něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 19. 04. 2021 na slet č.16 v 19h do klubu Paliárka.            

rozsypaný (poezie, Maitter) • Měsíční sonáta (poezie, Tomáš Recht) • Hravá (poezie, Polyp) • Nářek správce paradigmatu (poezie, Lokálka) • První jarní oheň (poezie, AN') • Výběr z básní (poezie, Tereza Anna Sedláčková)

12.4.2021
Výběr z básní

Dnes chce se mi býti psem

ne, vlastně fenou…

stokrát a tisíckrát

raději než ženou

nahá a na čtyřech

srát po parku

šukat s náhodnejma čoklama

hlavně ale štěkat

výt, výt dokud hlas mi stačí

ať to všichni slyší

v těle čubky žiju!

ještě pořád žiju!...

 

Hory jsou plešatý

mraky šedý

prosinec bez sněhu

na obzoru kapka zlata

jinak je všechno bezbarvý

hrady jsou zbořený

vesnice smutný

jen kytky na hrobech se smějou

jinak je všechno mrtvý

 

 

Jednoho krásného rána

 půjdu se projít do sadu

dojdu úplně dozadu

připraven, hledím do nebe

co tam nechám si pro sebe

 

vezmu si nůž a provaz

jabloně, jdu si pro vás

zatínám zjizvené pěsti

a míjím poslední rozcestí

 

jsem na místě a s kldem

dávám sbohem všem lidem

nikdo mě nehledá,tuším

jednoho krásného rána se zruším

 

tohle nelze jen předstírat

na jabloni chci se usmívat

opouštím všechny sobce

nikdo mě stejně nechce

 

směju se, koukej na zuby

až budu vyset naruby

mý ranní ptáče je vrána

…jednoho krásného rána

7.4.2021  (upr. 8.4.2021)
První jarní oheň
Už hezkých pár let nečekám na prince
Nevymřeli 
Jen zdegenerovali.
Však ani ty princezny už nejsou,
Co bývaly
Pohádky bolí
Když se na ně věří moc
Realita bolí
Když se jí dá věřit jen velmi málo
Každý si musí pomoci sám
Na nikoho a nic už nečekám
 
Přesto tě zase ráda uvidím
Nejsi princ, nejsem princezna
Nedokážeme vystát realitu
Pojď se z ní zkusit vymanit se mnou
Vždyť prostředků je mnoho
Prostředků, co končí
Třídenní kocovinou
A tabákem ve vlasech a vlasama v tabáku
A spodním prádlem nacpaným v ruksaku
 
Smíchem a trapností naplněné chvíle po okraj
S vůní ohně a kamenné lože
Je připravené všude kolem 
Takové věci se v předjaří
Stanou, ani jeden neví jak..
Kde Osud mívá schované
Všechny tyhle, co nejsou princové
A právě proto jsou tak zajímaví? 
Schovává je na dně lahví.
6.4.2021
Nářek správce paradigmatu

Roky hledíš k kometám
Já tě přitom ometám
Okřikneš mě, zastrašíš
Pak se zase zaprášíš

5.4.2021
Hravá

ňaderné ponorky
spermická děla
vraždící na mírové misi
po zuby ozbrojená chtíčem

nadějní geometři
geomanti těla
pozřeni při hře
s gymnastickým míčem

1.4.2021
Citlivější, pozor! Dílo zavání pajzlem.
Měsíční sonáta

Stojí stojí dalmatin
na výběžku skalnatym
Jára s tělem svalnatym
pět jégrů si dal na tým

Chodím jako šarlatán
co se vohák šarletem
chodím chodím s varlaty
dostaneš je zdarma ty

1.4.2021
rozsypaný

cítím
malou propast
na špičkách prstů
nad Metují
trochu kouře

téměř stojím

něco o zeď
třísklo
v mojí hlavě
odcházím

nebolavě


Leden 2021 - Conway's World (poezie, Šolmes) • Únor 2021 - Conway's world (poezie, Šolmes) • Březen 2021 - Conway's world (poezie, ) • Když přijde válka (poezie, Jorka Mouken) • Moc knih (poezie, Maitter) • Probuzen (poezie, Kulturní P_rnograf) • Tváření za tepla (poezie, Maitter) • Křišťálová holka (poezie, Maitter) • Třídní sraz (poezie, Polyp) • Sbírka básní "27" (poezie, Polyp) • Sbírka básní "Básny" (poezie, Polyp)
    

21.3.2021
Sbírka básní "Básny"

Básny * 2009 

Ke stažení #zde#

21.3.2021
Sbírka básní "27"

27 * 2014

Sbírka básní

Ke stažení #zde#

21.3.2021
Třídní sraz

s výrazem medojeda vzpomínám

jaká si byla plachá holčička

držela ses zpátky - já taky

 

jatky těch jalových let

korodující paměť 

to vše ukazuje chirurgicky 

na citlivá místa

 

to se nedá 

nevyhazovat hříšky 

a pokroucené zrcadlové obrazy

z výšky i nízka nechat odpadávat

 

maso na kostech

hnidy ve vlasech

 

Tvůj dech na varlatech

20.3.2021
Křišťálová holka

viděl jsem tam na lavičce křišťálovou holku

řekla dej si se mnou a buď v pohodě

kůži měla zrovna strašně horkou

pot na čele, bílé rty a smítka ve vlasech

odmítl jsem jemně, nejsem nezdvořilý

 

no tak pojď sem, ukážu ti, v čem stvořili světy

důvod, proč se vzdávat kráse apatie

 

na břehu mé mysli se plaše zdvíhal příboj

dál už jsem se neodvážil, bylo mi jí líto

její pohled pálil uprostřed té zimy

napadlo mě, že mi hledí do duše

že hledá

 

zeptala se, jestli nemám, čeho by se napila

podal jsem jí flašku, nejsem škrtil

beze slov pak vstala - ani zašeptání

místo viny tála divnou poezií

v ruce sklo, vtom naposledy ohlédla se

a chtěl jsem něco zavolat

 

všiml jsem si ve tvých očích nevyhraný války

 

nalhávám teď nejen sobě, že nebylo co

že mě nenapadlo jak

19.3.2021
Tváření za tepla

chci běžet a nevrátit se

průrvou obrazem

motivace

dva tisíce velká motivace

s vědomím pošpiněná

 

nelez mi na záda

napíchneš se na břit nebeského oblouku

schoulíš se do kafe a podáš mi déšť

a průrvou křičí řeka

 

křičí do dlaní a ty dlaně jsou moje

přibiju je na střechu

a nechám krví vonět

složená pod víčky řasami bolest

 

úsměvy do všech stran

protože mě nemiluje

protože mě milovat nelze

chci běžet a nevrátit se

chci brečet

vynést kováře

co mi tváří mozek

hodit ho do koše rozmáčknout o zeď

lež a lítost intrikánství

všichni tě nenávidí

a pravda tak řinčí

tolik modřin z kovadliny

neslyším ji

nerozumím ani slovo

 

dívá se na mě jako na zvířátko

pan kovář říká chcípni

a já to znám je to dril je to pravda

je to dril

takže pravda

úsměvy do všech stran

protože to znám

17.3.2021  (upr. 18.3.2021)
Probuzen

z tance ve zlatém oceánu

z rozpitých hvězd vesmíru,

co mě vtáhnul.

Uklidněn prožitkem konečného splynutí.

Radostná úleva po opuštění těla

paralyzovaného křečí,

než se roztrhlo sevření

a opustil jsem pouta.

 

bez vody, stravy

zbaven závislostí.

v lehkosti bytí.

15.3.2021  (upr. 19.3.2021)
Moc knih

vezmu svoje těžké knihy

a postavím z nich hranici

spálím tam č(e)rty

co mám v mysli

 

hořící vlasy hrozně smrdí

víc než grilovaná kůže

a do lebky se těch 451

stupňů Fahrenheita moc nežene

 

a to nevadí

to je fajn

mozek je tuk a bílkovina

a v horku se rozteče

 

pa, démoni

11.3.2021
Když přijde válka

Když přijde válka,

kdo mi zalije květiny?

Kdo pohladí mého psa?

Když přijde válka,

kdo za mě bude hodný na ženy?

Kdo nasype ptáčkům?

Když přijde válka,

kdo otevře branku pošťákovi?

Kdo za mě políbí spící dítě,

které tak překrásně voní.

Kdo to udělá?

Když všichni,

které jsem znal,

už prostě nebudou.

6.3.2021  (upr. 31.3.2021)
Březen 2021 - Conway's world

Příspěvek je součástí seriálu: Leden 2021 - Conway's World   *  Únor 2021 - Conway's world   *  Březen 2021 - Conway's world

Marek Šolmes Srazil: 

Denní chléb, aneb Conway's world 

Prokletí může být někdy i pitoreskně zábavné  *

Online výtisk 

První ročník - 2021

* Prokletí může být i smrtelně návykové 

Poznámka pro čtenáře : Furt se to někde mění. Nahoře, dole, různě a zničeho nic. Čtenáři bděte

 

 

Ještě jedna poznámka pro čtenáře: Existují  i měsíční fyzické výtisky (viz obrázky), ale těch je děsně málo. 

Conway's world video :

https://photos.app.goo.gl/h9s55mAgzwFWowWq7

 

Březen 2021

 

31.3.2021

Znám jednoho pána,

co nosí v kapse ptáčka

Znám jednu svlečnu, co má krásný hlas

Když zazpívá, svět se mění

Musela by se však uzpívat k smrti

Také znám jednu právničku,

která než začne soudní jednání,

natáhne si přes hlavu vagínu

A jedééé

Po soudu si utře zpocené čelo,

utře pysky od výkalů,

vagínu opatrně stáhne

A hle

Nikdy se nic nezmění

30.3.2021

Datel ťuká do buku

"Co se děje?," ptá se Zubatá

Datel dí:

"Lýkožrouti, kousavci a tesaříci."

"Fuj," odtuší Zubatá

A datel mlčí

Jen ťuká a ťuká

 

29.3.2021

Foukási fouká jen tak pro radost

Našpulí pusu, nafoukne tváře

Fouká, fouká a směje se

Í há há há, ho, ho, hó

Foukási se též zajíká bublavým štěstím

Foukási učí živé tvory radosti i smíchu

I Robůtek Bíba se rád směje

Kde jsme ho vlastně zapomněli?

Už ho vidím

Povídá si s motýly

a studuje zblitky po tvorech,

jež zovali se lidé

Robůtek Bíba bliká

Foukási fouká

A já?

Já zamotávam patvary v lívance,

kropím se živou vodou

a stále levituji nad K2

 

28.3.2021

Topí se a nevolá o pomoc

Svítí, je zasažen

Šroubovák v zásuvce leskne se potem

  Je to mluvka, říkají

Pije ze záchodové mísy, dodají

Okraj je příliš blízko

Upřené oči 

Skočí nebo neskočí? 

Poslední sázky...! 

A lásky pásky 

Zvoniklec 

Pst 

Slyšíte ho?

 

27.3.2021

V tunelu jsem potkal dva, 

co líbali se potají

A všelicos dalšího 

Dudáš dudu?

Slyším

Miminko je na vestě


26.3.2021

Běžím vstříc novým zítřkům

Ne, dělám si legraci

Běžím jen tak

Pro radost

Míjím rychlík do Ostravy

Běžím

Vzduch je cítit solí

Jarabáci létají nade mnou

Švitoří 

Běžím R. H. Ch. P.

By the way

Běžím

 

25.3.2021

 

Dlouhé vlasy

Spadaly na zem

Schovám Ti je, miláčku, do obálky 

Ty dlouhé vlasy 

Se vzkazem 

 

Ještě přidám korálky 

Srdíčko a fialky

 

Jaro je tu!

 

24.3.2021

Šesti strunami

Levou rukou

Pravou rukou

A hubou

 

23.3.2021

Přišlo to absolutně z ničeho nic

Hvízd! 

Bum prásk!

Padající hvězda se mi  zabořila skrz vlasy,  kůži i lebku do mého múzku

Takováhle prtinka to je Dívejte:

Malá, černá a ňuňu papa fiškulka 

V noci mi vypravuje  ufonský historky, promítá místa, kterými proletěla

a k tomu pije colu 

 

Prý, že už zůstaneme spolu

 

22.3.2021

Nosím malého ptáčka v kapse

(malý vehement z plyšové hračky) 

Zpívá mi pro radost každou chvilku 

Nosím na zádech kosu 

(na špatné myšlenky)  Pohybuji se ploutvemi (abych neklesl na dno)

  Když ptáček nezpívá, zpívám si sám

  (abych neumřel) 

V kapse mám i hrací kostku 

Občas si hodím šestku 

Dívám se kolem sebe 

(abych mohl psát) 

Už nelomím rukama ani nohama 

Jen se vždy po ránu pomodlím

a namydlený očekávám hezký den 

Hezký den s ptáčkem co zpívá a hlavou,

která ještě dokáže snít

 

21.3.2021

Co je to za vítr?

Zpívá a poletuje

Kolem mé těžké hlavy

Šeptá mi do ucha

Starobylá slova

Průzračná a jasná

 

Co je to za vítr?

Zpívá a poletuje

Kolem mé přetěžké hlavy

Šeptá mi do ucha

Podivná slova

Uklidňující a spásná

 

Co je to za vítr?

Kde se tu bere?

Mám to dát na Twitter?

Ale ne...

Pes na to sere...

 

20.3.2021

Dobré ráno, vrabečci

Kdepak jste? 

