Zase šlapu mezi poli

proti větru i slunci,

které se sklání.

Můj věčný úkol - přijmout i to,

čeho bych se nenadál.