Blázni.cz - dobrý kanál

Dvacet let jezdil jsem do Dejvic,

v podzemce na lince á a cé,

rouhal se: „Bože, no tak dej víc!“

cestou z práce a do práce.

Dvacet let v zašlé kantýně

s křivdou na rtu.

A s mastným tácem na klíně

z umakartu.

Dvacet let shrben u pásu,

dřel se pro slávu lampasů,

dvacet let hrál tu svoji hru na jednu kartu.

Dvacet let jezdil jsem do Dejvic,

v podzemce na lince cé a á,

rouhal se: „Bože, no tak dej víc!“

nevěděl, že není víc než mám.

Dvacet let v zašlé kantýně,

s křivdou na rtu.

A s mastným tácem na klíně

z umakartu.

Dvacet let shrben u pásu,

tajně jsem čichal k atlasům.

Dvacet let netroufal jsem snít si o restartu.

Tříštíš se v představách,

zázrak se ukáže,

když uvěříš tomu,

že ze střepů lze poskládat

barevné vitráže,

najít zas cestu domů.

V bludišti pocitů,

když voda přeteče hráz,

mysl zatemní hřmění,

objevíš zas, proč jsi tu.

V meandrech života krás

najdeš zas zalíbení.

- - -

ps: Život je jako meloun - je snazší, když ti chutná i s peckama.

bydlí v našich pokojících
a každej měsíc si vybere věc, kterou sní
někdy je zbytečná
někdy hrozně důležitá
ale to právě skřítek Šiváček nás má tak rád
nejradši ze všech skřítků
aby nám připomněl
že důležitý je jenom to, co nikdy nezmizí
co je tu s náma vždycky
tak jako skřítek Šiváček
a teď už dobrou noc, skřítku Šivo!
Dobrou noc, děti!