Dnes začíná jaro

Máte velký den 

Tak kdepak jste? 

 

Ej, člověče ničiteli

My jsme létat chtěli 

Zacvrlikat

Pozdravit

Jaro s Vámi oslavit  

 

Ej, člověče ničiteli  Fuck you!

 

19.3.2021

Cink Cink

4:44

Vstávám potichu

Dceruška ještě spí

Než vysvitne slunce

Než uslyším její smích

Budu pít kávu

A přečtu si zprávy

O křečku s křídly, co uletěl ze Zoo

O slavné herečce, které obličej sežral make-up

O bitce na ulici,

(pod rouškou tmy)

O ptačím koni,

O křehké babičce, co krmí holuby,

O zavřeném lese plném malých prasátek

O zázračném léku

A samozřejmě i o voze a o koze

Dobré ráno!

 

18.3.2021

Křížem krážem po hřbitově

Chodil jsem a dýchal

Stromy i hroby tiché byly

Jen veverka pískla, když skřížil jsem jí cestu

Na hrobech vánoční výzdoba

Smutná a zmoklá

Hrob dívky, která milovala Origami

Papírová vlaštovka složená někým,

kdo posílá jí vzkaz

Tam nahoru až nad nebesa

Zapálil jsem svíčku a tiše stál

Dívka na fotografii se stále usmívá

Navěky tak mladá a krásná

 

 

17.3.2021

V lese  

Kosti bílé 

Maso shnilé  

Ó Sokol to ví

Ale nepoví

 

16.3.2021

Klid, ticho, samota

A černé kafe

Jenže pořád něco

V mojí hlavě krafe

 

15.3.2021

Vysychl pramen

Studánka

Usnula

Navěky

 

14.3.2021

Na kameni

Malé žabky

Vykouřily Čtyři krabky

(Marlboro?)

Na kameni v rybníce

Kouříce a sedíce

Vykouří jich tisíce

 

13.3.2021

Holčička na kraji lesa

gé ef é dé é dé éé

Zpěvem otvírá nebesa

dé é ef é ef gé géé

 

Tatíček Pánbíček

Holčičku pozdraví

Za její písničku

Na vláskách pohladí

 

Tu malou holčičku

Co zpívá nebesům

A také sluníčku

I vesmírným tělesům

 

12.3.2021

Zvedá se hladina moří

Špinavou kaluž tvoří

A

Má milá vesele

Cucá želé kyselé

 

V lesích hynou rybáři

Mají úděs ve tváři

A

Má milá vesele

Cucá želé kyselé

 

Vodníci mnou si vousy

Rdousí i mrňousy

A

Má milá vesele

Cucá želé kyselé

 

Hladina stoupá výš a výš

Již je vody přespříliš

A

Má milá vesele

Cucá želvy kyselé

 

 

11.3.2021

Pulec

Kouká zdola vzhůru 

Jestlipak je máma vzhůru

Táta pulce oslňuje žabky 

Po rybníce hází žabky

 

 

10.3.2021

Zdálo se mi v noci 

o souhvězdí vran

Není, není pomoci 

Nechal jsem okno dokořán

 

9.3.2021

Hlos sviští krajem

Pospíchá za svou Hlosicí

Provede jí rájem

V neskutečné pozici

 

"Hlosnul jsem,"

Zakřičí Hlos

Třese se zem

Hlos běží bos

 

Hlosice čeká

Na svého Hlose

Očima těká

A malé kose?

 

Tomu je láska šumafuk

(Hraje si s žížalou)

Vždyť je to ještě malý kluk

 

8.3.2021

"Celý život jsem toužila létat

s vrtulníkem, 

to jsem však netušila, 

že ho jednou budu mít na hlavě." 

Sedíme s přítelem v koupelně

a já předčítám další novinový titulek:

Babiš s mutantama narazil.

"Nebudeme ho nikdy volit. 

Jsme mutanti, ne ovce," shodli se.

Přítel sedí na míse a diví se prapodivným zprávám 

Ale ne děti, nekaká 

To ne! 

Mžourá krátkozrace na display a prosí a prosí o replay 

Se smíchem utíkám

Utíkám 

Bůhvíkam

 

 

7.3.2021

Šumí indiánská řeka

V zimě studená a tichá 

Zdalipak mé písně někdy slýchá? 

A ještě stále na mě čeká?

... 

Má milovaná Kuní řeka 

... 

Ač náčelník kmene Krí 

Lehký Mokasín, jenž měl čaromoc

Neměl jsem wigwam, nýbrž tee-pee

Otevřené celou noc

... 

Ano, celou noc 

Pro děti a mravence, 

lidoopy, zlatokopy, holky s copy, 

i ztracence

 

 

6.3.2021

Tomu prostě nevěříte!

Ale musíte!

Tedy vlastně nemusíte

Je to neuvěřitelné, neviditelné a kouzelné 

Rychle to však mizí a za chvíli končí den 

Věříte mi? 

.....

Buď jak buď 

Je to pryč 

Anžto jsem za mříží

A ono to zůstalo vně

 

 

5.3.2021

Beranidlem prorazí stěnu 

Zdvihne pravici 

Sevře levici 

Zavrčí 

Oči vypoulí 

Chlupy i ocas naježí 

Vycení zubojazyk

Vypustí hromobij 

Postoj ala Boxeróne 

(Intermezzo) 

"Znenedláhna" 

Smotá jazyk

Svěsí ramena

 Skloní hlavu 

Otočí se k temnému hvozdu 

Vejde do něj 

Zmizí

 

 

4.3.2021

Bývaly doby, kdy oheň ozařoval mou tvář celou noc 

Kdy jsem s malými i velkými bojovníky zpíval nezvyklé písně 

(staré a starší - neřknuli nejstarší) 

Kdy jsem nezapomínal na lavor 

a po něm buchníl s mažlem, 

klokotavý potůček, 

pyramidní i druidské stavby, 

metání kameny do polí 

(a tak dál...) 

Bývaly doby, kdy oheň ozařoval mou tvář celou noc 

"Íja kapa íjapá..."

Jinakost je stále uvnitř 

a dere se ven

 

3.3.2021

To jsem ale dostal po čenichu... 

To je tak, když... 

Když A ani B není správně, 

k tomu C bohužel vůbec neexistuje, 

tak si vždy přivodím bušení srdce, 

svědivost na temeni své staré 

střechy a temnou divokost v zelených očích 

Naštěstí se malý šikmooký

klučík usměje, podá mi svou ručku a já ji také s úsměvem přijmu 

Budeme totiž kamarádi 

Budeme Indiáni z Mezopotámie toulající se se svými afghánskými jezevčíky po Arktidě

Nebo tak něco 

Nesmím ale zapomenout na to A a B 

Ale i na to zpropadené C, 

které bohužel vůbec neexistuje

 

2.3.2021

Malá studená nádobka

Topili se Skutkové

Na hrobě chudobka

Květy bílé a růžové

Hrobeček, malý kříž

Chtěl by růst 

Výš a výš

 

1.3.2021

Prvního března

2021 

Kafe a svítání

Kafe a stmívání 

Kafe a umírání 

..... 

Kafe a cigarety 

Cigarety a modrý vlídný dým 

Věřím v jarní jehňátko 

Věřím v prdící panenku 

Slyším divoké volání ze Světské skály

Chystám pohanský rituál na Tygřím plácku

Kdo půjde se mnou? 

Tři velká želví M mi dávají naději

Naději, že se očistím jarním blátem a dětským smíchem

 

5.3.2021  (upr. 8.3.2021)
Únor 2021 - Conway's world

Příspěvek je součástí seriálu: Leden 2021 - Conway's World   *  Únor 2021 - Conway's world   *  Březen 2021 - Conway's world

Marek Šolmes Srazil: 

Denní chléb, aneb Conway's world 

Prokletí může být někdy i pitoreskně zábavné  *

Online výtisk 

První ročník - 2021

* Prokletí může být i smrtelně návykové 

Poznámka pro čtenáře : Furt se to někde mění. Nahoře, dole, různě a zničeho nic. Čtenáři bděte! 

 

 

Ještě jedna poznámka pro čtenáře: Existují  i měsíční fyzické výtisky (viz obrázky), ale těch je děsně málo. 

Conway's world video :

https://photos.app.goo.gl/h9s55mAgzwFWowWq7

 

 

Únor 2021

 

28.2.2021

Poslední únorový den 

Březen i smrt jsou nadosah

A má Láska? 

Ta stále věří... 

Věří ptákům a jejich píšťalkám 

Věří smutným zapomenutým písním 

Věří svíčkám na hrobech uhaslých jarním deštěm

Věří dětem a jejich letním sfouklým pampeliškám 

Věří podzimní víle a zimní dlouhé noci 

A ano... 

Věří i samotné smrti, která je nadosah

 

27. 2.2021

Náš Blue room

Dceruška a černý kocour 

Tichá hudba a olivy 

Pohádka a dlouhá, předlouhá noc

 

26.2.2021

Mám novou žačku

Kačku 

Také mám rohy, zelené oči

 a ovládám akustickou levitaci 

Jo!!! 

Našel jsem živý echolátor 

Jsou mu tři roky a pokaždé, když ho zapnu, musím se smát 

I já si hraju s echolálií 

Ale... 

Mít svůj vlastní echolátor? 

No? 

Kdo z vás to má? 

A k tomu mám tu novou žačku 

Usměvavou Kačku

 

25.2.2021

Točí se Země kolem mé hlavy

Úsměv na tváři a hlava září

(ještě pořád jsem tady) 

Hladím svými paprsky

všechny děti, co jen jich je na světě

(můžete to říct dědovi nebo tetě)

 

24.2.2021

Psát je dobré

Chodit je dobré 

Cítit hudbu je dobré

Zpívat je dobré 

Však tančit s nahou duhou je předobré 

Vlnit se, čůrat s deštěm do mraků, zapomenout a milovat jen své UFO

 

 

23.2.2021

Na jazyku mám někdy jed

Marně ho polykám s nadějí, že se vstřebá

Dalších slov 

Netřeba

 

22.2.2021

Dívám se na Tebe

Nehybně

Smích utichl

Kamsi odletěl 

Ulice je prázdná

A nebe plné hvězd

Smutně koukajících 

Na mé mrtvé oči 

Ponořených 

Do vlhkého polštáře

 

21.2.2021

Je ráno

Kokrhel zpívá

Zlatonož na obloze 

Poupělka mezi ledy 

Má krev mění se v žár 

A já opět mívám sen 

Jak smrt zpívá s řekou

 

20. 2.2021

Konečně slunce

Procházka 

Park Růžových bublin a malování křídami 

Kamarádka Zuzanka 

Beránek na klouzačce

Svačina na lavičce 

Odpoledne 

Klavír s novou melodií

Tři bláznivé holky 

Píší pozvánky na své vystoupení 

Budou tančit sousedům na chodbě v baráku 

Kreslí obrázky pro diváky na rozdávání 

Společně je laminujeme

Jsou šťastné 

Večer s pohádkou o dracích 

Noc beze snů

Svíčka na stole krájí tmu na velice, velice tenké plátky

 

 

19.2.2021

Pytel sraček dostalas na cestu životem

Modlím se za tebe

(Ó, matičko, co jsi to provedla, dcerušce své jediné) 

Totem lásky stavím 

Pro Tebe, holčičko 

Až budeš velká 

Přijdeš k němu 

I s tím těžkým pytlem 

Všechno, všechno pod něj zakopeš 

Pak pohlédneš do slunce 

A zazpíváš tátovu písničku 

Já se budu dívat a naslouchat 

Ať už budu kdekoli 

Slibuji

 

18.2.2021

Holčičko

Lásko má 

Rosteš mi tak rychle 

Jsi tančící víla 

Zpívající Elsa 

I zblázněný hurikán 

Jsem též zblázněný 

Jako za starých časů 

Stejně jako Tracey a jeho psychiatr 

Hurá

 

17.2.2021 Robůtek Bíba

Robůtek Bíba prošel celou zem 

Křížem krážem, tam a sem 

Zpíval květinám 

I ruinám

Co tu zůstaly sami

 rozpadající se a mizející

 Robůtek Bíba měl oči hořící

Když prohlížel knihy 

Díval se do zrcadla 

A skládal dřevěné kostky 

Nejvíc ho však zaujaly

Obaly od žvýkaček

Hledal je a sbíral 

Až jich měl plný sáček

Zatímco svět spal…

 

 

16.2.2021

Mozek mi černá

Představuji si štětec 

Namáčím ho v té beznadějné 

černotě

Se zavřenými oči patlám slizkou hmotu na stěny 

Srdce mi buší 

V tramvaji nemohu dýchat 

Jeď, rychle jeď... 

Ještě dvě zastávky

Už jdu ven

Dýchám

 

15.2.2021

I já mám obsedantně kompulsivní poruchy 

Narozdíl od vás, však žeru hovna a ropuchy 

Chtějí z nás udělat 

stádo dementních lidoopů s mobily

(fámy a krámy) 

Raději sežeru puchýře ze zdechlé kobyly

Zpívám si sám, jen s malou opicí

(šla čápata ulicí)

.... 

Smrt slaví

Ano, ano, ano! 

Vidíte, jak ji to, holku, baví? 

Ó, můj Bože 

Sežeru i tchoře

.... 

Zdrávas, Smrti!



14.2.2021

V posteli

...... 

Ležíce s černým kocourem na prsou

Usmívám se, mám zavřené oči

Žádné ženy, krom jedné už nebudou 

Oči se točí a točí

...... 

