něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 03. 10. 2022 na slet č.40 v 19h do klubu Paliárka.            

nauka o klenáku pomíjivosti (poezie, Kolemjdoucí) • pakostnice (poezie, Kolemjdoucí) • podagra (poezie, Kolemjdoucí) • minimalizmus (poezie, Kolemjdoucí) • Amanita (poezie, Polyp) • Stínová žena (poezie, Polyp) • píseň kosmická (poezie, Kolemjdoucí) • narcizmus (poezie, Kolemjdoucí) • netřesk (poezie, Kolemjdoucí)

26.9.2022
netřesk
na počátku nebyl velký třesk
asi tak jako na konci
velký netřesk
sukulent po odkvětu
zahubí rostlinu
sempervivum
26.9.2022
narcizmus
proč nás usvědčuješ ze svého smutku?
a vyškrabáváš ze spár jinak tak pevných zdí
pevninu
a do škvír dosazuješ motáky
předávané plibkem
své zdi nářku
26.9.2022
píseň kosmická
je to tak komické
sledovat od plápolajících kamen
to lamentování, ty stíny
je to tak karmické soucítit s hladovějícími
rozohněnou řečí
mezi dvěma sousty
jak se mrská ta mastná brada a prská kousky špeku
jak stahuje bránici lítost nad Matkou Zemí
když jde v zimě pára od úst
hlavě ve vytopeném bazénu
a jak se zdá všecko prosluněné
na lyžích v Dubaji
a přece, kdybys po tom všem
si alespoň jednou nevytřel prdel navoněným papírem
a svoje hovno zakopal na zahradě
můžeš si pak ještě v klidu
dál dělat prdel
pokud ti to přijde k smíchu
protože máš na to právo
a je svoboda
a to neni prdel
dokud tě to prostě nezačne svědit
a neuřízneš si hlavu vodou do bazénu
nebo se aspoň nepoškrábeš sněhem ze sjezdovky
gdyž piješ vodu, mysli na pramen
gdyž piješ pivo, mysli na vodu
gdyž žereš bůček, zapíjej to pivem
je to tak kosmické, sledovat svět plápolajících kamen
gdyž víž, že seš jenom kosmetickou vodou
18.9.2022
Stínová žena

stínová žena, co nemá šaty

stejně ji nikdo nevidí

špičatý nehty, sevřený rty

tančím s ní na party

 

rozbiju si hlavu, prokoušu rty

vytrhám nehty

abych se aspoň na chvíli

cejtil jako ty

 

zlámu si kosti

a smrad z popálený kůže

mi bude připomínat

ty šťastnější dny

 

stínová žena

jsi stínová žena

jsi všechno, co chci

a nemám

18.9.2022  (upr. 26.9.2022)
Citlivější, pozor! Dílo zavání pajzlem.
Amanita

chci být tvůj milenec

koukat ti pod sukni

všechny tvé puntíky z klobouku slízat

projet se kočárem

úsvitem posmutnit

pod zadkem mravenci, nad hlavou bříza

 

nachcat si do chřtánu

jinak to nepůjde

proto se nemohu ubránit dojmu

že když tě marnivě rozkopnu po lese

v křečích a bolestech

do tří dnů pojdu

 

jestli mě naopak vyšukáš do nebe

žaluji pavoukům, hvězdám i Bohu

že až si zatančím s padlými anděly

těžko už naleznu cestičku domů

12.9.2022
minimalizmus
moje milá nosila vždy krajku na kalhotkách
a to jak o všední dni, tak zejména o vánočních svátkách
letos však ač je dávno už listopad
není zde prostor pro výzdobu
teď chodí v tangách
12.9.2022
podagra

v marné touze nakrmit touhu
polkl viagru
když pak v suterénu podniku to podnikl
ucítil tam dole podagru

12.9.2022
pakostnice
pod tíhou minulosti
možná že ti skřípou kosti
a z budoucnosti
třeba natahneš si šlachy
jedním můžeme si býti přece jisti
že to co ti zlomí kost
je fatální přítomnost
12.9.2022
nauka o klenáku pomíjivosti
viděl jsem hejno ptáků u vrcholu věžáku
beton obrušovaly konce jejich křídel
a snad po nespočetné rudnul soumrak
také jsem viděl louku ostružin plnou tygřích křižáků
tisíce jejich očí jsem viděl
jak se odráží v kapkách ros
a jistě to byl ten čas kdy loučí se s tebou vůní
dozrávající rok
kdy něco se otevírá mezi nebem a zemí
aby se to potom znovu zacelilo
beznadějnou pomíjivostí

Zastavení v mokrém domě (poezie, Rogo) • Stála stracciatella u kostela... (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Přečetla bych si ještě jednu knihu... (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Výroční (poezie, Kolemjdoucí) • Výplachu netřeba (poezie, Xerodoth Sigmius)
    

28.8.2022
Výplachu netřeba

Propletli jsme si

naše oční nervy

a vložili bulvu

do důlku tomu druhému

 

A i když si

zrovna nečtem myšlenky

šimráme si rohovkami

po šedé kůře mozkové

 

Láska je 

především nehygienická

25.8.2022
Výroční

odpočívam před tím strašidelným propadem akcií
gdy cena života se bude odvíjet od hmotnosti masa
a cena duše bude úměrná počtu bodů z jistého algoritmu,
který uznají vyspělé státy a jejich vlády
a cena vlád bude stejná jako nejvyšší možná výhra v tomto testu
nebude možné se s tím srovnávat
cena duše bude mít konečně tedy zase jednou cenu masa,
které oživuje
a tak ti otylí a drzí, budou mít zase jednou zpekla štěstí v tom pekle
ale nebojte se, milé děti, i dábel ví, že duše žádnou cenu nemá
proto gdo je duší, nehodlá obchodovat

4.8.2022
Přečetla bych si ještě jednu knihu...

Přečetla bych si ještě jednu knihu, povídá dáma.
Ale nesměla by být o lidech. Jenom by v ní pršelo a pak by vyšlo slunce.
Vadneme, opáčím. Přišli jsme o koně i střelce.
Za okny se snáší podvečer.
Plynule odpočítávám tekutý čas.
Jednou se obalím do kartonových krabic a vylétnu nad pastviny.
Trpělivost trpěla a potřebuje spát.
Táhneme se jako karamel a najednou výstřel.
Vinyl je u konce.

4.8.2022
Stála stracciatella u kostela...

Stála stracciatella u kostela
něco chtěla
nevěděla, jestli směla
možná chtěla všechno vzdávat
možná se vdávat
možná chtěla si dát páva
a jak tam stála kráva u kostela
někdo jí kus ukous těla
tak nevěděla co má dělat
porodila deset telat
a státní převrat
no sláva
zdrávas šabat a šábes
a celá náves
krávu vykostila, vykuchala
vesele si zajuchala
udělala zářez
omyla si tváře
pláčem...

...já tam pivo stáčel jakožto náčelník
jakožto námezdní dělník z okresu Mělník
a můžu jedině potvrdit
že nosej podprdy
tady pod Brdy
a že večer
bude ještě spousta ostudy.

4.8.2022
Zastavení v mokrém domě

V mokrém domě náhle

cesta zastavena

proudy deště jsou táhlé

zmokla i má žena,

 

v šeru a v temnotě

kde ze stropu kape voda

sedíme tiše nehnutě

věříme, že se to poddá,

 

raději i stan v tom domě máme

obklopený kalužemi

i ty těžké chvíle jsou staré známé

požehnané mezi všemi,

 

po noci však přijde den

absolutnem vykouzlen

my půjdeme s písní dál

tou jež nám osud daroval,

 

tou písní radosti

necháme se vésti

nic jiného neexistuje

než tato přesvatá melodie,

 

tma nad domem a snad i hvězdy

přinejmenším tušené

Láska nad námi, ta je navždy

vše špatné se přežene,

 

tvrdé jsou někdy zkoušky života

často ovšem nutné

pak odejde i tupá dřímota

a jako když utne.

 

17.1.2022

La Gomera - v mokrém domě


Somewhere (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Zarezlý výhybky (poezie, peterkey)
    

22.7.2022
Zarezlý výhybky

Vymlácený sklíčka z vitráží,

a mříže rezavý.

Starý oprýskaný nádraží,

kde vlak už nestaví.

 

Vajgly v květináčích

a tuny prachu na římsách.

Zarezlý výhybky, tvý starý sny,

spí utopený v kopřivách.

 

Kolikrát sis duši spálil,

když´s ty sny chtěl vyrvat ven?

Kolikrát se jiní smáli

tvýmu boji s osudem.

 

Kolikrát se jiní smáli

a tak ses tomu taky smál.

Nikdo jinej než ty neví,

proč jsi to tenkrát vzdal.

 

Nikdy nedoženeš zpoždění,

který tvůj vlak nabral.

Stojíš sám na kusý koleji,

(tam) kde už tvůj děda stál.

 

A čekáš, až se tě někdo zeptá,

nač vlastně ještě čekáš.

Ale pořád se tě nikdo neptá,

tak tady čekáš dál.

 

Zažloutlý jízdní řády,

co už dávno neplatí.

Nepoznáš už estakády,

co se v dálce klikatí.

 

Jen vajgly v květináčích

a tuny prachu na římsách.

Zarezlý výhybky, tvý starý sny,

spí utopený v kopřivách.

 

20.7.2022
Somewhere

malý cestopis

Prastaré platany a umění spreje

Záhřeb
ženy v kontejneru se ptám na vstup do AKC Medica
Všechny kluby zavřely.
Je noc.
Je pondělí.
Na nástupišti drnkám Over the Rainbow
přisednuvší žena zpívá
Sáva je zapomenutá za městem
pulsují jen dvě diskotéky
bouřka tluče do nádraží
a dávno zpožděné vlaky
přistávají na libovolný perón.
Stejně tak ten s Vladimírem.
Prochozená noc se projevuje v nohou
slepý vede chromého tržištěm.
Jsme jedno tělo.

Postapokalyptické bujení
Bělěhrad
Ten dredatý na autobusáku je náš bratr
Monkey barem vibruje Wild Cherry

Musíme jít, liják nepřestane.
Chorvatský chléb a sýr na hostelu.
Celý den zkoušíme štěstí
postupně na třech pumpách.
Vláďa tancuje s cedulí
hrajeme Jah Rastafarai
stmívá se a tam a zpátky
nás obchází Srbská policie.
Pumpař nám daruje chleba.
Pa mýtné bráně na nás pokřikují hipíci
M
ají jedno místo. Nedělíme se.
Turek nerozumí slovu a nabízí drobáky
na koleni v dodávce vařím kafe pro tři
spíme v poli u motorestu

Koupeme se v Nišavě v centru Niše
Stará Planina? říká trafikant. Nejkrásnější místo na světě!
Zahrádka řecké restaurace obsahuje jednoho štamgasta a jednoho kuchaře
posléze halloumi, salát, pražené cukety, placky a slivovici
v sekáči v Pirotu pořizujeme šátek a tašku free people
ti už venku hrají na flétnu a zvou nás na pivo, on je Gruzinec a ona Češka, uvidíme se nahoře
taxikáři si nás směňují
do hor to chce silnější auto

Naskočí dva Francouzi
krosny máme na kolenou
první přivítání doma dostáváme ve vsi pod horou
drápeme se nahoru už potmě
halucinujeme o kouři a zpěvu pěšinou lemovanou šňůrkami
a pablesky světlušek
dvě z nich se drží blízko sebe:
oči hladového štěněte.
Louis mu dává jméno – Rainbow.
U Svatého ohně zurčí sitáry
dělíme se o pumpařův chléb.

Ráno se zbavujeme oblečení a dívky svršků
marně - začíná liják, zebe a pokračuje
jdu pro vodu, jdu pro dřevo, jdu pro pilu
dlouhá vřelá objetí, upřímná přijetí
pukám praskám trhám se láskou k bratrům, k sestrám, k horám
a rodina se schází v kruhu
dva dny rozfoukávání ohně a kouře v očích

už zase pálí slunce a potok příjemně zebe
u
čím se umění šakuhači
učím se umění šibari
učím se mantry
pozoruji východ slunce
na jedné vlně s blázny všeho světa.
Málokdo přijel z domova a mnoho jiný nemá, než zde.
V kuchyni je potřeba hudba!
Vařím čaj z bylin, vybírám popel, stavím spíž, stavím hranici
už svolávají, zakřičme na tři!
a rodina se schází v kruhu
a sangha se schází v kruhu
jdu pro dřevo, vybírám popel, strouhám řepu, jdu pro vodu

směju se a objímám
nic víc.

