14.3.2024
Óda na Jorku Moukena
Kde je ten blázen nesemletý světem
Kde hrdina je, kdož nesešel věkem?
Kdo okem dítěte se věčně kouká?
Nikdo jiný, než Jorken Mouka
Jorka Mouken, Bohem nesemletý
chlap jak hora, opravdový Yeti
vracel se domů opilý a sjetý
klestil se trolly a zašlapával skřety
Jorkenen Mouka, syrový chlap ten
zplozen byl Božích mlýnů aktem
málokdo věděl, znal se s faktem
že spřízněn byl s nebem tajným paktem
Kráčel po lesích Bohémie
přemítal, kde si své nohé umyje
Přicházel totiž z Oslavan
Moravského to města van
Tady však za těžkého horka
postrádal vanu Mouken Jorka
tak po pražském tu bloudil po lese
až octnul se na I.P. adrese
Zde pod Ípákem všude samá špína
jen jedno okno svítí značkou vína
i vrátil se Jorka do Božího mlýna
sotva co vešel, jal se hřímat
Vzešel jsem z obilí a z hlíny
Přišel jsem opilý, mám džíny
Navracím se k Vám, Boží mlýny
Dejte mi lavor na mé špíny
já věrný jako kokršpaněl
vodu na váš mlýn vždycky vháněl
zrnem jsem osel širé pláně
tak dejte mi safra aspoň námel
Jorka Mouken, nesemletý bohém
v jeho očích věčný plane oheň
ruka jeho zaťatá je v pěst
když číhá za každičkým rohem
Jorken Mouka, blázen polohrubý
Z Božího mlýna se na nás zubí
Jorka Mouken, bohém nesemletý
ten přemostitelem je mezi světy!
14. 3. 2024 U Božího mlýna