Dědečkův stolek podpírá mou nohu 

"Dědečku, prosím, co ještě zmohu?" 

"Všechno a nic."

...... 

Buď popraven, můj drahý příteli 

"Jak se ti daří?" 

(visací zámky na něm visely) 

"Bože, právě jsem viděl stáří..."

(a mezitím bába lektvar vaří) 

...... 

Už jdou, už jdou! 

A nadšeně volají:

"My chceme popravu, my chceme popravu…"

 

13.2.2021

Netřeba dovolovat našim obavám, 

aby kurvily naše naděje

Tisíce nasraných adolescentů

Tisíce zmrzačených pacientů 

Probíhá boj o nadvládu nad termostatem

(platí se blátem a zlatem) 

Tisíce kryplů demoluje mizející svět,

zatímco se ze mě stává mladý děd

 

12.2.2021

Tinnitus is my morning, my day and my night  

Tinnitus is an angel that lives in my ears

Tinnitus is the whisper of my strings

Tinnitus is the rustling 

of the wings of birds flying too high

Tinnitus never sleeps or breathes

Tinnitus only is

 

11.2.2021

Páteř se mu náhle zlomila 

On zemřel cestou do kina 

U odpadového koše spal 

Až ho sníh zasypal

Na jaře vykvetl 

Vyrostl až do nebe

Mráz ani bolest 

Ho už nezebe

 

10.2.2021

Kouřím Marlboro s ohavnou krabičkou

Hhh

Zmrznul mi mozek 

Existuje vzácný jev 

Sphenopalatine ganglioneuralgia

Nemám s ním nic společného 

Přesto mi zmrznul mozek 

A kouřím Marlbora s ohavnou krabičkou 

Hhh 

Se zmraženým mozkem, s cigaretou v koutku úst, půjdu až tam, kde budu navěky sám 

Hhh

 

 

9.2.2021

Kartičky, básničky

Jsem laminofil, ne nekrofil

Písničky i sračičky

Jsem laminofil, ne pedofil 

Ano 

Konečně jsem se zamiloval 

Laminovačka má oblá 

Ach 

Je tak teplá, tak dobrá 

Eh, oh

Žbuch

 

8.2.2021

Jenom na čas

Vypnu vypínače 

Snímače 

A vysílače

Jen červenou kontrolku nechám zapnutou 

A jemné elektrické šoky 

Budou procházeti mnou

 

7.2.2021

Jaro je za dveřmi

Bůh roztáhne čtyři ruce

Jimi mě lehce udeří 

Vstávej 

Začíná 

Evoluce

Robůtek Bíba se na to dívá 

Pomyslí si 

Bude psina

 

6.2.2021 - Dáklesty

Uno paka Dáklesty

Nepodejdi z té cesty 

Jutú u bábé

Tu my se máme 

Neotenie, Gulemie 

I tá má melódie 

Zvučí, píská, sérdce hněte 

Co mám

Vy 

Nechcete 

Uno paka Dáklesty

(u cesty šelesty) 

Bože, co mám 

Nedám

 

5.2.2021 Robůtek Bíba

Robůtek Bíba díval se z hory dolů

Viděl lesy a řeky 

Viděl louky a daleké pláně 

Tam dole žilo mnoho

 podivuhodných zvířat i malého hmyzu

I robůtek Bíba sešel dolů z hory

Potkal medvěda: "Budeme kamarádi?," zeptal se. 

Medvěd zabručel 

Sedl mu na rameno barevný motýl 

"Budeme kamarádi?, " otázal se 

Motýl mlčky odletěl 

Robůtek Bíba pochodoval tam a sem 

Potkával mnoho různých tvorů, ale žádný z nich na jeho otázku neodpověděl 

I sedl si do trávy a čichal ke květinám 

"To jsou moji přátelé," zaradoval se robůtek Bíba

Tak robůtek Bíba našel přátele 

Lehl si na záda, díval se do nebe a celý jeho svět voněl

 

4.2.2021 - Robůtek Bíba

Robůtek Bíba šel do světa 

Ó jak se podivil 

Ó jak velká je ta planeta 

Robůtek Bíba pochodoval vpřed 

Ó jak se podivil 

Ó jak velký je ten svět 

Robůtek Bíba pochodoval tam a sem 

Ó jak se podivil 

Ó jak velká je ta zem 

Robůtek Bíba vystoupal na horu

Rozdělal oheň 

A zazpíval v tenoru

Ó jak se mám, že jsem tu jen sám

 

3.2.2021

Svou kůži zaživa stahuji

Srdíčka na penis maluji 

Jó jó hó

Krávy dó 

Mléko pro Child 

Jsem Wild! 

 

Jsem Wild!

 

2.2.2021

Rozřízla ho cirkulárka téměř ve dví

Týden umíral a zjevovali se mu andělé 

Slunce prozářilo stíny 

I můj cíl jediný: 

Nesestoupit ze započaté cesty 

Neřknuli 

Zůstat v celku 

A žrát petrželku

 

1.2.2021

Umělá květina

Ve sklenici s vodou

Polykám ji očima

Drbám se za uchem nohou 

Cigarety, moje děti

Umírají na mých rtech

Kouřím čtyři století

A viselci na stromech

Kouří též 

Tutéž 

 

 

Značku

5.3.2021  (upr. 8.3.2021)
Leden 2021 - Conway's World

Příspěvek je součástí seriálu: Leden 2021 - Conway's World   *  Únor 2021 - Conway's world   *  Březen 2021 - Conway's world

 

Marek Šolmes Srazil: 

Denní chléb, aneb Conway's world 

Prokletí může být někdy i pitoreskně zábavné  *

Online výtisk 

První ročník - 2021

* Prokletí může být i smrtelně návykové 

Poznámka pro čtenáře : Furt se to někde mění. Nahoře, dole, různě a zničeho nic. Čtenáři bděte! 

 

 

Ještě jedna poznámka pro čtenáře: Existují  i měsíční fyzické výtisky (viz obrázky), ale těch je děsně málo. 

Conway's world video :

https://photos.app.goo.gl/h9s55mAgzwFWowWq7

 

 

Leden 2021

 

31.1.2021

Je večer

Přichází chlad 

Je mi trochu úzko a mdlo 

V tom má dcera řekne:

"Musím se k tátovi priňuňat." 

A je zase dobře…

 

 

30.1.2021

Jo ho ho

Smrťák chodí okolo 

Kohopak si vybere?

Vytáhne mě z postele! 

Pak mě chytí za ruku 

A řekne:

"No tak pojď, 

Ty můj 

Kluku"

 

29.1.2021

Zemřela

Před pár dny 

Slzy mého přítele 

Slzy na mé tváři

Vzpomínám, jak mě tahala z vany, když jsem umíral depresí 

Vzpomínám, jak stavěla stan na pobřeží Itálie 

Jak se smála a koulela očima 

Jak jsme spolu vázali básnickou sbírku 

A jak řekla mé tehdejší přítelkyni:

"Jestli mu ještě jednou ublížíš, tak si tě podám." 

Smrt je vždycky dokonavá.

 

28.1.2021

Prober se, kamaráde

Zase přijde jaro 

S jarem přijde slunce a to staré slovo

Projdeš se okolo kostela a kolkolem hřbitova 

Natrháš modré kvítí i ten slunce třpyt 

A řekneš si:" johohó, toho bohdá nebude..." 

R. I. P.

 

 

27.1.2021

V noci

Není pomoci 

Ohnivá víla se mi zavrtává pod kůži

Mé myšlenky končí ve špinavé kaluži 

Už dlouho sním o tom, 

Že se ze mě stane kokon 

Prásk 

Prásk 

Mlask 

Mlask

 

26.1.2021

Zpíval jsem píseň

A odhalila se podstata 

Ňadra a kámen 

Spící židle 

Záhada zelenkavého papagája

Obnažená krása samoty

 

25.1.2021

Když kouřím a ten modrý vlídný dým stoupá k mrakům, které jsme s dcerkou namalovali na strop v koupelně, přemýšlím o psychiatrovi z Tracyho tygra

Jsem zblázněný 

Napořád 

Tedy až do smrti 

A po ní se budu vznášet jako růžové bubliny nad dětským parkem

 

 

24.1.2021

Dva prášky na spaní

Ani jeden na sraní 

Vlčí hlas mě láká se slovy:

"Pojď za mnou do houští."

Neodpovím 

Otočím se a prchám 

Srát a spát

 

23.1.2021

Dlouhý, předlouhý den

Opět roztahuji svá křídla 

Cítím 

Vnímám 

Dýchám 

Umírání jest můj každodenní kousek lásky 

Je to tak snadné

Navštivte mne 

Ukáži vám svůj Blue room 

Svého černého kocoura 

Svůj múzek, jenž je okorán obrovskou touhou 

Přesto dál zpívá, píše a stále se diví

Je to všechno vlastně psina 

Ahoj všichni 

Jsem zde, bez šatů a bez DPH 

Jen pro Vás

 

 

22.1.2021

Držím dcerku za ruku

Spí 

Dívám se na ni 

Její dech je tichá andělská píseň 

Růžová bublina na stropě mi připomíná toho, kým jsem 

Dnes bude krásný den

 

21.1.2021

Každý den spousty dětí

Učitel, kamarád a blázen 

Sním o zemi, kde budou všechny stavby pokreslené

Sluníčka, panenky, princezny, autíčka a já nad tím vším budu létat jako neviditelný mráček s voskovkou

Tutů, tutů 

Dej mi ještě minutu…

 

20.1.2021 

 

Hello miss Moon! 

Děkuji za odpověď 

Děkuji za vysvětlení 

Děkuji za informaci 

Děkuji za kýbl plný sraček 

 

19.1. 2021

Kafe a cigáro

Ve vaně bez špuntu

Černý kocour přede s automatickou pračkou 

Smím snít? 

Ach děti, děti 

Žiji jen pro vás

 

18.1.2021

Ráno ve vaně, samota

V srdci láska, na duši temnota 

Hmyz v uších zpívá 

Kra kla kra kve 

Rohatec a viselec sedíce u vany 

Kývají vesele hlavami 

A já? 

Zírám

 

1.-17.1.2021

Počátek vstupu do vrátek 

 Znovuzrození, nýbrž kýho výra 

Je to sen nebo nová Milá?

Vrátila se z dlouhé cesty

Putovala lesy </


Dance for me (poezie, Šimon Jan Zrno) • Všimla sis (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Tiší (poezie, Maitter) • Pan Leslie (poezie, Jaroslav Alétotaky) • bouřlivý porod (poezie, kolemjdoucí) • stroboskop (poezie, kolemjdoucí)
    

20.2.2021
stroboskop
tak nějak nepřítomný
život je stroboskop
tak nějak přítomný
boháč se potká
vypravěčem
na rozhraní světla a tmy
strhne mu šátek i šaty
a vlepí šediny
kdy v mžiku stáří
zhnusí mu stehna jeho žen
krásky v držky šklebu
kladivo taky kabriolet
i pumy v kleci pojdou
a vypravěč potká se
bohatýrem
život je stroboskop
20.2.2021
bouřlivý porod
odlouplo se to šedivé strašidelné nebe od země
stromy zakřičely křauáá
a někomu podařilo se odříznout si sousto jehněčí
na vidličku
na vidličku po němcích
zachvěla se hladina čaje
oko mrklo
a svatí
svatí ti giv mí fajf nastavili bloudícím
úúúú, tak hučí uragán
veť mě ve dmě
k orákulu, ke studánce, na kolena
zařvala
a hlava ozvala se auááá
je to tu
něgdo umřel
něgdo se narodil
půlnoc zrodila den
kolo se pootočilo jezdec je nakoněn
babička se dala do pletení z tarotového klubka
bouře rodí hrdiny

 

16.2.2021
Pan Leslie

Pan Leslie
je dnes skleslý
tak si
na své sesli
kreslí
lesklý
taxi
tak si
kreslí lepší vesmír
a přes knír
pěstí si jezdí
ode zdi ke zdi

Pan Leslie
poslední dobou nespí
je poněkud přešlý
a je mu spíš hůř než líp...

...mezitím venku napadne sníh
zítra zas další přes ten dnešní

Pan Leslie
už stěží
ví, co je štěstí
co ho těší a co je hezký
poslední dobou ani nic nesní
poslední dobou ani nesní
o tom, co se nesmí
sny ho přešly
jak Presley z desky z dětství
jak dědci ze sousedství...

...mezitím lesklý taxi
zabrzdí v dešti
u zdi
pod mladou třešní.

 

15.2.2021
Tiší

Plicní váčky saju do sucha

tebe vydělám a v klíně kůží

kůži zardousím

spolknu co mi prýští do ucha

a ve vousech ti uvízne

jak ses chutí mých rukou skoro dusil

(už na špičce)

a usnul docela sám

i se mnou v tom řvoucím potu

 

10.2.2021
Všimla sis

Všimla sis
že ty stromy
pod kterejma jsme skoro nespali
jsou teď nahý
a ta stáň svítí do města
úplně prozrazená?