Po noci probdělé s Esmeraldou
probouzím Vladimíra – skládá stan.
Bratr nám na cestu dává houbovou čokoládu
taxikář ujel
hledáme telefon a najdeme muže s autem
lahváč hlásí návrat do babylonu
k jízdence potřebujeme vstupenku na perón.

Panika ve Vídni
jinak Vládimír skoro celou cestu spí
já píšu tohle na obal od Burku
brothers and sisters
see you in five!


natřít tank na růžovo (poezie, kolemjdoucí) • drkotání (poezie, kolemjdoucí)
    

21.6.2022
drkotání
je opravdu těžké použít slova tak
aby to bylo esteticky a snad i mravně krásné
gdyž jednou je lepší vstihnout ten okamžik rozvitým blábolem
a jindy zas jinotajem
ovšem pakliže nýbrž jelikož
už bylo slovo natolik rozvinuto a jinotaj není jinotajemný
je drkotání zubů z ledové vody tou nejkrásnější poezií
21.6.2022
natřít tank na růžovo
jsou totiž lidé, kteří již nejsou na tomto světě, a přece je klidně můžeš vidět, jak kadí v kapradí
určitě jim nechybí absolutní vůle a hlavně pevný bod ve vesmíru, který si vědomě zavěsili uprostřed mysli
takoví lidé nemůžou být už z tohoto světa,
protože jasně vidí trajektorii vnímání příštích dní
a odstoupili ze svých funkcí, aby nekrmili dál toho hada veřejného mínění a soudů,
protože si povšimli, že názor zmizel a je už jenom program, že zmizel život a je jenom chov
a intenzivní chov dál mění mysl v poušť
a přece v kapradí dá se toho tolik změnit
ať už to nechat jen tak životu na místě
a nebo s plnou igelitkou
nastřádanou
ji pevně zatnout do pomníku unie
...a je jenom škoda že hovna nejsou růžová

Jabloň (poezie, Jorka Mouken) • Vltava (poezie, Jorka Mouken) • Místo klidu (poezie, Rogo)
    

22.5.2022
Místo klidu

Putování nekonečnem

poselství zdánlivě nevysloveno

tak kampak se dále pohnem?

kde je mé vlastní nebe a kde je dno?

 

Kanárské ostrovy, Anglie, Polsko

návrat do temné Czechie 

začíná mi býti tak trochu ouzko 

co když tam nikdo nežije?

 

Iluze vetkaná do mé paměti 

projekce vzdáleného filmu 

a poté detailní záběr na děti

u kterého se snadno dojmu.

 

Mé vlastní dětství to bylo 

co zanechalo strachu stopy 

vše je umělecké dílo

hromady sněhu nebo tropy,

 

Kde je to pravé místo klidu?

netřeba ničím pohrdat

Já sám k sobě jednou přijdu

a bude to již napořád.

 

15.5.2022

Brzeznica - Polska

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

15.5.2022
Vltava

Zasel jsem selátko,

to vyrostlo mi zakrátko.

Po čase -

stalo se z něho prase.

15.5.2022
Jabloň

Rostla jabloň v zátočině,

(*německy: die kurve)

Snad ty jabka nevopadaj,

než je někdo urve.


Státi se vším (poezie, Rogo) • (bez názvu) (poezie, Vladimír Bodiš) • Důvod (poezie, Nicc)
    

28.4.2022
Důvod

jestli chci mít úzkost

dejte mi kafe ať mám aspoň důvod

16.4.2022
(bez názvu)

Tam vysoko nad zemí, na komíně černý pán se žlutým zobákem

na svou flétničku oznamuje čtvrt po čtvrté ráno

poslední jízdy nočních spojů, řidičům se klíží oči spánkem

a uklízecí čety vyjíždějí se svou károu

uklidit z ulic zbytky vzpomínek

co tam zanechali lidé

někteří z nich ještě stále

neopustili poslední večírek

první jarní paprsky hladí věžičky kostelů

prostupují skrze ozdobná okna oznamující andělům

že je na čase rozeznít zvony

orchestr se rozezní za doprovodu pěvců

za hlaholu lidí a za štěkotu psů

přidávají se i řemeslníci se svými bubny

oslavujíce příchod jarní rovnodennosti

rostliny pozvedávají své květy chtějíce pozdravit bohyni Vesnu

mráz samou něhou polevuje na své tvrdosti

a první milenci si začínají projevovat svou lásku

pod i nad korunami rozkvétajících stromů

3.4.2022
Státi se vším

Jen ticho a prázdno

a přesto je vše obsaženo

žádná slova

a přesto je vše vyřčeno

jakmile se zastaví vše

teprve pak to bude vším

až přežijeme všechny

naše tragédie a neštěstí

až přežijeme všechny

naše radosti a šťastné chvíle

až opustíme úplně vše

teprve pak se staneme vším

jen ticho a prázdno

a přesto tak plné

že zmizí jakakoliv potřeba

cokoliv vyjádřit.

 

25.3.2022

Pod horou Mantana de la Fuente,Gran Canaria

 

 


Moje duše je nelogická (poezie, Nicc) • Ticho nosí tvář Boha (poezie, P(ř)íšeRadka)
    

28.3.2022
Ticho nosí tvář Boha

Ticho nosí tvář Boha 

a ta se ztrácí v nekonečném hluku a zmatku přehlcených myslí. 

Ticho je odpuštění a trpělivost. 

Ticho je sekunda po bolestném výkřiku. 

Krvácení duše a útěcha přicházející smrti.

 

Ticho… je předehra 

dozvuk šepotu laskavých slov po milování tak horkém, 

jako dech vulkánu. Rozcuchává prameny havraních vlasů

a líbá tak něžně, že rudá láva ve tvých žilách taví všechen cit.

Ticho je procitnutí v prvním nádechu

a odpočinek ve vlahém letním dni. 

Smíření. Mlčení. Čekání. 

Nedokončené řádky rozepsané knihy mezi nedopalky.

Ticho je zbabělost z vyznání. Zahořklá slova na jazyku

 

Ticho je přívětivé

pokud věříš sám sobě.

19.3.2022  (upr. 23.3.2022)
Moje duše je nelogická

Svět je halucinogen

Vše je halucinace

Vše je gen

 

Svět je zmatený místo

Ve kterém plavu

Poetický verše házím za hlavu

A už se jen řídím heslem

Co na srdci to na jazyku

Takže momentálně úzkostlivý sliny

V pokoji

Kterej mi nic neříká

A kterej působí jak ketamin

Proč jsem radikální

Proč jsem tak zasraně loajální

Když chci bejt zbytečně teatrální

Chci bejt zbytečně teatrální

Chci iq svejch rodičů hodit do jámy

Geny si nevyberu

Ale aspoň si vyberu ty halucinogeny

 

Můj halucinogen

Je

Mysl plná zasranejch hoven

Ano, slyšíte správně

Jednak hovna

A jednak ještě zasraný

Poezie byla hezká

Když jsem se dívala do tvejch očí

A ony byly jako nádhernej samet

Ale teď se dívám do prázdna

A moje duše je nelogická

Moje duše je nelogická

A moje zbytečnost magická

A tak si s ní můžu zalízt pod peřinu

A dělat že tu nejsem

A ty taky

A ty taky

A ty taky

A vy všichni zbyteční magiči

 

Moje zbytečnost je magická

A tím je magie komická

A tím je komedie lidská

A lidskost nelogická

Nelogičnost je lidská

A tím je lidskost mně blízká

 


Sklíčko (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Sousedé (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Kroužky (poezie, Nicc) • přání je otcem myšlenky (poezie, kolemjdoucí) • zrození řídí kokrhání (poezie, kolemjdoucí)
    

25.2.2022
zrození řídí kokrhání
a chtějí nám asi říct
hle:
tohle má být ta slavná armáda
ti chlapci s pohledem dětí,
kterým někdo snědl svačinu
ba co hůř, snědl dětství
jako ty cikánští trpaslíci,
které nikotin připravil o pul metru výšky,
co na autobusáku jako tajtrlíci
přehrávají odezírané role z filmů akčních
jako tihleti bojovníci se žvárem v koutku
chtějí nám asi říct:
jsme jenoom malí páni
to jenom jitřenka...
a naše zrození řídí kokrhání
25.2.2022
přání je otcem myšlenky
tady je tolik lásky, že bych se ani nedivil,
že bych se ani nenadál,
že bych se ani nenadech a vše,
že by skončilo v plamenech
jak se zmocňuje, jako z nějakého podzemního rytmu,
duší tělesnost, všechno bezpráví, léta přehlížené, k sobě
a k zemi
vchrstne se náhle jako jeden pramen
bratr bratru kámen
ale to je pravda, až s čůrkem krve ze spánku
do té doby ještě na vlastní kůži je třeba sklidit slova a činy z příčiny
a ty se boha boj
přání je otcem myšlenky
 
mezi tím, v jednom kině
ona miluje jeho a on jí ne
on má milenku kterou miluje
a její sestra miluje jeho bratra
ale neznají se ještě
ale její kamarádky také mají problémy
s chlapci
všichni hrdinové jsou pyšní
všichni z prostředí drahých aut
a moderních kuchyní s výhledem do zahrádek
bobkovišní
ve tmě snadno se ujme hypnóza
jak odlesky ohně na vrásčité děloze jeskyň
ani nemusíš být pod vlivem omamného kouře,
při scéně líbání v plastové jímce na vodu,
abys uvažoval v jiné z realit:
jestli nezdraží moc plyn
bude ještě čím bazén vytopit
20.2.2022  (upr. 2.3.2022)
Kroužky

Co je uvnitř mě?

co je uvnitř mě?!

co to ve mně řve

otázky, který neslyšíš

a ony křičí za hranami žeber

 

tak už se seber!

a dej si tu odpověď

tu, kterou jsi zasypala starejma učebnicema

těma, který nikdy neotevřeš

najdi si v týhle básni

to,  co potřebuješ

tahle báseň je

nejspíš o ničem – ale

kdo se to dozví

jen ten, co to zkusí

 

takže pojďme se podívat

co zde leží

nebo lítá

nebo medituje

nebo levituje

nebo dělá kroužky

na sněhu

nebo dělá cibulový kroužky

nebo má kroužek v pupíku

nebo má o kroužek míň

nebo je to kroužek dětský

třeba je to kroužek Jak vyrobit dětskou plínku

třeba je to kroužek plnej lidskejch sraček

třeba mezi těma sračkama je i něco krásnýho

třeba je tam něco, co tě děsí, 

protože to vidíš poprvé, ale neboj

třeba je to taky jen malý letní pírko

prolítávající parkem Grébovka a třeba 

je v Grébovce malý poklad, který ještě

nikdy

nikdo neobjevil

třeba se jednou

odhodláš najít ten poklad

třeba v den, kdy půjdu jen tak do Grébovky

na procházku očumovat, jak se

lámou kůry stromů

 

třeba tě tam uvidim a řeknu si

jé, tenhle člověk slyšel moji báseň a teď

půjde hledat poklad a já za ním přijdu

a budu mít kamaráda do smrti, protože 

o tom je ta usměvavá bizarnost života

a třeba ten člověk skoro ani neřekne čau a třeba

raději bude koukat na měsíc nebo slunce 

nebo mraky nebo čápa

nebo fraktály ve svý hlavě

 

třeba mě vůbec neuvidíš

třeba tě vůbec nezajímám

třeba si řeknu jsem to ale sobec

proč mluvim furt o sobě

a třeba je to to nejlepší, co momentálně dovedu

a jo, život je krásnej

takže je vždycky dobrý prozkoumávat

který kroužky zde leží..

6.2.2022
Sousedé

Máme krásný den, viďte
jen jsem Vás chtěl pozdravit
a zeptat se jak se máte
ale koukám, že
naše zvířata si až moc rozumějí
a vy to svoje máte na vodítku
asi víte proč
z toho by taky mohl být pěkný malér
tak jsem si říkal
nemohli bychom se někdy potkat bez zvířat?
ale asi nemohli, viďte
to moje se mnou chodí kam se hnu
a Vaše koukám taky
už bych měl raději jít, viďte
tak na shledanou!

