Blázni.cz - dobrý kanál

Dneska jsem se vzbudila s kocovinou, mastnejma vlasama,podivným pocitem v břiše, 
bolavým tělem a pomalu si uvědomovala realitu.
Pár dní jsem přes Velikonoce dost chlastala. 
Se zbytečným očekáváním Tvojí přízně, jsem zklamána až zhrzena Tebou,
jako zpráskanej pes stáhla vocas a odtáhla zase tam, 
kde mě nic nebaví. Do šedě mejch stereotypních dní. Do demotivačního maratonu všednosti,
věčně vlhký kundy, nervozity z nutkavosti nicnedělání, ke stylu z ruky do huby,
a falešným nadějím, že příjde cosi velkolepého, uspokojivého a nadějeplného.
Protloukám se zdánlivou iluzí setkávání se s "náplastma na duši" v podroušeném stavu,
jenž částečně přebíjí neurózu z nich samých.
Však v hloubi duše stejně čekám, na to Tvý připitomělý "Čau holka". 
Což by pro mě mělo zase aspoň na pár bezvýznamnejch dní nějakej smysl.

Myslim na Tvoje vytlemený výrazy, když jsou vidět mezírky mezi Tvejma zubama.
Na ten Tvůj divnej hezkej xicht, co mě tak dostává.
Na to, jak chodíš polonahej, pihatej a chlupatej a bosej a voníš mi potem a házíš
hlavou na stranu, aby Ti číro nepadalo do očí.
Na to, jak roztomile pološišláš, když meleš ty Tvý uvědomělý moudra, kterejm vůbec nerozumim,
protože vlastně mluvim úplně jinym jazykem.
Myslim na to, jak mě sere ta Tvoje sobecká nadrženost. 
Že máš každou chvíli zájem o nějakou tuctovou pipinku, co je nemastná neslaná.
Věříš si, přestože seš takovej vopičák. A já vůbec nevim, co na Tobě vidim.
Prostě se Tě potřebuju nějak zbavit.

Ze všeho nejradši bych Tě zmlátila přes hlavu tímhletím deníkem s tvrdejma deskama.
Jenomže to by mi určitě nestačilo...

Přijela bych za Tebou v kradenym fáru, kovbojskym klobouku, koženejch kalhotách a v botách na podpatcích.
Prudce bych zabrzdila. Ty už by ses ohlížel, jako co se děje.
Jediným zátahem za provaz bych Tě sundala z tý lezecký stěny.
Svlíkla bych Tě do naha a přivázala k nejbližšímu stromu tak rychle, že by ses vůbec nestihl bránit.
Nařezala bych Ti na prdel smrkovou větvičkou a pak bych si to o Tebe udělala.
Vím, že by se Ti to líbilo...
Se zasvištěním kol bych zase odjela.
Šokovaně bys zíral a začal se bát, jak dlouho tam takhle budeš...
No ale proto, že jsem hodná holka, po půl hodině bych se tam vrátila.
Olízla bych Ti ušní lalůček, a beze slova si zapálila cigaretu.