4.2.2021
Dance for me

v propadání držím malý kamínek
že jsem úchyl stárnoucí
čas mění co hrou zdrží
hroucené vydržení
(the title is silent)
nevyslovovaný é


Už jsme se etablovali. (poezie, Božetěch Sraček) • Výpusť (poezie, Maitter) • To byly časy (poezie, Tomáš Recht)
    

25.1.2021
To byly časy

To jsi si
mývávala vlasy
když jsi
mívávala vlasy


někdy s tvrdym
jindy s měkkym
někdy sama
jindy s někym

17.1.2021
Výpusť

Jsem v cípu vlastní únavy

Poskládaná z rýh

a ze stop

A visím vyju

na cizích ramenou

Roztřepená v jádru čísi mrtvoly

hniju a prorůstám zemí

a zavírám jí hubu

nohy

vůní sklepů v panelácích

sfackovanou novým akrylem

14.1.2021
Už jsme se etablovali.

Už jsme se etablovali.
Établir!
Nastolili jsme se
a teď sedíme na stole
a příliš na sebe upozorňujeme
a čekáme
až nás sežerou.


Pátrání (poezie, adampomahac) • Vánoční (poezie, Jaroslav Alétotaky)
    

21.12.2020
Vánoční

Chovám se jako dítě
liju Ti víno na podlahu
a Ty musíš povolit objetí
a Ty musíš říct, že už je čas
usmíváš se
a rytmus Ti rozehrává tělo
děkuješ mi za vyslechunutí
zatímco ve vzduchu visí
všechno co nezaznělo

20.12.2020
Pátrání

Pátrání
kola děje
Jsou už takové mladé slupky, racionálně uvažující, poradci
rozum versus
ticho vs. blížící se lidi co neublíží
no tak někdo umře no
křikl a zabil mouchu půllitrem
ta moucha se mu obtiskla, na čelo, piva
už dlouhá léta kreslí, podlahu
a spánek promítá
už dlouho sem nepatřím
vzpomínka
jiskřila
k davu ohlušujících bouří
o kterých neví
nevím
ty dobroty útočí, v ranním pysku
medvídek z trávy hromosvodem tančí
a pán se dívá


Překvapený (poezie, fanky) • Lodivod (poezie, peterkey) • Ždíbance asymetrické (poezie, Redakce) • Našla jsem (poezie, Nesmyslon) • Planout (poezie, Tomáš Recht) • (bez názvu) (poezie, Jaroslav Alétotaky)
    

29.11.2020
(bez názvu)

Sedněme na vlak
a pojeďme někam

Mám s sebou mapy
celýho světa.

29.11.2020
Planout

Planout
planou nadějí
planout, plynout

Plynout
splynout s peřejí
plynout, planout

Linout se s melodií
větrem zpívanou
a s ním vanout

Se slzou slanou
na zem skanout

22.11.2020
Našla jsem

Moc pěkný prkna
tak akorát na rakev
dokonce jsou
už na černo natřený 

 

Moc pěkný prkna
jen ještě v žilách krev
přenáší do srdce
jeho vlastní ozvěny 

 

Tak ještě kladivo
spony a hřebíky
přichystat v ústranní 
svůj dnešní nocleh

 

Vrátit se do sebe
a začít od píky
dneska už nestihnu
- cítím to v kostech 

21.11.2020  (upr. 22.11.2020)
Ždíbance asymetrické

Žbrblat blembáky?

Žbleptat brmbolce?

Nikterak brmbolce 

i když jsou dozajista brmbolce 

strašně krásné.

Blimbat bumbolce.

Žňuchati ňafťany.

Poťapťat ňamňoušky.

Uňamňat ňuňáky.

Vypustit papoušky

ujařmit tučňáky.

Nípat něhu.

Kloktat dehet.

Zflašit pleš

Přistřevlit třblíka.

15.11.2020
Lodivod

Když ti vítr loď rozkymácí,

uprostřed divokých vod.

Když se ti maják v mracích ztrácí,

jsem tu já, tvůj lodivod.

 

Jsem tu já, kdo navede tvou bárku k cíli.

Já, kdo skasá plachty, vítr sílí.

Já, kdo každou bouří provede tě.

Já, kdo miluje tě.

Já, kdo miluje tě.

 

Když ti voda podpalubí smáčí,

rychle popadnu džber.

Když se ti na kompasu střelka protáčí,

jen já ti ukážu směr.

 

Jsem tu já, kdo navede tvou bárku k cíli.

Já, kdo skasá plachty, vítr sílí.

Já, kdo každou bouří provede tě.

Já, kdo miluje tě.

Já, kdo miluje tě.

 

Až utopíš se v temné noci,

má světlice nebe rozzáří.

Jen se mnou můžeš šťastná plout.

Jenom se mnou budeš šťastná plout.

Jenom se mnou musíš šťastná plout!

3.11.2020
Překvapený

S překvapením shledávám, jak jsem upovídaný
s překvapením shledávám, jak jsem zamlklý
s překvapením shledávám, jaká jsem citlivka
s překvapením shledávám, jak jsem neohrabaný
s překvapením shledávám, jak jsem důležitý
s překvapením shledávám, jaká jsem sralbotka.

 

Kdo jsem?

 

Kdepak
tuhle otázku jsem si přestal klást už před lety
a rozhodl se, že je prázdná
a tak
s překvapením shledávám, že mě vůbec překvapuje
že se nepoznávám.


že bytí je velká drzost (poezie, kolemjdoucí) • něco pořídit (poezie, kolemjdoucí) • Poučka (poezie, Nesmyslon) • dětská hra (poezie, kolemjdoucí) • saucer full of secret (poezie, kolemjdoucí) • úlitba (poezie, kolemjdoucí) • vidět (poezie, kolemjdoucí) • poletování (poezie, kolemjdoucí) • hukot (poezie, kolemjdoucí) • nepokládej (poezie, kolemjdoucí) • Samsara (poezie, Pan Žu)
    

26.10.2020
Samsara

Tak Ty prej už víš
co je to touha
že je sobecká
že je to klam ega
přivlastnění
identifikace
objektifikace
a že je zbytečná a hloupá

ale jestlipak víš,
co je to vášeň
co je chtíč a chtivost
smyslnost a přitažlivost
ztráta rozumu, pomatení smyslů
a bláznovství?

kladeš mi otázky jako král Milinda
a v žilách už Ti koluje jed
Tvoje město hoří
a Tvoje hrdinská pohodlnost
vyjednává příměří.

15.10.2020
nepokládej
prosím, nepokládej mě za postel
když na mně ležíš
prosím, nepokládej mě za dům
když ve mně přebýváš
nepokládej mě za horu
když mě hledáš
nepokládej mě, prosím, za otázku
když se ptáš
 
 
 
 
6.10.2020
hukot

naplivali do očí svým dětem, nevědouce že si zastřeli zrak, pak taky pobodali stromy na hrobech jejich předků, zemi odkryli šat, kosti míchali s lhostejností a jedem, a sypali to do těch ran že i vrány padly bez letu, zapomněli jaksi že výška je přímo úměrná hloubce a mastnota zalepila jim uši, neslyšeli ten vlak, ani zvony přejezdu, pokropí je těla ptáků, co se navrátí raději k svému, ani beton nezakryje krvácející duše, ani slova o svobodě a beznaději

6.10.2020
poletování
takové to - ranní poletování
kondenzát bez odporu
bez tělesnosti se špetkou v prstech
jakkoli nastrojený přijde úsvit
budeš nahý osvětlen předlouhým stínem tmy
že prach a roztoči z perutí
zastaví dech
do pádu na zádech
takové to ranní poletování
odporů a kondenzátorů
a vůně rezin
6.10.2020
vidět
a ty se zeptáš jaké je to vidět
tak útlocitně
že dostane se ti odpovědi
jaké je to krouhat zelí tak šťavnaté
s šustěním dlaní mnutých
kdesi vzadu
v druhém obraze
s vidinou zajištěné zimy
a pečeného bůčku
při práskajících kamnech
pukajících polen
krouháš zelí šťavnaté
a už cítíš jeho plnost a zdraví
když tu
zeptáš se
jaké je to vidět
tak opravdově...
v té chvíli na kruhadle svojí hlavu
bezděčně připravuješ
 
6.10.2020
úlitba
myslíš že osolená voda
máslo roztavené
pot s prstí
káva černá jak čínský lak
a tabáku dým stoupající
jako úlitba postačí
za ty kteří zapomněli
uléhat s bázní
nebo motorový olej
vetřený do kůže
nafta
nebo fridex
sladký píti?
6.10.2020
saucer full of secret
síla tě může chránit
ale může tě i stlouct
síla stoupá k nebesům
a padá do temnot
jako šumivé víno v uších
a oheň v srdci
tamburína v údolí
za letu hus mlhou
výstřel zastavený v čase
pohled opeřeného
nebo jeho dotyk
perutí po šíji
voda do rozpáleného tuku
moaré časoprostoru
talíře plného tajemství
6.10.2020
dětská hra
je to jenom dětská hra za přepážkou
tvářit se vážně
je dětská hra politika
není nic váha soudce
proti slovům pěnic
a mám opětovat občane
že mi jako přišlo psaní
že si půjčuji a že přebírám
že beru plnou odpovědnost
za něco co jsem nepsal
je dětská hra prodat ti chléb
je k smíchu dát ti peníze
za něco co jsi nepsal
za něco co jsi nestvořil
6.10.2020
Poučka

Nemáš dělat kraviny
- teď nebyla bys smutná

 

Jenže dělat kraviny
Je v životě věc nutná

4.10.2020
něco pořídit
musíš si pořídit něco
něco pěkného, něco co polyká
žaludek co má na žal
něco na co zaklikáš a je
ti aspoň trochu blaze
gdyž obklopí tě bazén
"vypuštěný jsem"
vyrrývá ti Sodoma
znova a znova ash na dřeň
něco hebkého na ránu
kterou si rozryješ
sebelítost Siamskou
přitiskneš si k tělu
i s tím ostrým
4.10.2020
že bytí je velká drzost
že bytí jest velká drzost
nalili nám do hlav
nejistoty točí, revolver
ruleta ruská, na kost
dost bezděctví na to
zatáhnout rolety
zamknout si zlato
a v šeru si tu seru
v očích vytřeštěný
svět v závěsu
a zas Média
buší zbytky duše
že zmizela radost
že bytí jest velká drzost

putovník (poezie, fanky) • dnešek natavený (poezie, kolemjdoucí) • po dráze (poezie, kolemjdoucí) • ježíškrvívaruje tu (poezie, kolemjdoucí)
    

10.9.2020
ježíškrvívaruje tu
co je pro nás básnická tvorba
křišťál syntaxe
jaksi porozhlédnutí řozbřeskem
životní praxe
půda krmí ptáky za traktorem
a krví ježíš varuje tu
že brzo servou z tebe další vizi
motory veleryb
absolventi unešení prvním sektem
bohemia ten pocit
a teqilla, a bene
to je pro proroka
po početí, za zenitem
to co hledáme
rozklad syntaxe
jaksi rozhlédnutí porozbřeskem
ptáci krmí půdu před strojem
a ježíš krví varuje tu
 
10.9.2020
po dráze
roluje po dráze
a goldenem
dráhu za kostelem
absorbovat
mlhu v rákosí
nabrousit po dráze
masturbovat
zdi by odřel
nehet vetnul
do opuky
kostel těla
rozhlédnul se
pomalu krouží
kladivem hlavy
údolí hoří
chtěl se svěřit
ne sevřít
nabrousit po dráze
opustit
ne, odpustit
nehty vetnout
po dráze
10.9.2020
dnešek natavený
jaksi natavený je dnešek
tendence opařené, samet
bešamel přijet měl
ale prej mu ujel
svetr se mu párá
s každym metrem je víc nahej
jakoby prej není ve svý kůži
že mu je život malej
že se mu ježí
že mu mrazí
je jak naraženej
opeřeřený za ramenem
polívkou se dívá
něco cítil, pohled
tmavá hlubočina temnomodří
ani páv už nepoznává
nemá prej oči
oči, oči fokus
s každym metrem je víc nahej
natrženej
provazochodec
8.9.2020
putovník

putovnikanebdostanesedal


Když zas voníš (poezie, Jaroslav Alétotaky) • Zmatky (poezie, Jorka Mouken) • Špatné (poezie, Šimon Jan Zrno) • Černý scénář (poezie, Šimon Jan Zrno) • Sklenice bez okurek (poezie, Pepa) • (bez názvu) (poezie, Božetěch Sraček) • Volné verše (poezie, peterkey)
    

31.8.2020  (upr. 4.9.2020)
Volné verše

Zaslechl jsem volné verše a ustrnul nad jejich krásou. Byly tak nespoutané, prosté vzájemného očekávání, nutnosti podřídit se jeden druhému v předepsaný soulad rýmu (lhostejno-li obkročmo, sdruženě či jinak).

Vzduch voněl po dešti.

Připlouvaly a zase mizely ve zdánlivě nahodilém sledu. A zpívaly. O životě, v detailech i celku, o chvíli i věčnosti.

Civěl jsem na ně v marné potřebě přijít na kloub jejich kráse. Nebyla ve shodě, souladu, rytmu. Vzpíraly se všem predikcím a očekáváním.

Byl jsem jimi znepokojen. Člověk po čase uspokojení odvykne nejistotě a pochyby jsou tou nejkratší cestou do pekel.

Zavrhnout bezpečí a řád prvků Védské metriky, pohrdnout poctivou krásou asonancí a rýmů... Jen pro dočasné poblouznění nepravidelnou poesií?

Na rýmovačky je přeci spoleh! Slova naplňují předem určená schémata, neporušitelná forma omezuje, zároveň však podněcuje k tvořivosti! Rigidní struktury projasňují tu neotřelé rýmy, onde pitoreskní zvukomalebnosti, jinde zas potměšilá, byť jen drobná rebélie proti pravidlům.