6.2.2022
Sklíčko

On chtěl přítomnost
a ona chtěla věčnost
a Přítomnost byla Věčnost
a byla sklíčkem lupy
ve kterém viděl její oko
a ona jeho vprostřed celého světa
a Oko bylo Celý Svět
a Přítomnost Věčnost Oko Celý Svět
šeptala –
kdo se vzdá, vyhrál.


Samota (poezie, Nicc) • Člověk uprostřed (poezie, Nicc) • Přímý přenos (poezie, Jaroslav Alétotaky)
    

11.1.2022  (upr. 17.1.2022)
Přímý přenos

(záznam snu)

Prezident Afghánistánu Michael Jackson

v bílém obleku
celý bledý
hovoří ke svému lidu
z haly letiště
legislativa mu ukládá odpovědět na všechny SMS
sleduje je patrně na tabuli odletů
odtud jej také zabírá průmyslová kamera
zprávy jsou nevybíravé a houstnou
na místě je tisknou všechny tiskárny napojené na síť
všechny účetní terminály
a už i všechny děrovačky
volám tátu k televizi
kamera se přibližuje
co to Michael dělá?
pan prezident zvedá pěstičky
tlustý muž z ochranky jej odstrkuje kamsi na kraj
prezident brečí.

6.1.2022
Člověk uprostřed

Ve světě

hippíků

alkoholiků

feťáků, pankáčů, divnejch individuí,

schizofreniků, bláznů, pomatenců,

bastardů, maniaků, řikejsitomujakchceš lidí,

ve světě lidí beze jména

bez domova

bez přátel, bez stability, bez jistot,

bez pocitu, že někam patříš, bez jádra, bez kormidla,

ošklivejch lidí, umaštěnců, zmaštěnců, naivek, pobudů, tuláků

Jsi

Superstar

Kreativec

Ten, co tě pobaví

Dobrej člověk

Extrovert

Král

Muzikální

Veselej

Hravej

Člověk s duchem, duší

s jasnou prozářenou myslí

Sršíš nápadem

Sršíš energií

Jsi prostě dobrák

Jsi prostě dobrej

Ne vlastně ty jsi skvělej

vlastně

vlastně Výjimečnej

Speciální

Unikát

To se jen tak nevidí

Jsi

Opravdu lidskej

Opravdu ryzí

Jsi to prostě ty a za to tě máme rádi

 

Ve světě

kravaťáků, nadřízenejch, tvojí mámy, mojí mámy, mámy všech,

všech, co něco ví, všech, co se vyznaj,

co mají význam, na úrovni

Lidí s titulem

Lidí s tváří

Lidí s pevnou rukou

Lidí, co ví, kdy se smát, kdy mlčet, kdy

prdět, kdy vstávat, kdy si mejt ruce, kdy

říkat dětem co se smí a nesmí

Lidí nadlidí

Krotitelů lidský rasy

politiků, úředníků, diplomatů, fešáků,

krásnejch lidí, stejnejch lidí

Lidí, co tě možná nevnímaj

Lidí, který možná nevnímáš

lidí s názorem i bez názoru

Jsi

Divnej

Pošuk

Radikální

Umouňenej

Tvrdohlavej

Kazitel zábavy

Depresivní

Trhlej

Magor

Ne zrovna upravenej

Moc v hlavě

Moc přemýšlíš

Přehnanej

Podezíravej

Nudnej

Příliš snaživej, sobeckej, bez výrazu

S moc expresivním výrazem

Nekňuba

Alternativní, introvert, nepochopenej, 

speciální, speciální se sarkastickým toném

Moula

Blb 

Pako

 

Jsi

Vnímán všem a všemi

a nejvíc sám sebou

a tvůj úředník a hippík v hlavě 

o kontrolu se perou

Teď tu velim já! říká jeden

a ten druhej mlčet musí

a někdy malej zázrak stane se

A člověk uprostřed

člověka uprostřed ven pustí

 

 

6.1.2022
Samota

Budí mě v noci, když chci spát

vyrábí obrázky, ne zrovna úsměvné

snažím se zklidnit

a ona mě posílá do svých nejtemnějších koutů

 

říká si samota

a mám s ní zvláštní vztah

nějakým způsobem se vzájemně potřebujeme

ale občas na mě tak nějak v převleku vybafne a já se až děsím, kolik toho o sobě nevím

třeba zrovna teď, když chci spát

 

chce mě celou pro sebe

chce mě omámit a svést

vyrábí ty podivný obrázky a tím si u mě opravdu nepřidává

ale stejně vím, že ji potřebuju

 

jen kdyby..

jen kdyby přišla, když ji potřebuju..

 

ale ona je tady teď

teď mě provádí galerií iluzorních symbolů

ničemu z toho nevěřím

naštěstí

ale jistá

jistá si taky nejsem

 

ale proč se tu ukazuje člověk sám, osamocen ve Vesmíru

proč mě odvádí od toho tak krásného lidského kontaktu

možná to není samota 

možná je to strach z ní

 

běžně mi nevadí

baví mě si s ní hrát

akorát že teď je noc

a fakt bych chtěla spát

a to neříkám, protože se to rýmuje

poněvadž to by bylo dost špatný

říkám to, protože teď ona nejvíc sílí

teď si hrát nechce, teď je zlá

teď se mi snaží jakési pochyby nainstalovat do mozku

ale sorry kámo

mojí pozornost si nezískáš

ta je teď v týhle básni

 

 

25.12.2021  (upr. 27.12.2021)
řeknu to bez kudrlinek, psychóza raz dva tři

Říkej mi psychózo

páč tak se jmenuju

říkej mi zlato

nebo tě zabiju

 

nikam to nevede

nikdy to nekončí

otázka čeká

a přejede ji vlak

 

slovama mrham

leč papír netrham

páč mam kompjutr

tak to je snad jasný

 

psychóza mě děsí

ale seru na ní

mam prášky na hlavu

držim je na dlani

 

strkam je do pusy

nikam to nevede

asi je to jen fantasie

pak si myslim, že prsty jsou nůžky a trham s nima ubrusy

lezu s nima za vlasy

tam mam asi brouky

podle testu i když nemam

ale co já vim

psychóza mi je dělá

 

pane doktore napište mi nový léky

mojí řeč nikdo nechápe a já se bavim s ptáky

sérii mrtvejch holubů posílám mrtvýmu dědovi

páč jestli jsem to zdědila 

tak to snad zděděj ufouni

a je potřeba to divný umění rozšiřovat, ať se o mně aspoň mluví 

ať další generace ví, kam čumí

 

vemte moje geny a dejte je nějaký feně

ať zaštěká písničku z muzikálu "NENE" 

to bude supr 

to se pobavim

já a kámoši z blázince

kam se nedávno zastavim

jo čas ten je taky neurčitej 

polohu na gps nezvládám

ale kde mám bod g to víceméně vim

neptejte se mě na věci z historie

to jsou pro mě historky jako když moje máma víno pije

 

je to to stejný furt dokola

říkali mi Nikola

neuměli to říct správně a moje básně jsou mrtvý

a tak to píšu odshora odzdola

páč mám xanax a ten mě teď volá

a moje psychóza se mnou třeba je a třeba neni

a třeba jsem jen dítě štěstěny

a kdejakej člověk má potřebu to řešit

páč sám je to morous a má blbý kecy

a co já mám s tim všim dělat

že jsem magor to vim už co mi umřel první děda

a tak to celý je a nebudu to měnit

páč už to mam u ... a chtěla jsem vám to jen sdělit

 


Sára Connorová (poezie, Marta) • Život ve smutku se nevyplácí (poezie, Rogo) • Podzimní (poezie, Empedoklův Střevíc)
    

30.11.2021
Podzimní

Cyklus, který jsem nazval Podzimní, jsem poprvé uspořádal téměř před 20 lety, ucelenou podobu dostal v roce 2002. Když jsem se k němu po letech vrátil, měl jsem radost, že z něj stále cítím atmosféru pražských kaváren a hospod, kde jsem tehdy trávil hodně času, a že poznávám tváře, které mi tehdy byly tak milé – ať už šlo o lidi blízké nebo krátká náhodná setkání.

I kvůli tomuto uspokojení jsem se rozhodl udělat ještě širší verzi, do níž jsem zařadil i pár dalších textů z téže doby, jež jsem původně odložil stranou. Nedostatky, které jsem na nich tehdy viděl, mají stále, mají ale také své přednosti, světlá místa, o něž jsem nechtěl přijít. Bez nich by celá mozaika byla chudší.

Vojtěch Kouřímský

 

Kulatým stolům v kavárně se stýská po loktech

Ušplíchance z vína zmizely tak jako ze skla vzdech

Co chvíli zavírají

 

Padl bych do tvé náruče kdyby tu nějaká byla

Tak jako déšť by padal do louží

Není déšť nejsou louže není nic

Napjatě čekám zda mě obslouží

Chodí tu číšník

Sbírá nádobí po těch co právě odešli

 

Z nějakých důvodů z neznámých pohnutek

Pro něco už se sem nevešli

Kdyby se vrátili tak leda pro smutek

Pro smutek prázdnoty

Pro smutek hovoru který se z něžností převalí do sporu

Nevinně jako spáč

Anebo milenec

Který tě přilehne

Vystříkne

Spadne klec

 

A pak si zapálí

Zapálí a kouří

Přimhouří před kouřem oči

Tak

 

Padl bych do tvé náruče kdyby tu nějaká byla

Tolikrát věřil jsem v ní

 

- Ale to neznáš něhu

 

Padal jsem

Zmizela

Obočí zdobí mi pěkných pár stehů

 

Z marodky pouští nás zas zpátky do světa

Sedíme v kavárně

 

- Mě láká Paříž

 

- Mě láká to že tak nádherně záříš

 

-.-.-

 

Září je po smrti

Říjen jde po rovech hrobů

Uvítám dvojace tuhletu dobu

Vnímám ji dvojace

- No ale! Jdi ty!

S tou starou příchutí mortality

 

 

Srdce mi opět bije

A mám dokonce rád

Tu malou vrásku ironie

Když necháš ji se smát

 

Bývám teď bdělý ve dne

A večer dobře usínám

Ale co vy slečno?

Možná jste prospala odpoledne

Po noci probdělé u vína

 

Možná že zatímco kulhám k lůžku

Vy jste už dávno vstala

Kulhám tou vzpomínkou – něco se mělo stát

Vstala jste

 

Jé, vy jste malá!

 

Malinká královna

K lůžku se plahočím

Zpod řas vám pod řasy koukal jsem na oči

A jako sedmilhář hodil pak pohled – žok

Do sklenky

Do oka šplích mi grog

Toužené milenky

 

Sedl jsem v kavárně

Kde vzduchem bloudí kouř

Jak velbloud pouštinou

 

Z čajů a káv a cukrovaných jídel

Stoupají hadi (ty faty morgany) k toulavému velbloudu

 

V Praze je kavárna za kavárnou

Jak vlna přílivu za vlnou

Jedna je hořká druhá sladkoslaná

Kavárna za kavárnou

Až je z nich karavana

 

Beru je v poklusu

Prohlížím album našich fotek

Kavárna za kavárnou rychle jak u cirkusu

Balí se vzpomínky

Balí se na cesty

Cestují v podobě maringotek

 

Dnes velbloud zběhlý

Nohatec kopytnatý

Hrbáč a zbloudilec odpolední

Opírá o šachový stolek v rohu

Svou levou zadní nohu

A o moji hlavu pravou přední

 

 

Už dokouřil jsem Noc je vratká

Vlasy lítají mi od hlavy jak mezihvězdné střely

Zachytávají pláč nemluvňátka

Které teď kdesi spí

Daleko

Na posteli

 

A postel pluje snem který teď pluje snem

Znají kojenci snění?

