Blázni.cz - dobrý kanál

Nastoupil jsem do přeplněného vlaku a vyrazil do Prahy. Jako skoro každý den... Všechna místa byla plně obsazena s výjimkou jedné "čtyřky". Měl jsem radost, že si mám kam sednout a zamířil tam. První pohled mi prozradil, proč na tomto místě nikdo neseděl. Dvě sedačky byly kompletně poházené smrdutými vajgly. Druhé dvě se však zdály netknuté. Usedl jsem tedy a užíval si přepychu soukromí. Přidanou hodnotou byl zábavný magazín, který se válel poblíž. S chutí jsem se začetl a častým smíchem vzbuzoval pozornost spolucestujících. Cestovalo se mi báječně. Vajgly sice smrděly, ale co... Je jaro.

V Radotíně se začal vlak částečně vyprazdňovat. Mnoho cestujících vystupovalo. Ve chvíli, kdy mě míjel postarší pár, jsem zvedl zrak od čtení. Zachytil jsem znecucený pohled muže, který skrz zuby cedil ke své družce: "Podívej, jak to tady ten dobytek zasvinil."

Jak říkají propagační letáky ve vlacích: Železnice je svého druhu poezie.

http://www.cd.cz/old/TCD2005/5_18rail.htm

(pozn. redakce na okraj: Mlyje má delší vlasy, plnovous a nesmyslnou zálibu v ošoupaných džínách.)