Nic z té cudné krásy volné verše neozdobí – jsou na to příliš volné! Oslňují čtenáře svou lascivní, prvoplánovou provokací, pozlátkem laciné a falešné svobody.

Je potřeba vymezit se proti volným veršům, které jako mor napadají srdce našich tvůrců a obracejí je od skutečných hodnot. Musíme kategoricky, s pádnou rozhodností, zakročit proti nezodpovědnému experimentu volného verše, než rozklíží po staletí budovaný řád naší poesie! Zastavme ony samozvané proroky dekadence, padlé anděly skutečné poesie, neschopné podřídit se zvyku, obětovat zlomek svobody pro blaho rýmu!

Pro blaho rýmu je totiž bezpodmínečně nutné dodržovat pravidla! Kým bychom byli bez všech těch jambů, trochejí a hexametrů? Zvěří bezbožně se oddávající smilstvu v předpraží ráje! I ta nejhloupější ovce v pastýřově stádě ctí sílu jeho hole a štěkot ovčáků, neb řád z nich plynoucí bachor jí plní a solí suché stvoly.

Bez pravidel stejně tak poesie mění se nutně v bezbřehý proud nesmyslnosti, žvást, brak!

Bez požehnání pravidel, bez svátosti omezení není krásy. Není volnosti!

Zastavme volné verše, než ovládnou naše srdce!

Zastavme volné verše!

25.8.2020
(bez názvu)

Chceš mě nemilovat.
Jak Ti to jde?
Mám Ti fandit?
Na to nejkrásnější, co jsi mi dala v sobě vidět
Ti mám pomoci házet hlínu?
Mám tomu říkat respekt?
Mám Ti ho dát z Lásky?

19.8.2020
Sklenice bez okurek

Sklenice bez okurek,

zbytek slávy.

Ach.

Okurky člověče,

mám je rád.

Teď mi zbyl jen smradlavej ocas zeleniny z láku.

A chlast.

Ten Mám taky rád.

A Taky smrdí.

Ve tmě noci,

až moc dobře.

Čím to je,

čím to že..

---

Je zase druhej den.

Zůstaň si střízlivej.

Sedím,

 

s životní kocovinou,

bez stresu,

v klidu na sedačce,

nohy na stole.

 

A na tom stole vedle nohou,

koukám na prázdnou sklenici,

… vod vokurek.

19.8.2020
Černý scénář

Černý scénář mi přirostl k srdci

pravda je prostá: hraju si s barvami

duhový poník

a keramický ptáček

umělec ze setrvačnosti malířem

paměť z uzlíčků vody

má lakýrník

scénická poznámka:

měl bych

sochy učit

jako totem Slepýš?

18.8.2020
Špatné

když konečně prší

i přes to, že vedro ustává

skrývám se

na mnoha záchodech

nemluvím pro ruce a nohy artikulované

i když se neštěstí nebouří

cítím, že už to moc dlouho dál nepůjde

vypění mi likvor cerebrospinalis

nadoraz už nemohu plnit

dvanáctistranné kyblíky mlžných dní

přestane to být natěsno a jen tak tak

skrývám svou mnohou Slabost

svou absentující důstojnost, svou Pravdu

skrývám záchvaty bestiální zrudlosti

 

takové stavy jsou špatné

když nic špatného neděje se

17.8.2020
Zmatky

Píšu si nočníček

a čůrám na deníček.

12.8.2020
Když zas voníš

Když zas voníš
u mých dveří
růžovými keři
když zas voním
u Tvých dveří
jako šeřík
vstáváš z peřin
zas věřím
že dá se přežít
bez otěží

když zas lepíš
moje oči
spící
svící
když zas lepím
Tvoje oči
pryskyřicí
zase chci
říci jací
jsme to snílci

když za zvěří
jeden druhému
vydáme se
v lese

když zas ráno
se zas viním.


A co když se tě někdo zeptá „Jak se máš?“ (poezie, Šimon Jan Zrno) • Proč z oblohy mizí hvězdy (poezie, P(ř)íšeRadka) • Poslední Nedvěd (poezie, redakce) • Nouzový stav Bláznů (poezie, redakce)
    

26.7.2020
Nouzový stav Bláznů
26.7.2020
Poslední Nedvěd

Šel jsem parkem v pět, zhroutil se mi svět
šel jsem parkem v šest, fetky měly siestu
šel jsem parkem v sedm, dal jsem Hedu červům
šel jsem parkem v osm, byl to velkej posun
šel jsem parkem v devět, stál tam lední Nedvěd
šel jsem parkem v deset, to už jsem si nesed
šel jsem parkem v jebenáct, byla jsi z toho vyjevená
šel jsem parkem v poledne, stejně jako posledně
šel jsem parkem v jednu, cíl je v nedohlednu
šel jsem parkem ve dvě, byl tam zase polední Nedvěd
nepřišel jsem ve tři, no tak teď mě setři
šel jsem parkem ve čtyři, byli se tam šermíři

(...)

4.7.2020
Proč z oblohy mizí hvězdy

Stává se,

že samovolně začnu brousit nože

a přemýšlím, kde by ti asi slušely nejvíce. 

jestli mám zvolit přímou cestu do hrudi

nebo to vzít oklikou skrz duši a

několik citových zkratů.

 

Někdy se stává,

že prostě zabouchnu dveře

a doufám, že zmizí ze zdi,

abys je už nikdy nemohl otevřít.

Abys za nimi zůstal sám 

a  já mohla dosyta plakat

a konečně přijít na to, 

proč den střídá noc

a proč z oblohy mizí hvězdy

a proč se z dvou společných životů

vytrácí láska

a zůstává jen na dně

skoro neviditelná.

Nechává se nahradit

hněvem a prostořekostí.

Nechává se smést do kouta

a asi už nechce být 

znovu objevena.

 

Někdy si říkám,

že všechna ta nenávist není upřímná

a chci tomu vnitřnímu hlasu uvěřit. 

Obrátit na nový list a

zašít si srdce odpuštěním.

Znovu Tě milovat a

nevidět tvou 

lhostejnost.

4.7.2020
A co když se tě někdo zeptá „Jak se máš?“

nikdy jsem neviděl racka

jak by brečel

nad bělostí pláže dní

kamínky i písek mlčí

rybáři se ptají

když tě zastaví

návnady chechtající

rybáři v písku se propadají

s všedním dnem kolem

za ruku jdem

když rybáři s pícháním

zalykávají a boří

v peří

na obzoru otázky svítají

jak se máš?“

bez břehu

na pláži

se mne ptají


bez názvu (poezie, AN')
    

11.6.2020
bez názvu

Prolétli jsme si navzájem životem.
Bez zastavení.
Na skok.
Jen na pár skleniček.
Proběhlo nám ústy na tisíc slov,
Ta podstatná
podstatná vůbec nebyla,
úplně zbytečně nadužívaná zájmena
a přídavná jména.
Přidaná hodnota k už tak drahým chvílím...
Hodnota přidaná jaksi navíc.
Co už nemuselo být.
Každé to tvoje "ty" a "s tebou"
teď splácím...
V poznámce pod čarou
bylo jen drobným písmem napsáno:
Nevěř alkoholikovi,
který píše básně.


Probouzení (poezie, Nesmyslon) • Strach (poezie, Nesmyslon) • Make love not war (poezie, Tomáš Recht) • Počátkem apokalypsy (poezie, Tomáš Recht) • Léto přichází (poezie, Šimon Jan Zrno) • Giovanni Boccaccio (poezie, Tomáš Recht) • Pondělní píseň (poezie, Tomáš Recht) • V jiném životě (poezie, Šimon Jan Zrno) • To Běto (poezie, Tomáš Recht)
    

23.5.2020
To Běto

Tobě to Běto sluší s kuší
Tobě to Běto sluší v róbě
Tobě to Běto sluší v hrobě
v róbě s kuší to sluší Tobě

Tebe to Běto vzruší s tuší
Tobě to Běto sluší s duší
V Tobě to Běto buší Tobě to
sluší v ovzduší Tobě Běto

Neber to Běto neber to blbě
Tobě to Běto sluší v troubě
Neber to Běto hloupě Tobě to
v róbě sluší fakt dobrá koupě!

23.5.2020
V jiném životě

svět ztratil něco ze své barvy

touch of reálný svět

touché still

slzy nejdou ven, snad jindy

nechápu, co se děje

možná by to mělo být

20.5.2020
Pondělní píseň

Už mám zase motivaci
skládat rýmy na matraci
přemýšlím teď, kde jen začít
budu si to dělat, jak chci

Dnes jsou v akci lumírovci
Z dovči přivez Lumír ovci
Venku kvete jílovec
tiše ovci jílovec

Na jílovec maďal
jde kůrovec z Maďar
Já měl včera beďar
dnes už se mi vstřebal

Pozítří je středa
půjdu pro dvě dřeva
dám ty dřeva křížem
kříž tím bude zřízen

Přijde k němu zřízenec
bude to můj zpřízněnec
řekne že má žízeň
zazpívám mu píseň

Až ta píseň dohraje
posedíme u čaje
a po třetím zálevu
cosi v dálce zahlédnu

zahledím se do dálky
vyndám božku z obálky
taky ňáký klobásky
a pak svatý obrázky

postavím to do kruhu
upevním se v popruhu
vystřelím se prakem
pánu Bohu do oken.

20.5.2020
Giovanni Boccaccio

Jde Cameron po ulici

pod pravicí brokovnici

jde Cameron Diaz

pro Cabernet Shiraz

12.5.2020
Léto přichází

Ani ten jednodenní sníh nevydrží

duchovně konzistentní

červenec je můj měsíc, moje horkost

léto je pro mě podzimem jara

před zimou, co asi nikdy nevysvětlím

tíha se nemohla přibližovat

musela poklesnout jako náhlá přikrývka

stal jsem se trpným aktérem defenestrace

jsem teď pryč z bašty průběhu

kde jsem měl pod kontrolou svoji vládu

teď proved comeback zlý pán

zvrátil se a zvrací, obrací se a opět vrací

rádio by vlezle dodalo:

summer is coming, summer is coming

rádio však šumivě není

radio is down

man is down

7.5.2020
Počátkem apokalypsy

Někdy koncem zrození

kdy šlo o souložení

zdálo se, že jsou věci v cajku

a že jsou ložený.

 

Počátkem apokalypsy

řekla jsi čau a polib si

co se to stalo v mezičase

kde jsme to zakopali psy?

7.5.2020
Make love not war

slovo dalo slovo

olovo dalo olovo

šlo jen o slovo

(jalové)

šlo jen vo love

oslové

volové

7.5.2020
Strach

Dávej si pozor

v nelehkých časech

čemu se věnuješ

a čemu věříš

 

Dávej si pozor

na čem ses zasek‘

proč na místě stojíš

A uvnitř běžíš

 

Postav se strachu

v nelehkých časech

aby tě nepozřel

ten zlej s velkým Ď

 

Ze všeho nejradši

živí se strachem

a pozře i tebe

když zjistí

žes uvízl

7.5.2020
Probouzení

Ještě se válí ve svěží trávě

spadané listí z podzimu

a trochu šustí, trochu škrábe

a hlína ještě studí

 

Ci-ty! Ci-ty! Ci-ty! Ci-ty!

 

Křičí pěvec, jehož jméno neznám

a má pravdu ten vyvedenej ptáček

 

Je načase vykvést - následovat fialky

Vycházet dřív a později zapadat

 

Slyšet píseň v každém zvuku

- a ty zvuky milovat

 

Zapouštět kořínky do každé chvíle

Z chvilek a pocitů hnízdo si stavět

 

Je na čase celou svou náručí

obejmout svět

 

A - i když se často opile motá

znovu se zamilovat

do života


Následuj dav (poezie, Nesmyslon) • Bojíš-li se (poezie, Nesmyslon) • Arion (poezie, Kulturni p_rnograf) • Slowmotion emotion (poezie, Nesmyslon) • Jen tak jet tramvají (poezie, AN') • Sny se zazdají (poezie, Šimon Jan Zrno) • Ovidie, já tě zabiju (poezie, Šimon Jan Zrno) • Středy po čtvrtcích (poezie, Šimon Jan Zrno) • Rdousící se prase (poezie, Šimon Jan Zrno) • Oblíbené trasy (poezie, JaNe) • Bojsa (poezie, Šimon Jan Zrno) • Množný číslo slova „sám“ (poezie, Nesmyslon) • 511 (poezie, Civínová)
    

25.4.2020
511

Taky máš někdy pocit
že každý slovo je cizinec
každý mikroposun od významu dýka?

5.7.2019
oblíkli jsme dědečkovo tělo 
do levisek a westernových koní
pomáháš pohřebákům
všechno kolem mě dá urputnou práci
pětsetjedničky na něm visí

jak se tohle splácí?
vděčnost
láska, ty, já
a moji draci.

23.4.2020
Množný číslo slova „sám“

Ty nejsi spasitel

a ani já nejsem

každej sám v sobě

zmíráme děsem

 

Každej sám sobě

svým vlastním bachařem

tak co si můžeme

dát vlastně navzájem?

Co jsi zač

a co jsem zač já

jsme vůbec k něčemu

- spolu my dva?