Sedím si v bytě svém

Jak bachař před vězením

 

Za zády noviny zmuchlané jako křídla

Slyším pláč dítěte

Dožaduje se jídla

Z prsu jenž plný je jako je zeměkoule

Tajemná magie

A za ušima boule…

 

Je podzim rozjímám

Čtu si a chodím sem a tam

Stůl odnáší mě do jinam

Koberec odnáší stůl

A ponožky dírou mě studí

Ráno je pospolu s únavou dojista dobře zalátám

Ráno

Jestli se vzbudím…

 

-.-.-

 

Cítím to v žilách mladý žár

Oheň jenž zčerstva praská

Sáně se ženou a ten tvar vzadu je naše láska

Dvě kolejnice blízké tak (vídám je skrze okno)

Sněží a nežli vymizí

Nesmějí sebe se dotknout…

 

Je ticho jako v kostele

A snad by bylo líp

Než báseň vyslovit přísahu

Ozvěnou uslyšet slib

Leč není proč se zavázat

A není ani k čemu

A dítě opět vyřvává a matka vstává k němu

Jak vstává Slunce k člověku

Jak vstává člověk k Slunci

A rozpřahují náručí a naplňují sytost

Ach

Každý kdo zpola nají se

Je poloviční bytost

 

Cítím to v žilách mladý žár

A přesto

Nad to dítě

O kolikže to roků stár

Ve svém studeném bytě

 

A máma

Co si myslela čím bude synek asi

Když nadává když chválí mne:

Nu – moh‘ jsem být z lepší rasy

Být černý nebo zelený

Jakého chceš mít syna?

Co ti to doma vyrostlo?

Chudý pýr a taky bohatýr

Nu což – i ty jsi jiná…

 

 

Byli jsme tenkrát opilí

Teqilou a taky vínem

Když’s líčil jak tenkrát krmili

Jste se tam v lese muskarinem

 

Ležel jsem na zádech

Jen tma a praskot ohně

Tak těžká záda…

 

Viděl jsem padat kapku

Z kolika kilometrů

Spatřil jsem ji na poslední chvíli

Ležela na křídle větru

 

A po zemi zatím tancoval

Můj nesmyslný stín

Jako by také požil

Muskarin

 

 

 

Mé cesty Prahou

Protínají vítězné oblouky antikvariátů a bouřku v nich

Z bouřky srší šípy mědi (cuprum)

Nesu si igelitku plnou knih – šustící bal stromu

Míjím Umprum

Je pozdní podzim

Čas přesadit do čerstvé hlíny

Měkké jako střída voňavé jak střída

Měkké jako Hermelín a vlhké jako sníh

Vlhké jako víno – sbíhají se sliny

 

- Což takhle dát si DVA Hermelíny

 

Tam

Žena

Vedle ní

Žena

Chybím tam já

Jsem tady

Jako lupa na stolní lampě

Černý jako její lak

Nikoli pijan

Jen piják černoty

Žena a žena tam

Já tu

No tak!

Černá a vlhká jak krém na boty

 

Kuchaři!

Kluk mi připravuje jídlo

Tělo je země má

Žaludek je mé sídlo

Já tady

Ženy tam

Jsou dvě a jsou tu samy

Na stolku jako houba

Vyrůstá mistička s olivami

A z ní dvě vesla lžic

Kovová vesla chuti

 

- Pojď s námi ochutnat

 

Nikdo mě nedonutí…

A snad i kdybych chtěl

Jsem vrostlý do židle

Jak byl jsem do sebe

Cítím tě doposud jak strom svoji půdu

Pod kmenem pozdní podzim tlí

Zarostlý do židle

Zarostlý do osudu

A kromě toho

Zarostlý

 

 

 

Tramvaj je mířená střela

Cíl nejistý

Jistota: veze nás vzhůru

turisty…

V hlavě i v nohou máme túru

 

Z Klárova vystoupá

Červená alpinistka

Na každé zastávce

Zas další menší čistka

 

Tramvaj je mířená

Záhadně mířená

Na Kozla u Vola:

Domácí zvířena

 

 

 

O pár dní později

Zas v jiné hospodě

Naštěstí živý

A bohužel nevyspalý

 

Spánek se točil dnem i tmou

Jak koule ruskou ruletou

Dnes padlo: BDÍT

BDÍT

BDÍT

Závidím těm kdož spali

 

V noci sem zkoušel spát

Zkolébal jsem své tělo

Myšlenky – útočník

A vůle byla bek

 

Myšlenky vyhrály

Zlobivý rarášek tančil až do rána

To už jsem skoro spal

Když někdo promluvil daleko v domě

 

Ten hlas mě vylekal

Vyvlek mě na kopec na rychlé pomě

Bez lyží bez bot a bez křivých hůlek

Zůstal mi jenom šok

Zůstal mi úlek

Srdce mi bušilo

Ten hlas byl z dálavy

A přesto zazněl mi jak výstřel u hlavy

 

 

Píšu vám o sobě paní

Jsem lodí v mlze

Lodí jež troskotá

Majáku nevidět

Tak jako při líbání

Kolem nás rozstřená prazvláštní temnota

Která se neptá zda se někdo stydí

A jako dutý dub ukryje před lidmi

Nikoho nevidět oni ať si nás vidí

 

Když koukám do okna ze světlé místnosti

A hledím do tváře vlastnímu odrazu

Ptám se zda očima tohoto úkazu

Nekouká někdo zvenčí

 

Ptám se zda ústa má semknutá do šiků

Nepatří člověku jenž se dal do křiku

Ptám se zda uši mé – hluchotně odulé

Nepatří zjevení za světem tabule

Ptám se zda postava za mojí postelí

Nedrží v ruce zbraň, kterou mě odstřelí

Má moje ruce rty hle jaká podoba

Dost možná přináší útěchu pro oba

 

Vracím se na místo

Sundám si kabát úmoru dne a šálu

Na jiné židli zasednu u piva

Čtu si a koukám na holku na druhém konci sálu

(A kéž i ona se podívá)

 

Je to ta jíž jsem potkal v létě?

Chvílemi snad

 

- Máš kluka? Nezmok ti?

 

- Vždyť venku neprší

 

- Jsi to ty? Ukaž se

Poznám tě najisto až podle předloktí…

 

Čekám tu

Teď jako jindy náladu mi zkazí

Když ten kdo přijít má stále nepřichází

Na mysli tane mi otázka zrcadlení

Neměl bych přijít já?

 

Otázkou vše se mění:

 

Spal jsem tam vedle ní

Hladil ji po ruce

Spal jsem tam jako v snách po nichž je poluce

Nahatá na prsou

 

- Víš já se nestydím

 

A přesto dělal jsem že jako nevidím

Tu krásu

 

- Závidíš malířům aktů

 

Noc s tělem dívky když pojí se v paktu

 

- Maličký pokojík potmě byl jako sál

 

Byl bych tu smlouvu i já též rád podepsal…

 

- Něco se nesluší

A něco není možné

 

Tma vraždí posvátnost

Jakmile někdo rozžne…

 

Říkám si ještě teď: Ať to byl kdo to byl

Ještě teď rád bych ji objal a políbil…

 

 

Jsem doma – ráno z mrazničky

Kouřím namísto rozcvičky

A piji čaj namísto čaje

Koukám se z okna

Kde kocour si hraje s myší

 

Zakousnul ji a teď ji hází

Do vzduchu – a pak zas ji srazí

Myš dávno mrtvá

On se plazí

Skočí

A zase znova

 

Tak jako moře s plavitelem

Hraje si s jejím mrtvým tělem

A duše malá jako myš

Vznáší se zatím výš a výš:

 

Je volná – konec umírání

Kocour si dohrál dal se v žraní…

 

Tak jako moře s plavitelem

Který si náhle stoupne čelem

Řka:

 

- Je to nad mé síly

 

A příboj si s tvým vorem háže

 

- Plavcem jsem

 

Volně rozpjal paže

 

- Vem‘ si mě Bože jsi-li

 

 

 

 

Scházel jsem ze schodů

První krok – byl jsem zdráv

Druhý a třetí – koridora tmavá

Při čtvrtém náhle roztáčí se hlava

Pátá a vůně jdou: kopr mýdlo tráva

Šestý – já vrávorám a nakláním se vpřed

Dál už je těžké schody počítat

Očekávám náraz

Jak jsem čekal pád

Vůněmi vracím se k místům v paměti

Psala’s mi že se těšíš na pocit

Až u babičky ucítíš zas zakouřený byt

 

Můj byt je taky zakouřený

Svalovec dým tu podepírá strop

Vůněmi vracím se domů kde jsem sám

Strop nesmí spadnout

Nesmí upadnout

Zmáčk‘ by mi hlavu – přimáčk‘ k peřinám

Ležím – v hlavě schody

Půlnoční hodina

Pro všechny kteří dosud vzdorovali

Nahoře Atlas–dým napíná své svaly

 

- Vydržím možná ještě kilogram

 

Sám

- dnes před stropem chrání mě jen ten dým

Můj byt je taky zakouřený

Takhle se ale domů netěším

 

 

Půjdu spát

 

- Viděla sem vyhasínat sopku

 

Půjdu spát

 

- Tisíce let tu zhasínala

 

Půjdu spát

 

- Spánek naplní tvou hrobku

 

Půjdu spát

 

- Také já bych už ráda spala

 

Půjdu spát

 

- Nechám ti tady za mě tvé bílé stěny

 

Půjdu spát

 

- Jsi k smrti unavený

 

Když přijdou přátelé s kýmpak se napijou?

 

- Nepřijdou dnes už ne. Pustíš si rádio

 

Půjdu spát

 

- Den je ospalý a starý

 

Půjdu spát

 

- Vidíš mizet mé rysy tvary…

 

 

13.11.2021
Život ve smutku se nevyplácí

Voda plná kachen

město ztišené podzimem

mlčí život všechen

ztišit se též jsem povinnen,

 

na nebi se třepetají ptáci

život ve smutku se nevyplácí,

 

je třeba otevřít srdce svoje

a začít zpívat vesele

přeci jinak láska nevyhraje

a zmizí nám i přátelé,

 

na nebi se třepetají ptáci

život ve smutku se nevyplácí,

 

není důvod k pláči

i když se někdy nedaří

žalem se oči smáčí

jindy zas štěstím rozzáří,

 

na nebi se třepetají ptáci

život ve smutku se nevyplácí,

 

jednou jistě přijde

štěstí trvalé

tady a ne jinde

tady a bez ale,

 

na nebi se třepetají ptáci

život ve smutku se nevyplácí.

 

13.11.2021

Tábor- Jordán

 

 

3.11.2021
Sára Connorová

Za starých časů byly ženy krásné a křehké

a muži udatní a silní.

Nebylo to spravedlivé,

ale každý aspoň věděl, co má dělat,

Terminátor byl nebezpečná zbraň

a Sára Connorová byla ještě něžná.

 

A svým půvabem přilákala muže z budoucnosti,

který ji měl ochránit před problémy současnosti

a s tím mužem počala syna

a ten muž pro ni nakonec i zemřel.

 

Sára zůstala sama na veškeré problémy současnosti

i na veškeré problémy budoucnosti

nikdo nechránil její křehkou krásu

a ona v nebývalé odvaze rozdrtila Terminátora v lisu.

 

Zachránila tím lidstvo i planetu,

ale zaplatila za to příliš velkou cenu,

pozbyla svoji křehkost, zranitelnost i něhu.

Zachránila tím lidstvo i planetu,

ale stal se z ní rapl.

 

Možná je něha jen projevem slabosti,

možná je síla jen absencí ženskosti.

Možná není žádná ženská síla,

ale jen síla a ta přináleží mužům,

a ženy ji musí ukradnout,

aby se mohly stát někým a zachránily lidstvo.

 

A za předpokladu,

že se jim to povede,

je už nikdy nikdo nebude chtít chránit.

 

A mně se stýská po časech,

kdy věci byly jednoduché,

Terminátor byl nebezpečná zbraň

a Sára Connorová byla ještě něžná.

 

A ženy čekaly na příchod mužů z budoucnosti,

kteří je ochrání před problémy současnosti

a Sára Connorová byla ještě něžná

a neuměla si poradit sama.

 

Za pár let se všechno otočilo

z Terminátora se stala dětská hračka

a ze Sáry Connorové rapl.

Možná musí být ženy slabé,

aby muži mohli být silní.

Možná musí být muži slabí,

aby ženy mohly být silné.

 

Jestli je něha totéž co zranitelnost,

jestli je zranitelnost totéž co slabost.

Jestli něžným ženám chybí síla

a těm silným ženskost.

Jestli si ochranu zaslouží jen ty něžné,

jestli si uznání zaslouží jen ty silné.

 

Pořád to není spravedlivé

a nikdo pořád neví, co má dělat.

 


Duben - Září 2021 - Conway's world (poezie, Šolmes) • Splachovací (poezie, Jaroslav Alétotaky) • U mě v kině (poezie, Magdalena Bohumila Nohi) • Maringotka (poezie, Holka s vlkem) • Její Veličenstvo (poezie, Tomáš Recht)
    

19.10.2021  (upr. 20.10.2021)
Její Veličenstvo

- Královno, než Ti vyznám Lásku,
nešla bys někdy na procházku?

