21.1.2013
Pod stromen Niguda
Právě jsem se probudil uprostřed pralesa. Pod posvátným stromem Niguda.
Jeho zlatavé plody dozrávají jednou za sto let a strom dál žije tak dlouho,
dokud jeho dřevo nezetleje a nevyraší z něj nový jedinec pod ochranou
dřeva starého. Na jeho místě vyrůstá nejčastěji pouze jeden jediný strom, ve
vyjímečných případech až tři (takový ale vždy srůstají v jeden a ten je
obzvláště uctíván, a nikdy není objektem pro získání plodů). Na jednom místě
rostou stále noví a přitom stejní jedinci tisíce let. Jediný, kdo může strom rozšířit na jiné
místo je člověk. A také mystická zvířata s kouzelnou mocí jako je jelen
Agutape, podobný jednorožci, který se k nim dostává pomocí svého rohu
(kopýtkem plod rozdrtí a následně se v něm vyválí, aby jeho silně
nasládlou vůní přilákal samičku, která se může nacházet až ve vzdálenosti
tisíce mil) a opice Dju-mage, které jsou, podle legend pralesanů,
snad na zemi nepůvodní.
Pokud chce člověk semena získat, musí vystihnout ten správný okamžik, kdy
je vidět na jindy tak hladké borce stromu náznak praskání a mírná změna barvy, někdy také otvory maravenců Agutape. Tehdy náčelník kmene, šaman a jeho učedník a nejzkušenější válečníci pomocí
seker do stromu vysekají otvor. Tomuto úkonu předcházejí mnohadenní rituální
očisty, odloučení od kmene, půst a dlouhotrvající tanec. Uvnitř kmene, u samotné
dřeně, nalézají vouko niguda. Mají zlatavou barvu a jsou vejčitého tvaru
- vypadají asi jako jádra avokád. Tato vejce se po zdlouhavé práci – strom
Niguda je v období zralosti až 180 centimetrů široký, což za použití
primitivních nástrojů vyžaduje skutečnou vytrvalost – ze stromu vyjmou, nikdy
ne všechna, pouze několik zdravých a zralých kusů. Za naprostého ticha a klidu
jsou v listech stromu naplněných pilinami, které vznikly při dobývání
semen, odneseny do speciálně zbudované vesnice, kde je jedno vejce vybráno a
spolu s pilinami a listy je toto zasazeno do ochranné chýše, kde bude
několik let klíčit za neustálého střežení válečníky kmene, kteří si tímto
zároveň splňují svoje osobní mystické a očišťovací úkoly.
Ostatní vejce a prášek z nich slouží jako přísada do kouzelných opojných
nápojů pralesanů, při předpovídání minulosti (čili její budoucnosti - tak jak ji chápeme my – oni totiž věří, že čas běží opačným směrem) a při hledání otázek důležitých
pro život ve vesnici.
Strom Niguda a jeho rozmnožování je fyzická alegorie vzniku těch
jednotlivých kmenů pralesanů, kteří ji uctívají a v ni věří.
Jako taková je harmonicky integrována do jejich světa pomocí mýtů a
legend, pověr, pohádek – pomocí reality.
Toto, pro nás, tajemství, známé jen z vyprávění (jak vypadá strom Niguda a jeho semena, zda je skutečný), se
dosud nepodařilo odhalit žádnému antropologovi zkoumajícím pralesany; ani tomu,
který se snaží zachovat odstup od zkoumaného objektu, ani tomu, který se snaží
s objektem splynout. Podařilo se to jenom těm, kteří se objektem stali a
tím již nemohli nic prozradit, neb tajemství je neprokazatelné a
nepřenositelné. Je nepochopitelné pro jinou mysl, mysl v "jiném stavu vnímání", a proto
nemůže dojít ani k fyzickému ověření této skutečnosti.
Usínám, neb jsem unaven. A první co cítím, jsou moje zdřevěnělé nohy. A pak
si uvědomuji, že stojím ve frontě k pokladně. Cítím, že jsem jiný než
ostatní souputníci čekající na placení, a rád bych jim to řekl, nebo jinak
dokázal, ale nemohu si vzpomenout na detaily a nemohu z matných vzpomínek
ani vyvozovat žádné závěry. Jsem jak opilý muž, který není ve střehu. Jen ta
avokáda, která mám v koši, mi dávají pocit kontinuity a klidu. A květák a
kapradí ve výloze květinářství.
Venku pak vidím tramvaj a v ještě polopřítomném vědomí ji vidím jako
buňku, která veze mitochondrie lidí, takový malý soubor entit s očky a
brvičkami. Je to jako kmen bytostí s určitou mírou společného vědomí, jako
dva kmeny spojené ojí v takový tandem. Jede-li tato buňka po kolejích
času, komunikuje cyklicky se svým okolím, zastavuje a rozjíždí se. Pak rozeznávám
žluté obličeje, bledé dlouhým nedostatkem slunce, s očima neklidně
těkajícíma v rytmu kyvadla jejich svalů ve snaze zachytit stojící realitu.