 

Jsme podle všeho

nesourodí jedinci

já se líbám s deštěm

ty miluješ se s vichřicí

 

Což chvílemi působí

ač je to omyl

že společně s živly

vzdycháme do tmy

 

Společně běžíme

jako laň se lvem

vzájemná kontrola

nad rychlostí, tempem

 

V bouři se zmítáme

a každej po svým

stébel se chytáme

a držíme kostým

 

Jsme topoly v nečase

V lásku sotva věřící

a zatímco se líbám s deštěm

ty jsi sbalil vichřici

23.4.2020
Bojsa

Zrozen v dešti
proti vodopádu Hospodinových slz
contra
nejistě, ale přesto sprintující
skrz čtvrtky
přes pomyslně věčnou cílovou rovinku
a bojí se
Však kdo ne?
Však kým může nebýt?
však jako každý jiný se i tento
jiný každým ptal:
Proč zrovna já nejsem slepý?
en noire vidí béžový obrys
zosobněného vaginálního ústrojí
a mimoto se bojí, mrzí ho to
a prosí za odpuštění dechu
zmatek mu tak dary přináší
(panu paní, to je jedno
hlavně že nosí včelařskou masku)
dary nejdo k zubařské prohlídce
a tak někdy blaží
proto ten, kdo se bojí
ledabyle si tenisky zauzluje
(a pak mu zblízka hola, hejsa
kaluž řekne)
věru blbě se běží
když osikou tíhu zašmodrchá
Navíc svět není stéblem, ač je stéblo světem
Navíc jsou úsměvy všem na nic.
navíc vším
jeden nanicovatější než druhý
jeden krásnější než druhý
hledající pátou nohu–oporu
klusá subjekt-pokrytec
se sudokopytníkem polepeným zodpovědností
v trojstupu jako jedno tělo, jedna duše
horší
než dimenze druhé tělo, druhá duše
přesto, ale i proto se bojí
avšak
navíc jako každý mlčí jinak
než se mlčí mluvením
(a chce odplout
v papírové lodičce do kanálu)

18.4.2020
Oblíbené trasy

Oblíbené trasy...

Třeba z Prahy na Beroun

To je tak krásná cesta

Že stojí za to jet ji vlakem

Znovu a znovu

Tam a zpátky

 

Oblíbené trasy od filozofie do postele

Nebo na pohovku

Co kdo doma má

A proto jet kdykoli

Na výlet vlakem

Znovu a znovu

Tam a zpátky 

 

Oblíbené trasy za pocitem

Že žiju

To jsou tak krásné cesty

Plné těšení a voňavých vzpomínek

Už jedu domů

Abys mohl být smutný

Že tam nejsem 

Znovu a znovu...

14.4.2020
Rdousící se prase

Dusno a přetemněno

bouchání

pleskající mráz na zádech

kvílící houkačka

bíle světelná

Před bouří parno a setinový smrad

puch a bomby neviditelných zvratků

neklidné chlapisko, je mu horko

děsné vedro a toho suchého potu!

bažina stahující kalhoty

bílá krev v reliéfu kapesníků

močál a pig squeal

dubisko z ozvěn epičnosti

na něm bleskový provaz

v kouři chroptění a chrochtání

v kouři z blesku Kristus

komunikuje ve vichru

neklidně

připomíná štěstí

na provaze smyčka, ve smyčce duch

podsvinče

zlom vaz!

14.4.2020
Středy po čtvrtcích

Pročpak si myslitelé neuvědomují
že nevyhnutelnost je v lidské moci
těžkopádný běh dne za dnem
je v lidských silách
vystřelit direkt do Bílé díry
a mít hned po sobotě březen před minutou
vždyť po čtvrtku dycky
přijde zase za nějakou dobu středa
a po ní další čtvrtek a pak
zase středa a dál jen další zas
středy po čtvrtcích
Početí po narození
nevěry po rozvodu

když takové pomyšlení na antimyšlení
pokradmu se k člověku přikrade
chce se jen chtít vůli mít
chce se najednou chcát
rozprsknout vnitřnosti
pryč z prosezených míst
novost neexistuje, melodie co prsty
vyťukávají neexistuje, šlamastyka
stresu neexistuje, siréna Deffessus
neexistuje, tajemství neexistujou
když se vše odhalilo až přeodhalilo
zaslepenost přeosvětlena a zas naopak

crushingly dense zvukové stěny
z trapného ticha po konverzaci sama se sebou
In the end of the day
is just a beginning of another day
valivé co

14.4.2020
Ovidie, já tě zabiju

Cos mi to udělal, bratře
mrtev kážeš Ars Igne
mně! lidem! Krásně a Zbytečně!
Krásným a Zbytečným
pekelníkům pozemským
za pokus dehydratovat mě
dehydrovaným infernem
tě sežehnu nesvěcenou vírou
na náhrobek si dám:
Zabil Ovidia vztekem“
svatě a podruhé, ty mámivá krvi!
za to, žes mě rozohnil
Ab igne ignem
za to, žes mě proti tobě postavil
za snahu utratit mou důstojnost
a touhu líbat nohy Ženštin
Pečlivě jsem vzplanutí
proměnil na uhlíky
na Karneval v uhlí Pekelnosti
z vypáleného do základů Ohněm
doutnal popel, vnouče Ohně (Ovidie)
plamen proti plamenu
bratr proti bratru
oheň proti ohni
sluha, pán a Pán zacházejí
se mnou nevycházejí – vše jde proti mně
Ale Jan je Zmatkem.
Zrno je klasou.
JÁ JSEM OHNĚM.
já sám
Jsem světlem, lampářem
transparentní pochodní
důstojnou zkratkou
k životu a pravdě, Kriste.
ars?
ars persona

13.4.2020
Sny se zazdají

na chvíli se vysvitne

vzkřísí zraky a zmizí

pak se šedě dřímá

nepřijdou-li oči na talíři

pruh světla zlatu vzácnější

pro snílky to dělávají

(na úsměvy zadělávají)

po zhasnutí do tmy se vytrácí

hvězdy bezesné noci naplní

na konci dne probuzení zpívá:

zvláštní, že slunce také spí...

13.4.2020
Jen tak jet tramvají

Jen tak jet tramvají

A vzpomínat na dříve

Kdy jsem vždy mívala

Aspoň dvě promile

Vzpomínat na kdysi

Matně jen na tváře

Divit se na stokrát

Jak Osud to dokáže...

 

Kdo koho provází

Kdo koho ztrácí

Vyznat se ve vztazích

Dává fakt práci

 

Jenom jet v tramvaji

Vidět a nevidět

Místa co skrývají

Na mnohé odpověď

Místa co vypráví

Pohádky o holce

Která se snažila

A žila dost divoce.. 

8.4.2020
Slowmotion emotion

Jsou chvíle

Kdy ustrne čas

A ticho je jak skelná vata

 

A ty cítíš jak

Se ti život tříští o zátylek

Periferním pohledem vnímáš

Průlet střepin

Jen těžko hledáš sílu

Se nárazu vzepřít

 

Dopadni tváří do prachu

Nebo to ustoj

– chytat tě nikdo nebude

Křič jako uragán

V tichosti naříkej

– nikdo si ani nevšimne

 

V takových chvílích

přestaň se bát

A na moment ustrň

společně s časem

máš přeci sebe

Ty nejsi sám!

 

Podrž ty chvíle

Kdy ustrne čas

A začni jim říkat

třeba

Šance

nebo

Příležitost

nebo

Život

4.4.2020
Arion

"Darujte mi život, když Vám daruji vše, co mám."

(Arion)

 

Namočit si rovná záda,

činí vlnám starost.

Pěvec se zlomenými křídly v purpurovém plášti,

první svého druhu,

rozechvěl ustálenou zvyklost

hřešit.

 

Lampami osvětlená cesta nevede vždy zpět.

Prázdné regály obchodů vystavují kulturní rozkvět.

Komár vysál sopku,

jež zastavila vlnobití

a daroval vládu lidem

Zmatek,

jež lze řídit konzervativně,

vždy mít připravenou pistoli

v šuplíku pracovního stolu s jedním nábojem.

 

Rozlitý nektar života rozehřeje povrch zimní louky

pestrými barvami lučního kvítí.

Betonové trosky nezrecyklovaných novostaveb

rozpadly se v čas.

Indiání duhového kmene,

na prázdné místo vysadili prastaré stromy

na věčnost pějící píseň.

Zlo svých předků hnijící z neznalosti

rozháněly děti tancem neřesti.

 

Muhammad nepřijal horu kostí vyskládanou v pedestial.

Při konání přežití,

o slávu nestál.

Popřel myšlenky,

v nichž člověk neobstál.

Mezi skalisky uzavřel svůj hněv.

Když vláčeli ho v davu,

rozdával úsměv.

Popravu zajistil mu milostivý soudce.

 

Slova překrývají skutky.

Raději neotvírat prastaré svitky,

z nichž Smutek lidstva lze vyčíst.

 

Vzducholoď pluje oblohou nad hlavami přeživších,

jak velryba vznášející se v oceánu.

Koukáme,

s údivem na postapokalyptický mechanický balet

tančící v nekonečném prostoru nad námi,

ze dna trosek zaniklého města.

Zažíváme zánik lidské pýchy,

jež odpadá s hořící živou hmotou vzducholodě

a upaluje zaživa nevěřící potomky Scyllia.

3.4.2020
Bojíš-li se

Bojíš-li se doopravdy

každý úkryt marný

 

Bojíš-li se hluboce

bát se budeš všude

 

Bojíš-li se – neutíkej!

Vždy bojíš se sám sebe

 

2014

 

3.4.2020
Následuj dav

Následuj dav

dav ví, kam jít

 

Následuj dav

dav ví, co si máš myslet

 

Následuj dav

dav ví, kam jít

 

Následuj dav

dav ví, co si počít

 

Následuj dav

s davem se neztratíš

 

Následuj dav

v davu snadno zmizíš

 

Následuj dav

a dav nebude následovat tebe

 

Následuj dav

Sám jsi, když v davu se obrátíš

 

Praha, 2014


Komu poděkovat (poezie, Nesmyslon) • Na vodě (poezie, Nesmyslon) • Něco uniká (poezie, Šimon Jan Zrno) • Depka a život a jiný hovadiny, (poezie, Pepa) • Ledový pot nemá zájem (poezie, Šimon Jan Zrno)
    

16.3.2020
Ledový pot nemá zájem

Profesor Kýbl mě kdysi polil

od té doby

zlost přelívám na vodováze

a neustále smrdím

vařícím potem…

 

mraz dívek a chlapců

míjí záda zaučeného

je zajmut a stále ho zajímá

vesmír beze hvězd

pod vypařujícími se brvami

10.3.2020
Depka a život a jiný hovadiny,

tělo moc slabý na píčoviny.

Bez nich to nemá smysl.

Do práce z práce…

Metrem. 

 

Den za dnem.

A Co je vlastně za den?

 

A hlavně,

Co je to za den?

Když ani neřekneš slovo kretén?

Nezanadáváš kámošovi.

Nepomluvíš kolegyni.

Nepoškádlíš ji svou hrubou mluvou.

Nevytvoříš rozpor.

Spor.

Ne Sport…

Metro blíží se,

A s ním další noc,

Anebo další den.

 

Nevím..

Zoufám si, 

Kdybych se jí aspoň tak zeptal.

 

Jestli neví co je to ten feminismus?

Nápověda:

Píčovina co by mi rozzářila den.

9.3.2020
Něco uniká

Na Nejvyšší hoře vrásčitější než Země

připijím s rozšlehaným pousmáním

moštem z hořkých plodů tréninku

a na té Nejvyšší hoře, vrásčitější než Země

jsem slzami podepsal mír

s Křečemi a bratrancem Smírem

zapili jsme to, smířeni s tím

zapili jsme to medovinou

a já zlézám dolů

k plážím z bílého peří

používám žebřík ze zledovatělého plynu

který se ke mně odmítá znát

který tak mizí a tak uniká

nepoužívám bungee jumping

ač vás k smrti respektuji, přátelé

nepoužívám stylizaci do sebe, syna Ereba

používám sebe jako návnadu na medvědy

na jejich služby

přestože si deníkovými škobrtnutími

tak mažu med kolem huby

a proto se tímhle musím ptát:

co dál, Dívko zlatě Zelezná?

co padá, a přesto nezapadá?

kterépak slunce je záludno propastí?

jakési křesadlo nedbá varování

ani proslzených znamení

a leze mezi mlejnské kameny…

píchá mě řiť od medu zamazaná

ale i proto, i pro taková proto

ten příběh nesedí…

mně, tedy ani ke mně v peklu či raji

co mi nepasuje Pane a Paní?

Jsi-li Fille fatale, kde jsem já?

Jsem-li geroj, v čem žiješ?

Tak se mi Louskáček zbláznil do kytar

neposlouchá mě a já mu vždy naslouchal

měl jsem snad políbit sen?

Měl jsem snad znásilnit sen?

Měl jsem se snad probudit?

Snad se probudím?

 

To všechno jest srdce vypovídající

to přítomné něco je

v budoucnu čekáním

a tak se familiérní existence

zdá být Očistcem ze špaget, ve kterém

snad náměsíčně brouzdáme…?

3.3.2020
Na vodě

Hluboké pochopení

mámivé pablesky jsoucna

hra světla a stínů

 

není důvod říkat všechno znova

co dávno bylo řečeno

 

přesto

souznění s hlubokou bytostí

vdechovaná radost

kořenící štěstí

 

ale proč to říkat všechno znovu

když všechno už se stalo

 

Prožitek

Exponované vědomí

napojení na proud

všechno je v pořádku

nikdy se nic nezmění

 

Ale proč vůbec psát poezii?

copak slova něco znamenají?