- Ovšemže, ovšemže,

bydlím kousek od Temže

19.10.2021
Maringotka

Středobod vesmíru je tvůj rozmanitý talent
Zamyšlen nad noční seancí a ranní kávou
Trávíš čas obklopen svými zlynčovanými já

Na další dny máš spočítáno
Poslední zbytky tabáku, nedopité ztuchlé pivo
A troška jamovaní do ztuhnutí prstů

Svoboda není ušlechtilá
Jenom je
Leží pohozená mezi tísici stránek
Vytrhaných z vybledných časopisů
Které dávno nikdo nečte
Až na tebe samozřejmě

Snaším tvoje spalující pohledy
A choulím se hlouběji
Do útěšné náruče
Opeřeného snění
O sněženkách, klecích koní
O tom, že budu herečkou
Pojedu maringotkou taženou
Těžkým vraníkem a nohy
Budu koupat v ranní rose
Která bude patřit jen mě
Samo sebou

Samozřejmě
Jsem nezapomněla
Na vílí sliby lhané mi do uší
Po nocích vonících kouřem a drahou vodkou
Malinově červená bolest svírá
Opeřeného hada patrona
Mých prastarých skrývaných vášní

Posedlost je výmysl
Pro tvory bez představ
Představ o modrém Slunci
Stříbrném staniolu, který se leskne
Ve větvích starých stromů

14.10.2021  (upr. 16.10.2021)
U mě v kině

Jsem umělkyně
a u mě v kině
je někdy zima
zima jako svině
popravdě vlastně docela běžně
nic tady nežhne

a co vzplane, hned popelem lehne
já nikam nejdu
ani mě nehne
přijeď Ty ke mně


Jsem umělkyně
a klidně
klidně u mě v kině
dneska vyzvedni mě
a svižně
ať tu nečekám dlouho v zimě

pozvu Tě domů
anebo Ty mě
a když se nebudu cejtit divně
tak klidně
přefikni mě

14.10.2021
Splachovací

Poslední v tichu se rozprostírající mlha
nasáklá ránem a nasáklá tou nocí
kámen tu sedí
sedí tu u kamen
mačká si tmavomodré fousy
chtěl by se dotknout špičkou prstu
ucítit vibraci, zachvění světa
prosáknul sem z nebes a rozlívá se do ulic
jako lívanec
a vítr vane
a někdo pouští
Vítr vane pouští
a draky na špacír
jsem splachovací
a dneska zrovna prší
a tak se naruby převracím
odtékám s proudem někam doztracena
a to co sténá
je jen ten vítr ve větvích
ve dne Tvých
v noci mých
a odjakživa rodinných

jsem rodilý mluvčí
ale teprv se učím
proto tolik mlčím
a starý svět
loučí se loučí
a luční pouliční motýl
poulí oči na křídlech
končí se příběh

cítíš jak voní mech
jak mrazí ráno
cítíš jak v komínech
si zkřehlí lidé vaří
malí žháři
jak jim slzy čistí saze v tvářích
a to je září
a jak se Ti daří
a to je říjen
a jak se Ti páří
a ze střílen čihadel zase hlavně míří
a to je chmíří
babího léta
a to je slovo a to je věta

jsem rodilý mluvčí
už léta
ale kdepak
teprv se učím
létat
nad kamením světa
teprv se učím svlékat
a setřepat ten nános
a to je listopad
a jen chvíle do Vánoc.


 

1.10.2021
Duben - Září 2021 - Conway's world

Příspěvek je součástí seriálu: Leden 2021 - Conway's World   *  Únor 2021 - Conway's world   *  Březen 2021 - Conway's world   *  Duben - Září 2021 - Conway's world

Marek Šolmes Srazil: 

Conway's world 

Prokletí může být někdy i pitoreskně zábavné  *

Online výtisk 

První ročník - 2021

* Prokletí může být i smrtelně návykové 

 

Poznámka pro čtenáře : Furt se to někde mění. Nahoře, dole, různě a zničeho nic. Čtenáři bděte! 

 

Ještě jedna poznámka pro čtenáře: Existují  i měsíční fyzické výtisky (viz obrázky), ale těch je děsně málo.  Kdyby ho někdo náhodou chtěl, stojí opak děsně mála. 

 

Pozor, pozor - přibývají další a další videa:

Conway's world video :

https://photos.app.goo.gl/h9s55mAgzwFWowWq7

 

Září 2021

 

30.9.2021

Dnes jsem zjistil zajímavou věc

Čekám na tramvaj

Svítí slunce

Fouká, fouká větříček

Ve sluchátkách

"Glad all over"

(The Dave Clark five)

A já si děsně uprdnul

Lidi koukají...

Na mě...

No a ta věc, 

kterou jsem dnes zjistil je, 

že i když máte ve sluchátkách 

puštěnou hudbu na plný koule,

Vaše prdy jsou stále slyšet...

Forever

 

29.92021

Mrcha ulhaná

Kope kolem sebe nohama

Já si zatím stojím na kopečku

Pozoruji krajinu a čas 

(ten zas pozoruje mě)

Mrcha ulhaná

Kope kolem sebe nohama

Já si zatím pouštím hudbu do uší

A to mi co?

Sluší... :)

 

28.9.2021

Třetí světová na krku

To se asi nakrknu

 

27.9.2021

Přivřené oči

Močí na kolotoči

Svět celý posraný

Dutými hlavami

A já sám na kolotoči

Zkropený močí a slzami

 

26.9.2021

Písám písání, abych mohl žít

Abych nezapomněl na bolest ani na lásku

Abych si pamatoval, kým jsem byl

Abych věděl, kým jsem teď

Kýho šlaka

!

 

25.9.2021

Tak si dcera našla píseň, 

kterou chce velice nutně zpívat

"Chlapova hlava se našla,

ale jeho tělo nikdy."

Jednou se najde

Jen

Bůhví kdy a bůhví kde

 

24.9.2021

Kašlu

Kašlou

Kašleme

Z postele se nehneme

 

23.9.2021

Uděláš ho šťastným, když budeš sama sebou

Uděláš ho šťastným, když se budeš smát 

Uděláš ho šťastným, když ho chytneš za ruku

Uděláš ho šťastným, když budeš vypravovat o hudbě, kterou máš ráda

Uděláš ho šťastným, když ho zlochtáš

Uděláš ho šťastným, když zase budeš chtít hledat nápisy Vontů ve Stínadlech

Uděláš ho šťastným, když si dáš palačinku s Nutelou

Uděláš ho šťastným, když budeš skákat se smíchem do postele

Uděláš ho šťastným, když se postavíš křičícímu vidlákovi

Uděláš ho šťastným, když si z nich opět uděláš legraci

Uděláš ho šťastným, když mu povíš všechno, co Tě trápí

Uděláš ho šťastným, když se mu vypláčeš na rameni a budeš vědět, že vždycky můžeš

Dokud tu bude... Táta

 

22.9.2021

Už několikrát jsem tam byl

Ale vždy jsem nakonec vstal

Vlastně nevím už kolikrát

Pětkrát? Šestkrát?

Je To tam temné a děsivé

A je To součástí mého života

 

21.9.2021

Dívám se na spící dívku

Dcerku mou milovanou

Svět ve zkáze dal na chvíli pokoj

Malá modrá světélka rodí naději

John Lennon se na nás usmívá ze zdi

Ano děti

Bude dobře

 

20.9.2021

Plačící lidé

Schoulení pod dekou

Už nemají co říci

Jen pláčí

Se sklopenou hlavou

Sunu se z tramvaje na jedno malé

Počkám až se setmí

Pak půjdu domů

Schoulím se pod peřinu

A

Začnu plakat

Do kňučícího ticha

 

19.9.2021

Chce se mi spát

Čůrat

Mhouřit

Posílám poslední signály

Mezitím pan Martin řekl:

"Pane učiteli, třískněte si."

 

18.9.2021

Růžová bublina

Spadla ze stropu

Ležela na podlaze

Dlouho

Dlouho

Dlouho

Dokud nechcípla

 

17.9.2021

Sním

Přestože vím

Že leda tak smrt

Objevím

 

16.9.2021

Tmavá nocka padla na vesnici

(...Popis romantiky...)

Mezitím v ohradě u vesnice:

Hlos a Hlosice 

Tiše hlosají

Svá Hlosí miminka

Něžně chovají

 

15.9.2021

Bývalá ženština

Neforemná hmota

Vždy se jednou za čas probudí

Jako Kingovo To

Ani nepotřebuje balónky

Jen vypouští jedovatý dech

Mezitím

Holčička

Roste

Pláče 

Samotná na hřišti

Nebo do polštáře

 

14.9.2021

Ráno

Je

Samo

Beze mne

A

Je to vzájemné

 

13.9.2021

 

Lásko

Ležíš mi na jazyku

Polknu tě

Brr

Rybina

 

12.9.2021

Povíš mi

Všechno

Nebo

Nic

I když

Nic

Je

Vlastně

Všechno

 

11.9.2011

Dva homanči

(nic proti nim - já tolerantnost jsem)

Mají v sobě něco jako piko

Před zahrádkou ještě Holandsko

A na zahrádce pivo

Jedno

Víc nemůžou

Ale jsou vtipní

Mluví příliš nahlas

Paní se psem se otáčí

Dědeček s vnučkou se otáčí

Milenci se otáčí

...

Chtějí v sobotu nafouknout člun

Prý zítra půjdou do práce

Prý jsou všichni kolem špióni

Počítají lidi u stolů

Ajn, cvajn, drajn

Samý špión

A prý by mě chtěli

Voprcat

Ou jé

To je v prdeli

 

10.9.2021

Tolik hlav v tramvaji

Tolik unavených těl

Tolik bolesti ve tvářích

Společně jedeme vstříc 

+++

Tolik pohledů uhýbavých

Tolik vzpomínek na zádech

Tolik otoků na nohou

Společně jedeme vstříc

+++

Ach

Tolik všeho všude

Všichni tiše vydechujeme

ššš

šš

š

+++

 

9.9.2021

V hlavě

Hloubá

Houba

Nad životem

Jenž je řízen

Autopilotem

 

8.9.2021

Nohama nahoru

Rukama sem

Husí krev

Z konzervy

Žrali jsme

A při tom mlaskání

Slyšíme rozhlasem

Že je tu lev

Jezdící na želvě

My však dál

Tu

Husí krev

Z konzervy

Žrali jsme

 

7.9.2021

Nasoukám se k Tobě pod tričko

Poňuňám Tě uvnitř maličko

Jupí, jupí, jupí!

Pusy, pusy, pusy...

A heršvec

Nevejdu se tam

Deset kilo navíc mám...

 

6.9.2021

Pod postelí se zakuklil

Prý, že čeká...

Prý, že vylétne až za 

6 měsíců

14 dní

2 hodiny

3 minuty

A

55 vteřin

 

5.9.2021

Sám sobě na obtíž

Stojíce pod lampou

Topím se ve stínu

 

Sám sobě na obtíž

Dívám se na hovna

Čeřící hladinu

4.9.2021

Zpěv je písek

Kytara míchačka

A děti, děti jsou mé

????

3.9.2021

Přes všechnu bolest a slzy se nakonec vždycky něco objeví

A jak už bývá přísným pravidlem, když to nečekám vůbec, vůbec, vůbec...

Totiž

Zítra mám rande s řeholnicí, 

černě a bíle oděnou

Prý miluje mou knihu

Černá a bílá

Smrt a láska

Držte mi na to rande palce

Ve slunci si popovídáme 

nad kávou, zatímco se má dcerka s kamarádkou budou smát v kině

 

Možná mi i oči samou něhou zatlačí

 

2.9.2021

Rybiček dětiček

plavalo dnes v rybníčku šestnáct

A to bylo víc, než fajn!

---

Avšak tlačím zas před sebou

Ty popírače vlastních slin

---

Ale moje dcerka

Pustila mi pohádku

A

Dala mi do pusy 

Medvídků hromádku

A to je víc než fajn!

 

1.9.2021

Ubalí ho podruhé?

Ubalí...

 

Srpen 2021

 

31.8.2021

Hurá!

Sláva!

Konečně končí prázdniny!