 

(léto 2019)

3.3.2020
Komu poděkovat

Poděkuj tomu

kdo ti velí

naivně se vyblít na ulici

 

Poděkuj tomu

kdo ti velí

milovat

 

Děkuj tomu

kdo ti nevelí

 

Děkuj sám sobě

tak dlouho

než sám sobě

odpovíš

že není vůbec zač

 

(podzim 2019)


Bez názvu (poezie, Civínová) • Osamělá duše (poezie, Jane) • Vzorky (poezie, Nesmyslon) • Geoda (poezie, Nesmyslon) • Zpřístupnit sbírky (poezie, Nesmyslon) • Chlad (poezie, Nesmyslon) • Audit ve skladu slzných krystalů (poezie, Civínová) • Spojení (poezie, Rogo) • Nevstoupim dvakrát (poezie, Nesmyslon) • (bez názvu) (poezie, Jane) • Déšť (poezie, Nesmyslon) • Stromy (začátek února) (poezie, Nesmyslon) • Z DUŠE.. (poezie, Janus) • Záblesk (poezie, fanky) • HORIZONTY (poezie, Janus) • Světy (poezie, Nesmyslon) • Šípková Růženka (poezie, Nesmyslon)
    

26.2.2020
Šípková Růženka

Za každou lásku

ve vlasech květina

za každé vzplanutí

výhon se popíná

 

Zplanělá růže

tak a křehká a divoká

ovíjí zápěstí

spánků se dotýká

 

Zarůstám do Lásky

listí mne chladí

trnoví probouzí

k něžnostem svádí

 

S každým koho miluji

trochu jinak rozkvétám

poupaty se obaluji

s růžemi se zaplétám

 

Jsem Šípková Růženka

pokrytá květy

v svém vzdušném zámku

prosnít chci věky

26.2.2020
Světy

Najdi si planetu

Pro svoje bytí

Sestav svůj vlastní

Planetární systém

Vyber si slunce

Kolem něhož obíhat

 

Jestli budeš muset

Kvůli tomu do vesmíru

Použij vzducholoď

Obleč se do šatů po pradědovi

A vem si jeho klobouk

 

Hraj na flašinet

Ten dodá stroji energii

 

Nebo můžeš na bicí

Ale v tom případě

Leť radši rogalem

V bleděmodrém trikotu

S rudou růží za uchem

 

Stvoř si vlastní vesmír

Stvoř si světů kolik chceš

Až najdeš novou planetu

Dáš jí jméno Země II.

26.2.2020
HORIZONTY

HORIZONTY

 

A kdyby snad někdy došlo k pádu

do osamělých horizontů,

a tys přeci nepocítil onu Závrať,

zapomeň na Jazyk

a ruchy světa,

zapomeň na lásku

a pouto k bytostem lidským,

neboť v ústavičném spěchu,

brodil ses za zbytečnými cíli

a zbytečnými tužbami…

…neb život jsi nežil a nežiješ.

 

A kdyby snad přeci

jediným svým nervem,

onen Život cítil jsi,

a proto žil,

pak onu Závrať v ohromení pocítíš,

navěky tím svoboden 

a probuzen.

 

Hlubina jest minulostí a Výšina tužbou.

Existuje skutečná prostora

uvnitř horizontu… Přítomnost.

Tu však nelze uzamknout pod oční víčka.

Jen Přítomnost je nesmrtelná

a vše ostatní jest přeludem.

 

26.2.2020
Záblesk

Potkáme se a bude to záblesk

okamžik věčnosti bez příběhů

Tvého

mého

natož našeho

nebude to kapitola

ani epizoda

jen chvíle pravdy:

jsme schopni světla.

20.2.2020
Z DUŠE..

Z DUŠE...

 

Marné je sobě 

občas slovo,

co tahem štětce

rozmáchne se v růži.

 

Zasyčí éterem,

jako duše,

letíc samo...bez hranic.

20.2.2020
Stromy (začátek února)

 

Je začátek února a jaro je tady

Stromům už tvrdnou bradavky

Co budou dělat asi tak za měsíc?

 

Vždyť ještě mají v korunách parohy

Které jim jízlivě nasadil podzim

Co budou dělat, když napadne sníh?

 

Je začátek února a kosi už zpívaj'

Že přichází jaro a ani krok zpět

Co budou dělat, jestli se mýlí?

 

V paroží stromů třpytí se koruny

Mámení lásky a volání života

Co budou dělat po zbytek jara? 

 

 

20.2.2020
Déšť

Déšť smývá mi z vlasů 

zbytky tvé vůně

 

Rezidua okamžiku

 

Kdy jsem se naposledy zachvěla

Pod vahou tvého pohledu

 

Už nebudu tak dlouze hledět

Už nebudu se chvět

 

Jinak se nic nemění

A svět je pořád stejně krásný

 

Jen

 

Nenechám už hvězdy

Přecházet si po zorničkách

Ani svoje zorničky

Bloudit po tvých galaxiích

 

Déšť dopadá na mou unavenou tvář

Kapky stékají kolem očí až ke koutkům úst

 

Úsměvem je zachytávám

 

Pláče za mě celý nebe

Já zůstávám šťastná

 

20.2.2020
(bez názvu)

Držím tě jako někoho,

koho nechci už nikdy pustit.

Objímám tvou šíji

tam, kde končí vlasy

a začíná kůže...

...chtěla bych toho šeptat mnohem víc

než tvoje jméno stále dokola...

-

A pak prý, 

že už k tobě nechovám 

romantické city...

Komu to lžu 

a s jakým úmyslem?

Nejvíc snad sama sobě.

-

Tramvaj zastavuje

a přetrhává mi sen

o bezpečí v tvém objetí,

nutí mi všední realitu,

budeš vystupovat,

měl bys už vystupovat..

Naposledy zahlédnu oči,

co svádí snadno slečny do průšvihu

a vdané paní přidělávají vrásky 

19.2.2020
Nevstoupim dvakrát

Nevstoupim dvakrát do téže řeky

Říkáš

Přemýšlíš o tom

A smysl ti uniká

 

Vstupuješ do řeky a zůstáváš stát

 

Nevystoupim nikdy z řeky

Říkáš

 

Stojíš uprostřed koryta

A řeka stejně

Jinam uplývá

 

17.2.2020  (upr. 21.2.2020)
Spojení

Chvíle

okamžik

osamocený čas

Bůh je v nás

i kolem nás

a když se v nás

s tím kolem spojí

svět chutnat bude

radostněji

 

(16.11.2019,Praha- ostrov Štvanice)

14.2.2020
Audit ve skladu slzných krystalů

NaCl, sůl kamenná

normální kuchyňská sůl

co tu bude za sto let?

stále ta samá zasraná sůl

 

dědictví rodu - šutry

co nerozpustí ani kremační pece

 

z domu kam chodím spát

postupně mizí pokoje

ne nedám si kafe

nezastavíš to

sedět svedu už jen

u smrtelný postele

 

v posledních dnech

se jim kůže vypla jako vosk

trpělivost s Bohem je víra

poslední pokoj

na knotu visící

odškrcující se kokon

za jeho okny spartakiáda

krysí závod

pouťové šlágry

 

nesmiřitelná puška

co zanáší

trpělivost se sebou samým

je naděje

netrpělivě prosím

ať to všechno rozpráší

13.2.2020
Chlad

Jednou se tím svým chladem zalkneš

A úplně na konci 

Dojdeš poznání

 

Ale tvá poslední slova

Ta nejniternější pravda a vyznání životu

Zůstanou navždy uvězněna

V drobných krystalcích páry

 

A budou už navěky vnímána

Pouze podle chemických a fyzikálních vzorců

 

Jednou se tím svým chladem zalkneš

Nepřijde-li někdo

Kdo ten proces zastaví

Kdo rozehřeje strukturální vzorce 

Které ti tak despoticky vládnou

 

Jednou se tím svým chladem zalkneš

Jestli tomu člověku

Nedovolíš hřát

 

A úplně na konci sice dojdeš poznání

Ale tvůj poslední dech

Konečné vyznání životu

Zůstane navždy uvězněn

V drobných krystalcích pravdy

13.2.2020
Zpřístupnit sbírky

Pojď se mnou trávit čas

Můžeme vzájemně listovat

Ve svých vnitřních sbírkách

 

Básní či motýlů?

Obrazů, známek?

 

Každému dle chuti

Jenom ne ve sbírkách

Interních válek

13.2.2020
Geoda

Jsem si jistá

Že kdyby někdo vzal

Mou hlavu do dlaní

 

A rozřízl ji pilkou

Spatřil by neskutečnou krásu

 

Byl by ohromen 

Množstvím drobných krystalků

Ozářen silným proudem duhy

Zmaten hrou světel a stínů

Oslněn výbuchy hypernov

Ohlušen hudbou sfér

A zmámen vůní čerstvě vyvržených feromonů

 

Jsem si jistá

Že kdyby někdo vzal

Mou hlavu do dlaní

 

A rozřízl ji pilkou

Z tý krásy by se dočista posral

10.2.2020
Vzorky

Všichni jsme jen vzorky

Na vrásčitých površích

Zelených klobouků

Smržovitých hub

7.2.2020
Osamělá duše

Tak sama

Jak jen duše může být,

Jak jen bytost může být

Ve světě věčného odmítání.

 

Kdo by ji mohl spasit?

Anděl strážný je poslední,

Který to nevzdal...

...ovšem jen z božské povinnosti.

 

Vysílá na sta signálů,

Nikdo však nepřijímá. 

Zprávy nejsou doručeny,

Adresát k nezastižení.

 

Tak sama. Cizí i u sebe doma.

Draci krouží v ulicích

A město nebylo nikdy méně nebezpečné,

Než je právě teď,

Když už na ničem nezáleží.

 

Ať si tu duši zatracenou

Draci sežerou...

... ať pojdou na její hořkou chuť

A duši s sebou strhnou do podsvětí.

 

Tam aspoň nebude sama,

Démoni všude kolem,

Krutost už není nevýhodou

A duše zmizelá nikomu na světě nechybí.

6.2.2020
Bez názvu
Rozkřiklo se že 
kdosi ukradl příbory
a z trhu zmizela všechna kůže
 
náhoda?
hromy, záblesky
nepokoj
nehoda, děsně virulentní tvor
zacpu si uši
schovám se
do bezpečí pod topol

rozkřiklo se že
někdo ukradl příbory
a dělal si selfíčka svých ran
od kradenýho stříbra pobodán
čelisti vlastních ok
zakouslý v odhalenej bok

liška, mrchožravý pták?
daddy issues vykloval
zbyl jen vykřičník 
otazník
nepokoj

obrátím kapsy
a možná neodvrátíš zrak
jedinej dárek co lze dát
tak či tak
brzo, snad na jaře
zastaví už vlak

bude tam mohyla,
čerstvá vůně
přes rejstříky čichových nervů,
přes píšťaly mozkového kmene
nech ji v sobě rozeznít

prosby o odpuštění
bude to znamení,  
budou to narozeniny.
 

Př. n. l. (poezie, Lokálka) • Vousy (poezie, Nesmyslon) • Šťasně nešťastný (poezie, Frankie Táborák) • Sobotní neděle (poezie, Medvěd) • Bukhe (poezie, Medvěd) • Po-po-potom (poezie, Medvěd) • Jo (poezie, Medvěd) • Víno (poezie, P(ř)íšeRadka) • Bojkot (poezie, Medvěd) • Blok (poezie, Medvěd) • pájka (poezie, kolemjdoucí) • svazky (poezie, kolemjdoucí) • konzumenti (poezie, kolemjdoucí) • Matčina rebelie (poezie, Nesmyslon) • Nočník (poezie, Kalimeee a J.J. Fiala) • N z v (poezie, JaNe) • Fantomové křeče (poezie, Nesmyslon) • Láska (zasranej hipík) (poezie, Nesmyslon) • Šediny (poezie, Nesmyslon)
    

31.1.2020  (upr. 1.2.2020)
Šediny

Našla jsem si ve vlasech

První šedý fous

Tak už i mně dal Měsíc pusu

Už i do mě si čas kous'

 

Že je šedý nevadí mi

- strukturou mě trochu mate

Silnější je, neposedný

Svoji roli těžko chápe

 

Je to rebel, divočák

Teď přijde mi to logický

Ten šediváč je zřejmě chloupek

Pobloudilý

Pubický 

 

30.1.2020
Láska (zasranej hipík)

Doopravdy věřím

Na světovou Lásku

Lásku s velkým EL

 

Tu, která vším prostupuje

Bez bázně, bez pravidel

 

A skutečně chci pro všechny

Usmíření, dobro, cit 

 

A opravdovou Láskou

Bolavé duše uzdravit

 

Láskou vyléčit chci 

Celej svět

 

Jsem zasranej hipík

Tak mě, Lásko, veď!

29.1.2020
Fantomové křeče
V amputovaných končetinách
Stále ještě tepe
 
Vzpomínky na údy
Které už nemám
 
Bolest po vzpomínkách
Jichž dávno jsem se vzdala 
 
Tak snadno tu tlustou čáru
Přece jenom neudělám
 
V dávno promlčených 
Částech duše
 
Pořád cítím záškuby
A fantomové křeče
29.1.2020
N z v

Nezachráníš všechny,

Minimálně ty,

Kteří zachránit nechtějí..

Už ti nic z toho nebudu říkat.

Ani pohledem....

.....pár metrů

Jak nepřekonatelná propast.