Miluju dlažební kostky

Miluju noční svítilny

Miluju prach na botách

Miluju kedlubnu se zelím

Miluju...

 

30.8.2021

Až umřu, má Krvi

Na všechno bude už pozdě

Je to jako to, čehož jsme byli svědky v dětství

Lže se tomu, aby si tamten myslel, že to s tamtím bylo jinak 

Lže se o tom, kdo kde byl

Lže se o tom, kdo s kým byl

Lže se o všem

I o úplných pitomostech

Je to jako Perpetuum mobile na lež 

Ale

Já se na lhaní dávnou vysral

A basta fidli!

 

29.8.2021

Na své milované chatě 

dnes nejsem vůbec rád

To by se z toho jeden posral

Zítra důležitá schůzka ve městě, 

které mi bylo vyrváno ze srdce 

a  pak zpáteční cesta

Domů ♥

Cesty tchoří jsou někdy

Nevyzpytatelné

Kámen

+



28.8.2021

Kukačka

Stará paní Kukačka

Sedí na uschlém smrku

Pomalu otáčí hlavou sem a tam

Tiše mě pozoruje

Cítím ty její oči

Cítím chlad

Kukačka

Nezakuká

Ani jednou

Nezakuká

Co to doprdele znamená?

........

Ha!

+++

Už je dávno po mě

+++

 

27.8.2021

Dnes ve 2 hodiny v noci

mě navštívil skřet

Zakousl se mi do mozku

A žral a žral

Co bylo dál

už nevím

Nějak mi všechno vypadává

Z hlavy ven

Cítím, že jfttg miuz

A vgtee pojuhz 

Snad i hfuz

Bohužel

Ěfdsoup do týla

 

26.8.2021

Už je to tak

Poslední zavřel dveře

A

Vypadl z okna

...

 

25.8.2021

Svítá

Tramvaj číslo 7

Má toulavá dušička dala sbohem

Praze 10, aby přes hory, lesy, údolí, 

pouště, savany etc.

doputovala do Prahy 3

Také milujete tramping?

 

24.8.2021

Plastický podzim je tu

Na scénu přichází první 

a vraždí druhého

A tak dál

Furt a furt

Na jatkách je plno

Neboli

Nedočkavá fronta na smrt

Jak jinak - prší

I mývalové mívali lepší dny

Možná jsem jen sentimentální

Ale

Teď mi obzvlášť chybí Keith Moon

(A pozor…  Charlie Watts umřel. Doprdele) 

-Teď jsem se to dozvěděl, vkládám-

Tak nějak se to všechno prostě děje

Neexistuje v nějaké zemi zákon, 

který zakazuje 

vysrat se na své vlastní

Dětství?

...

Hned bych požádal o azyl 

 

23.8.2021

"Ste dnes ňákej smutnej

Pane účítel...?"

Ticho nastalo

Takové ticho

Že

I

Žebrající pes

Hovno

Po sobě

Uklidil

22.8.2021

Ubalí ho?

Ubalí...

 

21.8.2021

Seděli na větvi

Tančili na louce

Snídali kopřivy

Zpívali až do konce

°°°

Chodili potokem

Proti proudu

Ledová voda

Sňala z nich

Zbytečnou

Touhu

°°°

 

Ale

Abych dnes nezapomněl!

Komunistům jak jinak, než

Nasrat...

!!!

 

20.8.2021

Ležím

Se zkříženýma nohama

Nebo tak nějak

Sanitka míří do Bohnic

Pokolikáté už?

Ještě, že je tu

Ten

Kouzelný drak

Pohádka dcerky

na dobrou noc

Dobrou noc!

19.8.2021

Děti letí přes plot

Humanoidi marně blikají

Kouřím v Bílé koupelně 

Mám záda zapálená

Mastí z rozemletého koně

"Ohni se mnou pojď..."

Oči sotva pootevřené

Vzdychám jako stařec

Piju vodu s hořčíkem

Plodovou vodu

Ohnivou vodu

Otrávenou vodu

Chladí mě pouze dětský smích

Slyším ho...

Z Okrového pokoje...

18.8.2021

Praha

Náš domov

Dětský ostrov

Střelecký ostrov

Fotografie s V. H.

Káva

(ta nesmí nikdy chybět)

Muzeum Kampa

Meda Mládková

Otto Gutfreund

František Kupka

Jiří Šalamoun

...

 To byl den 

S mou dcerkou

Krásný a dlouhý

A

Zatímco na kraji světa lidé 

padají z podvozků letadel 

a děti pláčou

Sním o šťastném dětství

Pro všechny...

 

17.8.2021

Mazlení

A

Tulení

 

Takhle píše můj schizofrenní bratranec

Až tam, v Terezíně

V ústavu se zvláštním režimem

Má mastné vlasy

Zkažené zuby

Ale to co píše, mě baví

 

No

Kdopak by nechtěl

 

Mazlení

A

Tulení

?

 

16.8.2021

Žeru pečenou zmiji

Oheň dohořívá

Myslím na tu malou holčičku

Chtěl bych si jí vzít domů

V básních se mi stále vracejí afghánští chrti

Dnes více, než kdy dřív

Pečená zmije není moc dobrá

Žvýkám a myslím na tu holčičku

Ano

Chtěl bych si jí vzít domů

Z ohně zbylo už jen rudé oko

Vpíjí se mi do mozku

Spát...

Chce se mi spát

Ale strašáci mi nedarují ani jednu 

NOC

 

15.8.2021

A opět

Káva

Cigareta

Slunce (tentokrát s brýlemi)

Dcerka spinká

Ale

Mramorová zeď rozbita

Mňam

Kolénko s křenem a hořčicí

Rozkaz splněn!

Jupí já jej!

 

14. 8.2021

Po ránu koukám na sýkorky

Piju kávu

Kouřím

Dcerka spí

Už vstává i slunce

Avšak já jsem stále obklopen

mramorovou zdí

Jestlipak ji dnes přelezu? 

Jestlipak si nenabiju kolénko? 

Hlášení zítra v 9:14

Rozkaz! 

 

13.8.2021

Hugo si otevřel malý krámek

Kiosek, chcete-li

Má tam voňavky i párek

A v noci spí v jeteli

A důbadůba dů!

12.8.2021

Pozval jsem Umu na drink

Voněla

Úplně celá voněla

Její ruka s rudými nehty 

držela ladně dlouhou úzkou cigaretu

Ach ty oči

Ty nádherné oči

Pronikavě si mě prohlížely

Levou rukou si míchala bílý drink

Bůh ví, co v něm měla

Ale já uhranut její krásou jsem pil

Pil

A

Pil

A ráno...

Ráno jsem se probudil na skládce

 

11.8.2021

Večerní zvolání

Nese se údolím

Živý vítr jej roznáší dál a dál 

Až k malé chaloupce

Kde kdysi žila

Šimbaba

Ano

Mé zvolání je pozdravení 

na onen svět

 

10.8.2021

Dnes odpoledne k nám na zahradu přišel velbloud

Sotva se protáhl brankou

Zůstal stát u našeho 

rybníčku a začal okusovat 

kouzelnou vrbu

"Zabloudils?," ptá se dcerka

"Ale ne, hledám nějaké bydlení," řekne velbloud a pokračuje:

"mohl bych se ustájit 

u Vás v tee-pee?"

"Ale ano," odpoví dcerka, 

"tatínkovi to určitě vadit nebude," dodala a podívala se na mě

S úsměvem jsem přikývl

Takže ode dneška u nás tedy 

bydlí velbloud

Haleluja!

 

9.8.2021

Slunce si razí cestu 

skrze ranní mlhu

Cigaretový dým vytváří 

prapodivné obrazce

Brhlík mě zdraví z ptačího stromu

Kostlivec Alfréd 

pozoruje prázdnou cestu

Dceruška spí a rukou objímá sloníka

A káva? 

Ta je upíjena hodně, 

hodně pomalu

 

8.8.2021

Karolínčina mohyla

Na jiném místě

Se stejným tajemstvím

Manželé Gernerovi

pomohli s jejím opětovném sestavením

Dívám se z verandy na ceduli

"K mohyle"

Slunce ozářilo ptačí strom

Janička se usmívá

A Ivo?

Tomu dnes není ani trochu špatně

A to je moc, moc dobře

 

7.8.2021

Smutná je polévka

Zkysla a je hnusná

Nikdo jí nechce

A nebude chtít

Bublinky na hladině praskají

Smrad se line vzduchem

Když nic jiného

Aspoň kompost se na ni těší

Hepyjend ♥

 

6.8.2021

Zombie běhá kolem chaty

Děti kvílí a já taky

Ááááá!

 

5.8.2021

Do tmy Zírám

Vlkodlak! 

Je tam?

Sklenice Jamesona

Třpytí se v měsíci

Bubáci, strašidla

(Oči hořící)

Tichý les

A já

Z verandy močící

 

 

4.8.2021

S Liduškou v lese

S Liduškou na verandě

S Liduškou na zahradě

S Liduškou v oblacích

Ale v posteli ne...

To ne, děti, nebojte :)

 

3.8.2021

Trosky matky

Bžík 

Z mozku plátky

Bžík

V Bohnicích na otočku

Z plátků slaninu 

a pečenou kočku

Bžík

 

2.8.2021

Potřebuji 22 pražců

Nebo spíš víc...

Hledám novou Lásku

Akorát do ruky

Libo-nelibo zvučnou

Prostě jak nám spolu bude 

Libo-nelibo

V dobrém i zlém bez výhrad

Tečka.

Takovou fatální

Možná...

Až tak trochu...

Něco jako:

Guitare mortelle

I když je to vlastně jedno

Hlavně, abychom se milovali

Háhá

Hahahá

 

1.8.2021

Šibenice

Čeká na nás všechny

Do mrtě

Tiché kročeje zpívajícího náčelníka

A

Kytary vysoký tón

Vyjadřují

Neživý neklid

 

Červenec 2021

 

31.7.2021

Záchvat smíchu

V bledé tváři

Uzří slunce

Ve svatozáři

 

 

30.7.2021

Je to divné

Sestřičko

Jsi

obestřena hustou mlhou,

takže Tě není vidět ani slyšet

Tedy vyčkávám

Co také doprdele jiného?

V lese

Ticho

Tma

Vlkodlak

A konečně mé krásné, velké

Nic

 

29.7.2021

Škrabka smutně 

v příborníku kouká

Babka chutně

žvejká brouka

 

"Kdypak budou brambory?"

Škrabka ptá se mrtvoly

Babka plné břicho brouků

K broukům pouze vodu a mouku

 

Konec snů a nadějí

Babka brouky raději

 

28.7.2021

Óm mani padmé húm

dětem a ufounům

Čaruji bez pověření

Čaruji pro potěšení

Čaruji

Protože mohu

 

 

27.7.2021

Ú...

Úterý

Á...

To nedám...

Už ve čtvrté hodině ranní

Přišlo na mě místo spaní sraní

Ú...

Úterý...

Á...

To nedám...

 

26.7.2021

Ahoj Zelenoočko

Zdálo se mi o muži 

ve středních letech, co vypadl z okna

Jeho mrtvolu přeskakovaly malé děti

Dívka s černým psíkem plakala, ale

doktor, který cucal karamely

se vůbec nedivil, když muž obživl

Zelenoočko, Krásnoočko

Před očima mám Tvůj obraz

Tempery a cigarety

Jukebox - "When the music's over"

U stolu Stateční - pivo a rum (rumy)

Plnící pero - starý sešit

Šenkýřka s velkou jizvou v obličeji

A náhle slyším své Kazu:

"Mladej, jak to, žes ješče nevypad?"

Slyším sám sebe, tu mrtvolu jak dí:

"Ješče se mi nechce..."

Und slyším se ješče:

"Jdu písat na přední sklo auta". 

"Let's rock...!"

(mimochodem, byl to Pontiac Firebird 1967)

A sakra... 

Ten telefon jsem neměl brát:

"This is the Zodiak speaking."

 

25.7.2021

Protože

Nahá

Ty

A

Vana

Pardon

Jenom jsem zapomněl:

"Jana? Anna? Nebo Hana?"

 

 

24.7.2021

Budu se dívat

Zpívat

Hltat

Psát

Houkat

Mňoukat

 

Do hrnce

Do konve

Tedy... 

Vlastně... Až...

Do konce

 

23.7.2021

Honzíku

Umřel jsi

A až dnes jsem Tě 

poprvé oslovil jménem

Honzíku

Náš bláznivý Máldře

Díky za ochranku na našich koncertech

I se stříkací pistolí bys všechny hajzly dostal

To moc dobře vím

V září přijdu

Se svíčkou a s kytarou

Navždy Tvůj Bond, 

James Bond

 

P. S. 

Scullyová Ti posílá pusu

 

22.7.2021

Moucha Tse-Tse v uchu:

"Chrrrr pšššš…"

 

21.7.2021

Před polednem na hřišti plném dětí

Malý kluk volá o pomoc

Prý nechce do popelnice

Očka mu svítí kouzelnou perlou

z pohádky před spinkáním 

Dvojitá káva kolegyní 

s láskou uvařená

Na nudli

Oběšen

Ze šesti strun

Vyděšen

Zmotané písně

Zpívám

Ale...

Chce se mi spát...

S Dědečkem malé pívo smícháme

s Dogecoiny a půjdu domů

Ale

Tak ještě jedno před spinkáním

Teda...

 

20.7.2021

Černá roleta stažená

Dusí mě mozek

Proto On a Kurt

Svoboda jako vykoupení

Sláva smrti i životu

Svoboda jako poznávání

Sláva noci

A

Věčnému nic

 

19.7.2021

Koníhel frká

"A jedeeem!

Polem, leseeem!"

 

Na cestu od prabáby

Dostali jsme

Vepře, pejsky, žáby

 

"Šťastnou cestuuu!"

 

18.7.2021

Houpy houpy 

Na houpacím křesle

Cítím se velmi, velmi

Sklesle

Ou jé...




17.7.2021

Domachrt se vzbudil a povídá:

"Že tě schlamstnu..."

Černý kocour pootevře levé oko

(pravé si omylem vykousl)

A mňoukne:

"Zdálo se mi o tobě. Měl jsi místo zubů cínové vojáčky."

Nastalo ticho všech tich. 

Domachrt přemýšlel, cože mu to ten černý kocour právě řekl.

Náhle začala křičet 

mosazná Andulka visící z lustru:

"Vy dva. Vy dva...", a tak pořád dokola.

Celou sobotu.

Celou neděli.

Celý týden.

Domachrt byl nasranej 

a černému kocourovi to bylo u prdele. 

 

16.7.2021

Ten co slídí kolem mého ramene

Bloudí

A

Kálí

Hovna

Kamenné

Ten co zvrací do mých očí

Bloudí

A

Utápí se

Ve své

Moči

 

Studené

Velmi studené

 

15.7.2021

Leze noha

Proboha!

Ubohá...

 

14.7.2021

Trochu malého trupu bez hlavy

Do hrnce

Kousek bizoního skoku

Ke svobodě

Přehršle lží

Na cizí lžíci

Mnoho ticha

Se šesti strunami

Krajíc společné bolesti

Beze zbytku

Ještě 4 koruny

Na Startky

A

Necelý

Nedožitý

Nedožit

 

13.7.2021

Huhlá si prázdná kapsa noční říkačky

Hlava v polospánku vnímá něčí sen 

na druhé straně Zeměkoule

Vyprázdněná dušička kolotuje ve větérku

Včera mi Lula poslala fotografii

Na ní můj menhir Lásky

Stále čeká nad Kuní řekou

Kdypak opět přijdu?

Kdypak ona přijde?

Nikdo neví co je pod ním ukryto

Snad jen přítel Mára

Kuna lesní, Kuna skalní, Kuna rybářská

Tancují kolem ohně

Hudba a tanec beze spěchu

Usínám na rozpáleném plechu

Nebo na provlhlém mechu

A střechu?

Tu mám tam, kde stále zní to:

"Cídíjádá, drndrndrnfúj!"

 

 

12.7.2021

S hovniválem na procházce

Snítka prachu stírat z čela

Slunce šeptá ranní rose

Žížalovník roste kose

 

S dětmi v lese na vycházce

(to se ješče dělá)

Také běhat hezky bose

A stéblo trávy cucat v nose

 

Kouřit doutník od rybníka

Čvachty čvacht

Zařvat pokřik náčelníka

Und

Gute Nacht!

 

11.7.2021

Mám

Žužle

A tohle mé Žužle je úplně, 

ale úplně malinkaté

Vlastně 

To Žužle není vůbec vidět

Proto nikdo na světě neví, 

že Žužle mám

Ale teď

To

Víš

Ty

 

10.7.2021

Prý opatrnosti není nikdy dosti

Krev se vaří

A

To mi přijde k zlosti

I

Ty slzy na polštáři... 

Mimochodem

Umíte uvařit kafe z jehličí? 

Či jíte mozky opičí?

 

9.7.2021

Spíš na mé ruce

Prší

Kurvy se rozmnožují 

Prase dělá bééé

Prší

Spíš na mé ruce

Bojím se o Tebe

Prší

 

8.7.2021

Bongo ťuká na má vrátka 

Tiše trhá zvuk

Děti, hurá! 

To je moje tajná zkratka

Srdce, střeva, luk!

 

 

7.7.2021

Juchá si indián

Mezi indiány

Pozor, ale! 

Je to také zombie, 

co vylez z morové jámy

 

 

6.7.2021

Dnes opět zazní mé "Huuú hů vo ou!" 

nad milovanou Kuní řekou

Kamenný kruh a menhir Lásky 

ukrývají má dávná tajemství

V ohni se zelené oči 

smíchají s krví lesa 

Ty oči, které dokáží vnímat 

nejvyšší bytí

A tím je nekonečné dětství

 

5.7.2021

5 dní v hajzlu

Krabi ze stěn vylézají 

a pokouší se o mě

Tu věc nemohu a ani nechci rozhřešit

Má milá... 

(nechci být debil, nebo tak něco) 

Už abys vyrostla a já se stal věchýtkou

Věchýtkou na vejminku a s dýmkou po Josefovi

(samozřejmě i s kočkou na klíně) 

Jó, Koblihně si budu opékat na ohýnku k večeři

A ke Koblihním oblohu - zářivé hvězdy

Zatímco Ty budeš žít, milovat, snít, kouřit jointy a pít, než se stane zázrak a já se stanu dědečkem

"Úíá" 

Zařval plachý tygr

 

4.7.2021

V mé hrudi spí laskavý netvor

Jmenuje se Grünwald

Je čas

Tik-Tak budík

Je čas

Zvoní budík

Je čas

Ano, je čas

na Black-Blue room

a

nedělní nic, nic, nic, nic, nic...

 

3.7.2021

Robůtek Bíba sedával 

na velkém kameni

Kámen na kopci 

stál nepohnutě celá staletí 

Studený a tichý

Robůtek Bíba ho měl rád 

Sedával na něm, když slunce vycházelo, když slunce zacházelo

Robůtek Bíba čekal

Čekal dlouhá léta

S motýly na ramenou

S novými myšlenkami

A

Se samotou, která nebyla zlá, 

protože byla jeho

Měl ji pod kontrolou

A Země se točila

Točila

Točila

Točila

...

 

2.7.2021

Léto začalo podrazem...

Neházím však všechny 

ženy do jedné vagíny

Toho bohdá nebude, 

abych od lásky utíkal! :)

 

1.7.2021

Říká se, že velbloudi 

nemohou dostat syfilis

Také se říká, že katolíci létají 

s mimozemšťany na ploskozobých skútrech

Mnoho věcí je tak záhadných...

Jsem z toho opravdu paf

A nedávno mi jeden známý řekl:

"Představ si, že jsem se zamiloval do pytlíku se skleněnkami."

Ou jé

Vesmírné tokání

 

Červen 2021

 

30.6.2021

Veverka lidožravá

Fantom zahrady

Malá zrzečka

Už od rána pozoruje

holčičku na houpačce

Začínají prázdniny...

 

29.6.2021

Omyl ve čtení

Omyl v lásce

Omyl v přátelství

Omyl v práci

Omyl v hudbě

Omyl v dětství

Ó!

Jéje!

Na stará kolena 

omyl jsem si duši a utekl do lesů

Nechť déšť omyje celé mé bytí

 

28.6.2021

Kolik ještě času?

Stále jsi tu se mnou? 

Pod stolem

Na stole

Je to vždy stejné

Utíkáš do modré stěny

a já usínám pod postelí

Mám zelené oči, co všechno vidí

Jen můj zpěv je tišší a tišší

Jistě, může to být jen 

malý můzkový kolaps

Či je to jen v hlavě bzučení?

Nebo je to pes 

a jeho kňučení? 

Ano

Po těch letech zpívám znova

"Řekni jestli jest."

 

27.6.2021

Jack London a jeho démoni

vznášejí se nade mnou

Psaní jako vykoupení

Psaní jako dalekohled na dně tůně

Psaní jako zničená známka Maxmiliána Drápa

Psaní jako vybuchlé srdce

Psaní jako nebohá Anne

Psaní jako jediná možnost

Psaní Jako Zen Raye B.

Psaní jako smrt v gulagu

Psaní jako černý sedlo a bílý řídítka

Psaní jako hořící vatra na Václavském náměstí

Psaní jako sbírání zakrvácených 

kousků sebe sama

Psaní = dýchání

 

26.6.2021

Hloupá se hlava na provázku

---o---

Kolotočí psinu kol pínisu

Přimhouřený nemluví

Jen bolestivě zamočí ústy:

"Íáh í." 

Hlava zmrkne a pění

"Desternóta!"

Pomyslím si čímsi:

"Je dobře na světě."

 

25.6.2021

Trup bez nohou

Zpívá  si tu svou

To jsem já, kdo nikam nemusí,

Trup bez rukou

Zpívá si tu svou 

To jsem já, nic robiť nemusím

Baže...

Trup bez hlavy

Samé lži vypráví

To byste slyšet nechtěli

Jak sere slova prdelí

 

(komunistům s láskou)

 

24.6.2021

Není!

Ale je!

Není!

Ale je!

Není!

Tak není...

 

23.6.2021

Něha zpívá a tančí

Vlasy

Oči

Ústa

Nos

Něha si mě včera vyhlédla

Vyzvala mě k tanci a v noci 

mi šeptala uklidňující slůvka 

Zřetelná a jasná

Konečně sedím v raketě

A

Letím

Do prdele

 

22.6.2021

Bleskem do hlavy

Oslněný září

Vítá smrt

 

 

21.6.2021

Ve čtyři hodiny ráno

Dívám se na ohýnek v karmě

Přemýšlím, jak vynechat tento den

Avšak marně...

 

20.6.2021

Nosím si je v sobě

Bolest i radost

V pampelišce usínám

 A ve vlasech mi přede slimák

 

19.6.2021

Poslední kaluž na světě

Skok sem, skok tam

Užírá se v kaluži

Užírá se u kaluže

Ta žába nemůže vůbec nic

Jen skok tam a skok sem 

Už vlastně není

Dívka z minulého století

Zmuchlaný papír vražený 

do jejího srdce

Už stmívá se les

Dívka v díře utopená

Hlava zavěšená na větvi

Stažená z kůže

Důlky a uvnitř oblázky z moře

Oheň hoří

Tramp vidí zjevení

Ve spacáku svírá bajonet 

z Velké války

Josef si v zákopech 

zapisoval lidové písně 

Tím krasopísmem, o kterém bychom si mohli nechat jen zdát

To houští nikdy, nikdy neprolezu...

 

18.6.2021

Onen 

Řezník z dávných dob

Dnes si pohov dal...

Vlakem do dáli 

Vlakem z dáli

V časopise čteme, jak žijí nomádi

Mimochodem... 

Na světě jich je asi 30 - 40 milionů

Z ničeho nic věta:

"Mám Tě nejradši na celém světě, tati, protože s tebou prožívám dobrodružství." 

Božství...

Dobrodružství a božství...

Ne trojice

Nýbrž dvojice hlav

Otec a dcera

 

17.6.2021

Ten bourač krav

Onen řezník z dávných dob

Je myslitelem smrti

Stříhá vlasy posledním vlkům

Schovává se ve tmě 

a šeptá mrtvá slova

Každý z nás ho máme 

na odvrácené straně bot

Hltá nás po tisících

Peklu zdar! 

Nazdar!