Bičování slovy

Každá narážka

Ta cizí slova tak blízce vystihující skutečnost..

Jsi tak podobný už mnohým...

Spřízněná duše, někdo, kdo chápe,

Kdo aspoň zdálky zahlédne ty démony v mé duši..

Kdo se přiblíží tomu nic, co je uvnitř mne,

Téměř na dosah,

Téměř to nic vyplní,

Stane se mnou. 

A já se stanu někým jiným..

Jen nejde oddělit moc dobře duši od těla.

Tělo nejde odložit u botníku

A dál vejít jen s nahou duší..

Kéž by to šlo. 

Pubertální osudové lásky

Vystřídala sofistikovaná citová vzplanutí.

Konce jsou stejné...

.. rozervaná duše

Zdecimovaný náhled na sebe,

Případ pro psychiatra. 

Už tolikrát. 

Tolikrát jsem se nechala strhnout přesvědčením,

Že zázraky se dějí,

Andělé bez křídel chodí mezi námi,

Vily mají právo tančit kdekoli,

Silní chrání a křehcí jsou chráněni,

Vše je jak má být,

Pokud jeden jediný člověk chápe...

Chápe... Mě.

 

26.1.2020
Citlivější, pozor! Dílo zavání pajzlem.
Nočník

Su nočník a nemůžu spát,

mužeš do mě chcát, hej!

nebo chce-li se ti srát, hej!

Mužeš v klidu usínat

a nemuset se posírat.

 

Jsem nočník, létající muž,

tak se ale nauč už,

nebejt poloplnej huš hej.

 

Kempim pod postelí,

ať je pátek nebo pondělí.

Tvý mokrý sny vídám,

když sereš, vždy tě hlídám.

 

Jsem tvůj kámoš NOČNÍK, hej!

Nejsem úchyl ani gej,

a když jsem po vokraj plnej,

letím za hejnem s dojmem, hnojem.

 

Tvá hovna před spaním nočník nosit musí,

po okraj narvaný, s tvými výkaly si něco zkusí.

 

Křídly mávnu,

pak se vznesu nad vrcholky lesů,

kde hejna nočníků tvý hovna nesů

a srdce jim plesů.

V temný noci nočníků je rej.

Jsou to tvrdý kluci, ze sebe jim něco dej!

V klidu do mě nasírej, hej!

 

K hlavnímu nočníku valijó k lesu,

vodevzdat vejslužku, už mu to nesů.

Za nuzkou vejplatu,

přesto mám svou prácu rád,

jsem noční muž - NOČNÍK – tvůj kamarád.

16.1.2020
Matčina rebelie
Po láhvi vína
Mám divokou náladu 
 
Po celým bytě
Jen kromě ložnice
Načmárám po stěnách 
kosočtverce - 
 
- Symboly lásky
 
Peacy a květiny
Srdíčka, osmičky
Ležatý 
A taky prasátka
Čuráky
Trimuskuly 
 
Jaká jsem rebelka!
- bezzubá bába
 
To víno byly Rychlý špunty
A pastelka? Bílá barva.
16.1.2020
konzumenti

zatímco řešíš jestli levo je opravdu vlevo
pravo pohltilo levo
psi už čipy zaintegrovali bez keců
a dróny střílí do konkrétních borců
vůbec už taky nedostáváme peníze
jenom kredit
pak si ho ve volnym čase měníme
za papíry a ty za co přežít
auta už jezdí dlouho v pravo
mělo by se to změnit
v tesku už taky dali zeleninu
místo uzenin
zachránil by se průmysl
auta s volantem vpravo
sedmičky ztratili podporu
začneme makat na novo
pozor na mobil
má v sobě skrytej cíl
apku pro psychouše
co nezvládaj změny
a nevíme proč
bojí se konzumentů

16.1.2020
svazky

svázali lenina, stalina, i sadáma
havla, klauze i zemana svázali
děti čmárají do předsádek
a podle hlasu dá se poznat rodič
co nadává na pořádek
co je chycenej na vějičku
gdyž nedal si pozor na kapičku
ale má plnou ledničku
a novou kartičku ke vstupu do ohrádek
svázali ho
děti na nervy mu kreslí
automatický kresby
za pět let ojetý auto
nástavec na čůráka
nějakou mladou blbku by tim moh vodrovnat
semišový volant a vůni ve stromečku
děti už kreslí smajlíky do slepých zrcadel
svázali svazáky i šmejdy svázali
už aby se probral koniáš
a osvobodil je i nás
je kouřem a nás terorem
automatický kresby
děti čmárají do předsádek
zatímco mámy přítel nadává na pořádek

16.1.2020
pájka

gdyž v hlavě je jak uvnitř hlavně
vzdálený pohled skrze díry
a smrad síry

mezi jídlem a spánkem
procházím semotamo
pokojem, ticho, jen
hodiny klepají do hran

a je to děsivé to
blahobytné nic mezi
střelnicí s honci a domy
milionářů co přesávají
krev do hypoték

i ten den je potažený
plísní a v hlavě slovní
inverze

jinak nálada je dobrá ale
chtěl bych být ptákem co
zakládá nový požár v
buši

nebo aspoň náklaďák
bez brzd co kácí ty zdi a
tuje
jak nicotné je bytí v
blahobytu

asi jak zima bez kamen

v holobytu


až prázdné duši

díru proletuje

14.1.2020
Blok

Blok, co je to blok?

 

Občas píšu a kreslím…. no jako cvok,

 

není to těžký, někdy zas je to jak jít proti zdi, vidět jen smog

 

Každopádně cítím, že….

 

zdmihá se tu velka píle, je to celý jen v tvojí síle, nikdo přeci nechce, aby jsi nosila v batůžku instatní výlev, nebo neuvěřitelně zábavnej 15ti vteřinovej příběh

 

Tak postav si pro hlavu výběh

 

No, někdy je lepší jen říct, co je na jazyku, nesnažit se najít tu správnou kliku a čekat, kdy dobrej nápad uděří. 

14.1.2020
Bojkot

Chtěl bych víc umět urážet lidi, nesnažit se v nich vidět tolik dobra, a pak se divit

 

ale stejně to hledám.

 

Bojkot představ,
bojkot předsudků

 

Někdy bych chtěl toho hnusnýho dědka strčit ze schůdků

 

No, dej si pozor, když budeš moc optimistickej,
tak dostaneš na budku,

 

Taky bojkotuješ spoustu věcí, ani o tom nevíš přeci, a nechceš o tom slyšet,
všechny nesouhlasný hlasy ať raději našlapují tiše.

 

Tohle je můj pohodlnej pokojík mejch vysněnejch představ o realitě,

 

Rád si tu přemýšlím skrytě, ve svým krytě,

 

v bytě vystavených představ o tom jak se věci maj,

 

a co je jinak než jak to lidi znaj,

 

to prostě nevnímaj.

 

Prostě to nechtějí slyšet,

dáš si kousek quiche?

 

 

A neboj, nemusíš všude chodit tiše!

7.1.2020  (upr. 8.1.2020)
Víno

Vlastníme míň než nic.
Útrapy snídáme u silnic.

Za nehty schováváme zmar a špínu.
Bráníme se sobě - nakyslému vínu,
plnému hořkosti, zkurveného splínu.

Který v hlavě dělá zmatek.
Láska a nenávist  nerozlučný sňatek

Rozlévájí víno do sklenic.
Dokud máme vše.
Pak až nezbude nám nic
chceme nalít ještě víc.
Třeba kýbl, nebo jen pár lžic.

A až do dna k zoufání
pijeme žal mnoho dní.

V roušce bytí. Těch pár chvil.
Šťastně jsi tu s námi žil.
Než jen smutek navždy zbyl.

7.1.2020
Jo

Asi napíšu co mne za srdce bere
Hele
Jsem tu sám
Cítím se jak tele

 

I ve svým těle

 

V kostele bych snad taky chvíli přemýšlel o tom co říct

 

Všechno se mi to v hlavě mele

 

Asi je mi víc věcí u prdele.

 

Směle bych rád vykročil krokem vpřed

 

Věci jsou tak bdělé jak je vnímáš

 

Tak vřelé jak je přijímáš

 

Tak světlé jak je chceš vidět

 

Tak tmavé jak jsou

 

Snad ti to stačí

 

Ano, milovat bych chtěl snad jako každý

 

Ve svém těle

 

Snažíš se najít ty správný pocity
Abys řekl někomu že jsi vším sytý

 

Jako naše nebe.

 

Bubu

 

Chci psát, chce se mi
Pod kovadlinou nátlaku píšu tuhle sloku

 

Jako parta mloků víc nevím
Jen vím že je mi dobře

 

Tak ahoj,
nazdar bobře,

 

já plavu na druhou stranu.

7.1.2020  (upr. 14.1.2020)
Po-po-potom

I když to tak nevypadá, tak jsem tě asi dostal,

 

jen tu chvíli počkej, protože tady bude postal!

 

Ani jsem si nevšim, jestli mezitím jsi se pochcal

 

Mozek ti všema sítěma zmokval,

 

Do roka a do dne ťukáš na stejný dveře

 

Tak možná se raději schovej pod postel,
nebo si postav kostel,

 

a pomodli se, abys už kurva dospěl,

 

tak cos chtěl? 

7.1.2020  (upr. 8.1.2020)
Bukhe

Hledám klid v duši,
Kdo mě zná ten tuší
Asi už toho má taky plný uši,

 

Na zdi mokrý slzy suším
Ale vím co musím

 

Vezmu svou vůli
A když neuhneš, tak rozdělím tě v půli

 

Snesu se jako drak zhůry
Bude tam nadávek fůry

 

Omotám si tě petimetrem šňůry

 

Kvůli tomu,

 

Abys byl v bezpečí. A kdo nestojí, či snad ani neklečí...

 

Snad neschováváš se pořád před něčím
No tak radši dělej něco než nečiň 

7.1.2020
Sobotní neděle

V kostele sedím už od rána
Vrána sedla na okno



A já jen nechtěl zmoknout

 

Je tu o dost větší koncentrace zmatených lidí

 

A já taky hledám odpovědi

 

Řeknu ti jak to dopadlo,

 

Ale to až
...
Po zpovědi 

7.1.2020
Šťasně nešťastný

Měl jsem ženu

miloval jsem ji

milovala mě

byl jsem šťasný

byla šťastná

měla milence

milovala je

měl jsem milenky

miloval jsem je

byla šťastná

byl jsem šťasný.

 

Oslovila mě dívka

stali se z nás přátelé

líbil jsem se jí

líbila se mi

spali jsme spolu

měla radost

měl jsem radost

zamiloval jsem se

byl jsem šťasný

zamilovala se

byla nešťastná

byl jsem nešťastný.

7.1.2020
Vousy

Měsíční paprsek

stéká ti po tváři

 

a vždy když se přiblížím

stříbřitě zazáří

 

přitom to zapraští

tak jemně, tak tiše

jako když motýli

šimrají v břiše

 

Při každém objetí

při každém polibku

do ucha zašumí

jak včela na kvítku

 

zašumí, polechtá

vědomí zjitří

jak ticho rozdírá

van věcí příštích

 

nejhezčí ze zvuků

v přeněžném tichu

je praskání vousů

přímo v mém uchu

4.1.2020
Př. n. l.

Na vysoké skále spali andělé
Na skále, tak vysoké a vzdálené
Když se někdo dostal až na vrchol skály,
Zeptal se andělů, kteří spali, zdali,
Tak prý stále ne, tak stále ne. 

 

Na vysoké skále spali andělé,
Jejich bílé hávy byly zardělé 
Za západu slunce – vyčkávali, kdo přijde?
Nebeští agenti, Mesiášovi lidé?
Čekali? Očekávání bylo šílené

 

Na vysoké skále spali andělé
Magnetické pole bylo neustálené 
Různé části skály zakrývala mlha
On chtěl vědět, zdali, tak na skálu šplhal
Vědět, zda už ano, nebo stále ne,

 

Vyprávěl andělům na vrcholu skály:
„On by naslouchal, my bychom poslouchali
Ty pravdy zjevené a zjevné, spojené.“
Však andělé, již bdící, jimž meče plály,
Říkali, ale ne, ještě prý stále ne.

 

Na vysoké skále stojí andělé, 
Jejich meče hasnou, jsou rozpálené
Jen něčí hrozný řev – a ostré vrchy skal 
Stále ne! Bože, krev! Už se zas někdo ptal 

 

 


Kazajka bláznům (poezie, P(ř)íšeRadka) • okna (poezie, kolemjdoucí) • Život (poezie, Nesmyslon) • (bez názvu) (poezie, Jaroslav Alétotaky) • (bez názvu) (poezie, Jaroslav Alétotaky) • (bez názvu) (poezie, fanky) • kormidlo (poezie, kolemjdoucí) • Instantní cappuccino (poezie, Kulturni p_rnograf) • Nejšťastnější ze všech nešťastných lásek (poezie, Nesmyslon) • Láska buddhů (poezie, fanky) • Diagnóza (poezie, Nesmyslon)
    

31.12.2019
Diagnóza

Myslím, že jsem umřela

A tys mě láskou probudil

...

Když o tom teď přemýšlím

Možná, že jsi nekrofil

29.12.2019
Láska buddhů

Až budeme oba buddhové
můžeme se milovat

beze všeho

bez vášně
bez romantiky
bez dramatu
bez pomatení

bez prahnutí
bez chybění
bez představ
bez zklamání

bez utrpení