 

16.6.2021

Bourač krav

Má šperhák ke všem duším

Dusí je objetím

Bourač krav

Ten

Řezník z dávných dob

 

15.6.2021

Blue room modří stěny

Noc se vznáší nade mnou

Problémy usínají

Jsou obalené třpytkami

Hlavou projíždí vlak

Blue room se v hudbě propadá

A já s ním

 

14.6.2021

Dívka s harmonikou

Vykouzlí psa

V šatech zatančí

Rudým hadrem zamává

Jen tak si poskočí

A

Neděle končí

Happy endem...

 

13.6.2021

Nedělní ráno

Dívá se na mě vesele

Já však cucám želé kyselé

 

12.6.2021

Je to tak

Mám Domachrta

On být silný a moudrý

Domachrt hází kuželkami

Ani jedna nespadne

Papírovou vlaštovkou trefí srdce

On, divine Domachrt

Na hřbitově tančí

(maso lidské i kančí) 

On být šikovný a chytrý

Domachrt zpívá

On umět to

allegretto

11.6.2021

Dej

Mlask

Čarodějovi

Chvíli počkej

Přijde kouzlo

...

Čekej

...

Ještě čekej

...

Ááá

Mlask!

 

10.6.2021

Nožička

Ušlapaná

Udělá hají na stůl

Ani malíček se nepohne

Chrrr písk

 

9.6.2021

Ráno mě políbilo

Obalem od čokolády

Ty jsi rozkvetla

V bolesti

Plno malinkatých broučků

Prchá před sekačkou

A já se trápím

Kdejakou

Sračkou

...

8.6.2021

Čumáček

Cucá

Zmrzlinu

Trouba

Troubí

Na

Lesy

A

Koukám

Do

Stropu

 

7.6.2021

Na zahradě kos

Trčí v zácpě na žížaly

"Tak kde to vázne?", huláká

Tráva voní 

Kouř se vlní

Vzduchno je mraky pokryté

Vzduchno dýchá stromy

Vzduchno je krása sama

Dívejte se kolem sebe

Třeba potkáte mluvící pampelišku

Nebo rosomáka v petrželi

Jděte ven

Jen

Našlapujte opatrně

Ať nezničíte něčí vesmír

Glo glo glo...

 

6.6.2021

Zešílel z toho poznání

Když každý mluví

Páté přes deváté

5.6. 2021

Lhaní

A

Sraní

Jsou

Kamarádi

4.6.2021

Loudá se nad ránem

Poloprázdnem 

Tož šťastnou cestu...

 

3.6.2021

Zapomínám

Co jsem to vlastně chtěl? 

Jen snad popoletět? 

Či jen roztáhnout křídla a zamávat?

Je to dnes, ale zapeklitá situace...

 

2.6.2021

Vítám tě

To ti to trvalo

Zpíváš? Hraješ?

Hrušky bába sbírá

Kreslí s nimi na nebe

Slunce ti skotačí ve vlasech

Usměj se! 

Zazpívej! 

Tu věc

Tu starou dobrou věc...

 

1.6.2021

Mor a žužu na vás

Syfilis a horskou dráhu

Ajccc a řetízkáč

 

Oblohou pluje mrakodrap

Ach

Je tak vysoko

Vidí Široko daleko, ježka v kleci

A

Nemá ani rýbu

 

Květen 2021

 

31.5.2021

Vrtá a vrtá

Zavrtá

Navrtá

Rozvrtá

Mozek 

 

30.5.2021

Pan Neděle kouk

Do jablka tlouk

Jablečný závin voní jako od babičky

...

But

...

It's made in Tesco

29.5.2021

Provazové bludiště

Lítáme na nebesích

Tunelem ven a zase dovnitř

Klobása jako hrom s křenem a s papírovou hlavou

Spolu na koloběžce, projíždíme celý svět

Páternoster nekonečně putuje 

Hop tam, hop ven

(Zpíváš: Půjdem horem, půjdem dolem, půjdem vpravo, půjdem vlevo...) 

Pestrobarevná paní v pasáži vyskočila z plátna rovnou před nás

David Lynch se pousmál

(Let's rock!) 

Šutry, šutry barevné, šup do pytlíčku

Svatý Václav vzhůru nohama dřímá

Viselec se vrací 3

 

28.5.2021

Rudý karafiát v ústech

Esíčka a Koka

Snídaně šampionů ve vaně

Co dělá dcerka?

Usmívá se

Panáček z Dupla uvařil kávu se skořicí

Papáme Esíčka a káva božsky voní

Mezitím voda žbluňk a žába kuňk

Duploidní sestřičky dumají,

jak se dostanou ke kamarádovi

Na druhou stranu

A...

Tatínek objevil banán od Andyho Warhola

Koupit či nekoupit?

Mít banán v naší Třískárně...

To by bylo něco

Avšak peníze a peníze

Třeba budou v kanále

Tam, co princezna ztratila korále

Elsa čaruje

Jů! Jsou tu! 

Staré plechové dveře

"Break on through to the other side"

 

27.5.2021

Smrt klepe na dveře

"Haló, je někdo doma?"

Pomyslím si:

"Husté ticho míchám v hrnci."

Smrtka klepe stále a víc

A znova volá:

"Haló, je někdo doma?"

Guláš z tisíce slov

"Ablaka dablaka" 

Vidím létat vzduchem 

velkovezíra na žábě

Klepy, klepy, klep!

"Pošta, pane!" 

Otevřu dveře

Stojí tam

Charlie Chaplin

Kopa smíchu

Kopa ledabyle pohozeného písku

"Ahoj Kide," slyším se

Hodím přes rameno ranec

Za ruku se smrtí a s Kidem šlapeme celé dny a noci

Je to tak

Není, není pomoci

26.5.2021

Když nevíš coby

Otevírej hroby

Nasbírej pár kostí

Tancuj s nimi!

S radostí

I

Se zlostí

 

25.5.2021

Der Fotograf ist verheiratet

Co nadělám

Na cestu do školky svítí sluníčko

Ještě jednou

Vše nejlepší k narozeninám, 

Martinko, moje milá 

Neděle už dávno zmizela, 

ale Tvou svíčku 

jsem pečlivě uschoval

Květen 2021 

Je dobře na světě

Sám se sebou

S dcerkou

S dětmi

A

S Vámi

Danke

 

24.5.2021

Zdravstvuj

L. N.

Und

Other nice people

Copa to?

Fi rádi má básnicta?

Und 

Fotecta?

Šírovala ja?

Hovnivul uš běžet na fas

Hände hoch!

:)

 



23.5.2021

Krásný den a krásná nevěsta

Kostel nejsvětějšího srdce páně

Láska, úcta a věrnost až do konce

Slunce proklouzlo mraky

Janičko a Ivo, gratuluji

Katolická církev "Aaauuuu!" 

Václave, Ty však umíš mluvit - díky! 

Ahoj holky Kuny, vyrostly jste mi

Všechny tři, ou jé

Slečno fotografko, nedáte si se mnou kafe nebo tak něco?

V Rudolfinu čáry máry a na nábřeží 

Jednorožec od Salvadora Dalího

Byl jiný, než v pohádkách, 

ale i tak se Ti, Karolínko, líbil

Tvoji plavci plují po Vltavě do Labe a až do moře

Ve Valdštejnské zahradě 

jsi hrdinně skočila do loďky

 a obdivovala velké kapry Koi

Jen na výstavu Toyen nás nepustili

Nevadí, máme dost času

Snad...

 

22.5.2021

Ahoj Renčo

Tak jsme se konečně rozloučili

Vím

Nebylo kudy kam

Ale

Teď už nic nebolí

Démon alkohol

Květina a svíčka

Spálená místa na srdci

Smích a pláč

Bez rakve

Utíkáš

Šplháš

A povídáš

Beze slov

Bez lásky

Sbohem

 

21.5.2021

Znovu a znovu začínám psát

Těším se na Tebe 

Ukaž se mi 

Vím, že tady někde jsi

 

20.5.2821

Bubák a Bublina

Dívali se do tmy

"Ahoj!" volali

Nic, nikdo

Tož šli spát

 

19.5.2021

Provedu spací výkon

Ale až potom, co Ti všechno povím, příteli

Vejvoda, Patera, gooool!!!

Devadesátka plná Elvise 

Ale jen fakt dobrejch věcí

Ne těch miliony sraček, který prostě musel nahrát 

Jo.

Půjdeme tedy o víkendu na hřbitov a zapálíme jí svíčku 

Chci se s ní rozloučit

Jo. 

Ale v sobotu ještě musím na svatbu

Bude se konat, pokud Ivovi nebude špatně 

Poplach! Ve školce! 

Osoba se střelbou zbraní! 

Řekl jsem Leničce, že bych

 vytáhl taser a udělal "Bzz."

CNN - Pozor ? Rozhovor z učitelem, který zachránil při útoku na školku děti i personál 

"Jak jste to, pane Srazil dokázal?" 

"Bzz."

 

18.5.2021

Máchal jsem ve vaně prádlo

a desetníky počítal 

za odtaženým klavírem

Obtloustý Matthew 

každý večer běhal a po třech dvanáctkách ukazoval

 na dírky na svém pásku: 

"You will see!" 

Nikdy nezhubl 

Jednou podpálil při smažení řízků kuchyň

Můj brácha byl plný heroinu a Žumpa plná skinheadů

Nůž na břiše 

"Tak mě zabij," slyším se

Kanada versus Česká republika 

"It is not fucking hockey!" křičel Patrik z Ottawy, zatímco Wayne plakal

Nocí jsem procházel skrze Tebe

Láska plála

 

17.5.2021

Represivní složka

Je jak 

Použitá vložka

 

 

16.5.2021

Porucha v ústředí

Porucha!

Sedí tam hluchá ropucha

Úúú! 

Ú u ú! 

Já už jdů

Deštěm opařený

Bleskem zasažený

Na rameni motýlek

Sedí, nevzlétne

Prý, dokud se nesvlékne

Květnová neděle

Začíná vesele

Kolkolem cupitáš

Na mě se usmíváš

Jů ♥

 

 

15.5.2021

Raketa letí k měsíci

Je plná malých pejsků

Haf, haf!

Sedím si na kopci 

Dívám se

Mávám pahýlem na pozdrav

Až přistanou 

Vykopu si v kopci díru

Bude to moje díra

Jedinečná

Plná snů

A

Slov beze smyslu

Smyslu netřeba

Jen já a díra

Jen díra a já...

 

14.5.2021

Očičko pálivé

Snědeno psy

 

13.5.2021

Hlava třetí

Žaludek křičí

Kůň se prase 

Lokomotiva je tichá

A Pepa v remízku 

Zpívá bez dudy 

Sukni má

Naruby 

Jejda

 

12.5.2021

Úterý zmizelo v minulosti

Felix se posral

Květiny rozkvetly

Markétka se usmála

Klíče zůstaly v zámku

Adié, úterý…

 

11.5.2021

Hurá

Poslední vůle

Konečně jsem v klidu

Zatímco

V Indii

Krematoria nestíhají

 

10.5.2021

Černý kocour 

hlídá můj spánek

Lítám si od hvězdy 

ke hvězdě 

Zářím a zpívám

dětem do oušek

S vesmírem a sám

 

9.5.2021

Bylo nebylo

Zmaštěné jelito 

Našlo si cestu do huby

Velké zubaté obludy

 

 

8.5.2021

Vzpomínka na staré dřevěné zábradlí

První nápis: Jana Smofiewrambilo 

Druhý nápis: Zsilakobrm

Dětství s Vlaštovkami a Amazonkami 

Uprostřed lesů 

Dvojité krátké zapískání znamenalo jídlo 

Večer uhodil blesk do kostela

Třásli jsme se strachy 

Ježci dupali ve sklepě

Záhy se objevil Hejkal

Kdopak mi po těch letech uvěří 

Srnčí stezka

Tygří plácek 

Záchrana topících se myších miminek

Nekonečně nepřeberné moře času

Ležatá osmička

Je osmý květen 

Všechno bylo a je

 

7.5.2021

Kobliheň zazvinila zem

Lecčems podobná 

Permoníčkovi s velkým P

Na začátku

A Konihles

Nehles

Buďme všichni rádonošci

 

 

6.5.2021

Od včerejška lítám 

Usmívám se na pocestné

Koukám tajně holkám na zadky

Mňoukám

Štěkám

  Dýchám!!! 

Jezdím na robotovi (vysavač)

Šplouchám se v moři nápadů 

Už nejsi moje starost

Jsi jen bolák, kterého brzy 

zadusí jarní květ

Za chvíli zmizí v hajzlu

Konec konců tam patří již několik let 

Tak na tři!